Třebotov

Třebotov

Památky

Kostel sv. Martina
Poprvé se třebotovský kostel připomíná v zápisech při příležitosti platu obce na opravu pražského mostu r. 1235, Tehdy zřejmě patřil rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1630 zde vykonávali duchovní správu knězi Zbraslavského kláštera, který zakoupil statek Třebotov - starou faru.

Dříve zde stál skrovný románský kostelík - kulatý, tzv. vínec o velmi silných zdech. Byl na způsob kapte sv. Kříže v Poštovské ulici v Praze. Nad víncem stála nesouměrná věž o nepatrné výšce proti její šířce s baňatou střechou. Tento původní kostel, několikráte přistavovaný, získal půdorys ve tvaru S a byl situován od východu na západ. Po stálých opravách a dvacectipětiletém úsilí o stavbu nového kostela došlo r. 1863 povolení k nové stavbě, ale na vlastní útraty. Dle tehdejších zákonů nemuseli rakouští mocipáni přispívat. Všechna tíha stavby dopadla na fialisty. Vonoklasští farníci se dali raději přifařit k Dobřichovicím, aby se vyhnuli výlohám na kostel. Zbylí fialisté si vymínili, aby stavba věže byla odložena a tak příspěvek rozvržen na více let.

Fara
Původní fara stávala dle Schallerova místopisu na čísle 9 (dům vedle garáží). Sloužila stávajícímu faráři. Kaplana si musel farář vydržovat sám. Po zrušení kláštera na Zbraslavi se faráři stěhovali na statek, t. j. dnešní stará fara. Fara č. 9 byla prodána panu Cicvárkovi s tím, že faráři mají vyhrazeno jezdit povozem k farní stodole přes jeho dvůr. Jinak bylo obtížné jezdit úvozem, který tehdy byl velmi hluboký a rozemletý.

Tvrz
Snad za dob pohanských zde stával župní hrad, kde se odehrávaly oběti. Roku 1894-95 bylo při kopání hlíny u č. 15 nalezeno a rozbito několik popelnic (uren), snad až půl metru vysokých. Pohané tu prý pochovávali zemřelé.

Třebotovská tvrz se poprvé písemně uvádí r. 1374 a patřila k druhé části třebotovského statku. Toho roku ji vlastnil pražský měšťan Henslin Pecoldův. Během let se majitelé střídali. Za Medka z Valdeka počátkem 15. století byla stará tvrz přestavěna na vodní tvrz čtvercového půdorysu s věží na nároží. Ve 40. letech 16. století koupili ves Třebotov s tvrzí měšťané Nového Města pražského Hovorčovičtí, kteří získali šlechtický přídomek "z Kulivé hory". V jižním křídle býval malý pivovar a ze smlouvy z r. 1609 je patrno, že obec byla oprávněna držet krčmu.

Po těchto vlastnících byl od r. 1615 majitelem Třebotova Jan starší Ledčanský z Popic, jemuž byl r. 1622 statek zkonfiskován, neboť: "Zúčastnil se vzpoury tím, že vypravil svůj lid k veřejné hotovosti povstalých stavů a sám s nimi táhl před Vídeň, půjčil peníze stavům k vedení války rebelské a podepsal a zpečetil konfederaci stavů s jinými ve sněmu učiněnou. Též od stavů koupil statky duchovní a do zemských desek je vložil. Proto byl při konfiskační komisi 31. října 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny svého jmění. Za tím účelem mu byl 2. listopadu 1622 zkonfiskován statek, tvrz i ves Třebotov mimo jiného."

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obectrebotov.cz/, na kterých najdete další informace.