Svrkyně

Svrkyně

Historie
V době prehistorické patřila celá severozápadní část okresu Praha-západ k tzv. prazemědělskému území, které bylo trvale obýváno a zemědělsky obděláváno už od mladší doby kamenné, tj. asi od poloviny 6. tisíciletí př. Kr. Nacházejí se zde nejen místa známá z české mytologie, např. "Turské pole" - místo, kde podle pověsti svedli rozhodující boj o moc Čechové s Lučany, ale i velké množství archeologických nalezišť a historických památek (Kyzlík a kol. 1995; Pleiner, 1978).

V nejbližším okolí byly nalezeny doklady osídlení ve střední době kamenné - neolitu (kultury lineární a jordanovské keramiky), na území katastrů obcí Malé Čičovice, Noutonice, Svrkyně, Okoř a Makotřasy. Doklad obývání v době Únětické kultury starší doby bronzové byl nalezen v Malých Čičovicích, Noutonicích, Svrkyni a Okoři. Osídlení ve střední době bronzové (mohylová kultura) je doloženo nálezem mohyl v katastru obce Hole v blízkosti železniční zastávky Kováry. Důkaz o osídlení v mladší a pozdní době bronzové (kultura halštatská, laténská, knovízská a bylanská) se ve sledovaném území a jeho blízkém okolí dokládá nálezy v katastrech obcí Malé Čičovice, Noutonice, Svrkyně, Okoř a Libochovičky (Čtverák, 1992; Fencl, 1974; Chytráček, 1989; Justová, 1974; Knor, 1950 a 1961; Pleiner, 1978; Venclová, 1977).

Tzv. hradišťská kultura datovaná v období 7. - 12. století je doložena na nalezišti v Malých Čičovicích. Pro počátky českého státu a počátky křesťanství v Čechách má velký význam hradiště Levý Hradec (vzdálený od Okoře 8 km východním směrem) - nejvýznamnější sídlo vládnoucího přemyslovského rodu před tím, než byl založen Pražský hrad. Levý Hradec je známý především tím, že zde postavil kníže Bořivoj po přijetí křtu první křesťanský kostel v Čechách. Nejstarší kmenové hradiště Čechů Budeč je od Okoře vzdáleno 3 km severním směrem. Tvořilo spolu s Levým Hradcem a Pražským hradem tři opěrné body budoucího státu. Z latinské legendy tzv. Kristiána, hlásící se do let 992 - 994, vyplývá, že na Budči založil po roce 895 přemyslovec Spytihněv, syn Bořivojův, kostelík ke cti sv. Petra, a že za vlády jeho bratra a nástupce Vratislava sem byl poslán mladý kníže Václav, aby zde získal základy vzdělání (Krajník, Pospíšil, 1985).

Podle hrubých odhadů činila hustota obyvatelstva v Čechách v 10. století asi 5 obyvatel na km². Podřipsko (kam náleží i hodnocené území) a dolní Povltaví mělo hustotu osídlení trojnásobnou, což je odrazem zdejších výhodných podmínek pro život (Hora, 1985).

Od raného středověku byl vývoj širšího okolí hlavního města ovlivňován jeho sousedstvím po všech stránkách. Nejdříve se to projevilo v pozemkové držbě, kdy na rozdíl od jiných částí země se zde nevytvořily velké šlechtické državy, ale pozemkové vlastnictví bylo rozdrobeno mezi mnoho držitelů, a to hlavně z řad církevních institucí, sídlících v Praze, nebo z řad pražského patriarchátu (např. ženský klášter benediktinek svatojiřských vlastnil v zájmovém území obce Lichoceves, Okoř a Noutonice, nejstarší mužský klášter - benediktýnský klášter břevnovský vlastnil Svrkyni a Kapitola vyšehradská Čičovice) (Kyzlík a kol, 1995).

Od 13. století získávala stále četnější majetek v okolí Prahy i nejbohatší vrstva pražských měšťanů, mezi které patřil i jeden z nejbohatších Fráňa Rokycanský. Ten ve 14. století vystavěl hrad Okoř (Hausl, 1899; Flégl, 1990). Až do konce 19. století bylo celé severozápadní okolí Prahy včetně studovaného území osídleno selským lidem a řemeslníky, jejichž práce byla těsně spjata se zemědělskou výrobou. Na Zákolanský potok bylo vázáno velké množství mlýnů, z nichž je v území navrženého přírodního parku zachováno pět.

I když v této zemědělské oblasti téměř chyběl průmysl, velký podíl obyvatel tvořilo od konce 19. století průmyslové dělnictvo. Obživu nacházeli především v pražských továrnách a také v dolech a hutích Kladenska. Neutěšená sociální situace a výrazné sociální rozdíly v této části pražského okolí přivedly většinu zdejších obyvatel do levicově zaměřených stran. Od počátku 20. století to byla především KSČ, jež zde vyvíjela silnou politickou aktivitu, takže si tato oblast vysloužila název "rudý pás" kolem Prahy (Flégl, 1990; Kyzlík a kol., 1995).

Od konce minulého století lze pozorovat postupný úbytek obyvatel v obcích ležících v sousedství Prahy, naopak určitou stabilizaci a v posledních letech i přírůstek počtu obyvatel obcí těsně u hranice Prahy. Obce, v jejichž katastru se nachází území přírodního parku, podléhají od konce minulého století průběžnému vylidňování. Z dat sčítání lidí, domů a bytů v roce 1991 naopak vyplývá, že na 100 obyvatel v poproduktivním věku připadá 108,9 dětí (obyvatel ve věku 0-14 let). V rámci této statistiky má výjimečné postavení k. ú. Hole (obec Svrkyně), kde je 5 trvale obydlených domů a 12 rekreačních chalup.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://mujweb.cz/instituce/svrkyne/, na kterých najdete další informace.