Vrané nad Vltavou

Vrané nad Vltavou

Historie
Dědiny Skochovice a Vraný se připomínají již roku 993 v zakládací listině kláštera Břevnovského a to mezi statky, které klášteru při jeho zakládání věnoval k obživě kníže Boleslav II. Roku 1407 prodal klášter Břevnovský Vraný a Skochovice klášteru Zbraslavskému za 190 kop grošů. Roku 1437 císař Zikmund zapsal Skochovice i Vraný Matěji ze Skuhrova a Petrovi z Obořiště. Zbraslavský klášter však obě dědiny vyplatil. Později přecházejí do vlastnictví karlštejnského purkrabího Beneše z Weitmílu, do opatství Komořanského, po velké konfiskaci koupil Zbraslavský klášter Vraný a Skochovice roku 1622 od Královské komory, a to až do roku 1785. V tomto roce byl Zbraslavský klášter zrušen císařem Josefem II. a obce připadly náboženskému fondu. V roce 1770 mělo Vraný 20 domů, Skochovice nebyly zmíněny. Název Vraný změnil Fr. Palacký (1798 - 1876) na Vrané.

Po zrušení nevolnictví a roboty v roce 1848 rakouským zákonem z 5. 3. 1862 byl vydán roku 1864 tzv. Obecní řád, podle kterého byly ustanovovány obecní samosprávy. Nejstarší dochovaný zápis obecního výboru z roku 1883 je opatřen razítkem Spojené obce Vran-Skochovic a je o schválení obecního rozpočtu za rok 1882 a na rok 1883. V roce 1890 bylo ve Skochovicích 34 domů s 240 obyvateli a ve Vraném 52 domů se 631 obyvatelem.

Obě dědiny hospodaří odjakživa společně, jen společný název obce se měnil – Skochovice s osadou Vrané, Spojené obce Vran-Skochovic, Skochovice-Vrané. V současné době je správní obec a katastrální území Vrané nad Vltavou. Tento název byl zvolen hlavně proto, že v době volby pojmenování obce se nalézaly ve Vraném škola, poštovní úřad, nádraží, obecní úřad, četnická stanice, kino, papírna a elektrárna, kostel a fara. Ve Skochovicích byla jen hasičská zbrojnice a zastávka železnice.

V roce 1943 měly dědiny dohromady 1890 obyvatel ve 263 domech a bylo zde postaveno 100 chat. Elektrifikace obce byla provedena až v roce 1941, pět let po postavení zdejší elektrárny.

Po roce 1945 se v obci pokračovalo s výstavbou domků rodinných i obecních, ale postupně ubývalo obyvatel zejména pro blízkost Prahy. Od té doby do letošního roku obec postavila dva obytné domy celkem pro 8 rodin, byly vydlážděny nebo vyasfaltovány veřejné komunikace, provedlo se nové veřejné osvětlení, byl namontován obecní rozhlas, několikrát byl rekonstruován rozvod elektrického proudu v obci, bylo započato s úpravami veřejných prostranství, byly rekonstruovány obě budovy základní školy a byla opravena budova obecního úřadu.

Papírna při rozšiřování výroby postavila řadu obytných domů. V akcích "Z" byla postavena silnice z Vraného na Zbraslav, byly postaveny dvě budovy mateřské školy, vybudována čistírna odpadních vod a první 3 části veřejné kanalizace, postaveny dvě prodejny potravin, zbudována nová hasičská zbrojnice, byl vybudován letní vodovod užitkové vody asi pro 70 domů, rekonstruován dům č. p. 148 pro služby, po válce konfiskovaná budova byla přestavěna na hudební školu.

Po roce 1989 se pokračovalo podle finančních možností ve výstavbě kanalizačních řadů. Tři čtvrtiny obce má zavedenu kanalizaci. Firmou VORG byl realizován přivaděč pitné vody pro obec, na jehož systém jsou zatím připojeny domy na nově vznikajících obytných lokalitách. Jsou dobudovávány plochy veřejné zeleně, byl opraven místní rozhlas včetně výměny ústředny. Odpadový dvůr byl zprovozněn roku 1997, čímž mohla být uzavřena nevhodná veřejná skládka odpadků, v současnosti rekultivovaná. K miléniu obce byl opraven kostel a jeho okolí a veřejné komunikace. Podle velikosti sponzorských příspěvků je průběžně opravováno veřejné osvětlení a je vybavováno úspornými tělesy.

Zajímavosti

Kostelík svatého Jiří
Kostelík svatého Jiří stojí ve východní části obce na malém návrší. Prvá zmínka o něm je již v zakládací listině Břevnovského kláštera. Prvé přímé zprávy jsou z roku 1352. Východní část kostelíka je pozůstatek románské stavby, oltář je barokní, s obrazem sv. Jiří, zabíjejícího saň. V sakristii je zachováno původní románské kamenné ostění vchodu do věže. Ta byla později zakončena gotickým jehlanem, jak je zaznamenáno na Altmanově panoramatu Vltavy z r. 1641. Při přestavbě kostela v 17. století (nejpozději 1692 – nápis na mramorové kropence) získal kostel barokní podobu, věž byla zakryta šindelovou cibulovitou bání.

Ve věži byly původně osazeny čtyři zvony: sv. Jiří (1663, přelitý 1842, 90 kg), sv. Markéta (1663, v r. 1915 přelit, 68,5 kg), sv. Trojice (1888, 83,5 kg), sv. František Xaver (1888, 29 kg). V r. 1917 byly všechny zvony zabaveny pro vojenské účely (k přelití na děla), v r. 1919 byl vrácen jediný zvon Markéta, který vydržel ve věži i přes druhou světovou válku, kdy byly zvony rovněž zabavovány. Původní varhany v kostele – nejspíše z doby barokní přestavby v 17. století – byly nahrazeny novými v r. 1853. Současné dvoumanuálové varhany od firmy Medřický z Kutné Hory byly instalovány v r. 1942.

Vedle kostela na pozemku dnes již neužívaného starého hřbitova, stojí zajímavá osmiboká stavba bývalé márnice. V průběhu devadesátých let dvacátého století byl kostel opraven, byly pořízeny nové fasády, opravena byla kopule i střecha, byl pozlacen kříž na věži, rekonstruováno schodiště ve věži a byl opraven interiér kostela v očekávání blížících se oslav milénia obce. Kromě bohoslužeb se konají v kostelíku i hudební koncerty.

Papírna
Papírna byla postavena na místě bývalého mlýna. V roce 1836 byl odkoupen pozemek, v roce 1837 byl položen základní kámen jejím zakladatelem Bohumilem Haase. Od následujícího roku byl již v provozu první papírenský stroj. V roce 1853 k ní byla připojena i tiskárna rakousko-uherských bankovek v Praze. Dům, kde byly bankovky zpracovávány, dodnes stojí a je nazýván “Bank”.

Historie papírny je velká a bohatá. Papír zde vyráběný byl prodáván do celého světa. Vyráběly se hlavně tenké tiskové a technické papíry. Poslední velká rekonstrukce papírny byla v roce 1965, specializace na výrobu elektrotechnických papírů skončila před několika lety. Postupně bylo v provozu 6 papírenských strojů s následnou úpravou papíru hlazením, řezáním do rolí, tenkých nebo úzkých svitků, nebo na archy.

V roce 2000 byly v provozu ještě tři papírenské stroje, č. 4, č. 5 a č. 6 spolu se zpracovatelskými stroji. V září 2000 byl zastaven provoz strojů, dělníci byli propuštěni a zbytek vyrobeného papíru byl ještě do listopadu téhož roku zpracováván na úpravnách, převážně zahraničními dělníky. Kotelna byla v provozu, kvůli vytápění bytových domů, do dubna roku 2001 a pak byla definitivně odstavena. Některé prostory byly pronajaty, převážně jako skladovací, různým firmám, mnoho zpracovatelských strojů bylo demontováno a odvezeno jinam. Budova mechanických dílen a mazutová kotelna byly prodány místní firmě Klimaservis Sůva.

Při povodni v srpnu 2002 byla papírna zcela zatopena a odhadnutá škoda prý je 30 mil. korun. Přitom prodejní cena celé papírny byla před povodní asi 40 mil. Kč. Bytové domy papírny byly prodány do soukromých rukou. Počátkem roku cizí podnikatel odkoupil veškeré strojní zařízení úpraven, papírenských strojů, přípraven vodolátek apod., nechal zařízení vybourat a odprodal je jako kovový šrot.

Řeka Vltava
Řeka Vltava - do roku 1936 s neregulovaným tokem, po tomto roce stavbou zdymadla bylo vytvořeno jezero. Řeka je využívána k dopravě, rybolovu a vodním sportům. Nezanedbatelná je i její funkce jako zásobárny vody. Vlivem ostatních přehrad řeka téměř nezamrzá, takže je s malými výjimkami celoročně využitelná. Průměrný průtok vody Vltavou v místě obce je 110 kubických metrů za vteřinu, zaznamenaný nejnižší průtok byl v roce 1950 pouhých 10 kubických metrů za sekundu, v době prohlídky zdymadla v roce 2001 byl průtok nulový, u přívozu bylo jen 80 cm vody, nejvyšší průtoky byl zaznamenán v roce 1890, a to 3310 kubických metrů za sekundu.

Zdaleka nejvyšší průtok byl při povodni v srpnu 2002, kdy Vltavou ve Vraném teklo až 4000 kubíků vody za vteřinu, pod přehradou byla proti letnímu stavu výška hladiny přibližně o 11 metrů vyšší, byla zaplavena silnice na druhé straně do výše svodidel, přívoznický domek byl pod vodou i s komínem. Proti stoleté vodě z roku 1890 byla voda výše o 1,70 metru.

O obci
Obec se rozkládá na pravém břehu Vltavy asi 5 km jižně od 50. rovnoběžky (jižně od Prahy), 28 km východně od 14. poledníku, v kopcovitém terénu Středočeské vrchoviny. Nejnižší bod obce je v nejvýchodnějším cípu na hladině řeky u přívozu, 190 m nad mořem. Nejvyšším bodem je jižní strana na vrchu Chlumík, 330 m n. m. Kromě řeky Vltavy obcí protékají potoky Dubná, Dravkov a Zvolský.

Vrané nad Vltavou se skládá ze dvou historických osad, Skochovic (asi 2/3 území) a Vraného (asi 1/3 území), celková rozloha po úpravách hranic v roce 1997 je 416 hektarů. Je zde 473 domů a 1871 trvale bydlících obyvatel. Obec je aktivně využívána i k rekreaci, je zde postaveno 568 chat.

U příležitosti oslav tisíciletého výročí založení Břevnovského kláštera (založen roku 993) byly obci Poslaneckou sněmovnou v roce 1993 uděleny znak a prapor. Symbolika znaku spočívá v převzetí základu znaku kláštera, což jsou tři sestupně řazené pětilisté růže, jen místo dole umístněných břeven (trámů) je u vranského znaku vyznačena řeka s rybou.

Obec byla přístupná pro okolí jen přes řeku Vltavu broděním, později osobním a nákladním přívozem směrem na Smíchov a Radotín. Až v roce 1907 bylo započato s výstavbou silnice z Vraného přes Zvoli do Břežan. V roce 1969 byla zprovozněna silnice z Vraného podle řeky na Zbraslav jako reakce na zrušení nákladního přívoznického prámu v roce 1965.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://vranenadvltavou.cz/, na kterých najdete další informace.