Bernartice

Bernartice

Bernartice se nacházejí 13 km severně od okresního města Trutnov a 6 km východně od Žacléře na úpatí východních Krkonoš a Vraních hor v údolí říčky Ličná, Dlouhé Vody a Lučního potoka v nadmořské výšce asi 490 m. K obci náleží také osady Křenov, Vrchová, Rybníčky a Bečkov.

Přirozeně spádová obec s 950 obyvateli, základní školou, mateřskou školou, školní jídelnou, poštou a zdravotním střediskem (ordinace praktické a dětské lékařky) slouží i pro okolní obce Lampertice, Královec a Zlatá Olešnice. Dopravní obslužnost je zajištěna jak pravidelnou autobusovou dopravou, tak dosud fungujícím vlakovým spojením (o víkendech a svátcích). Přes velkou konkurenci supermarketů v blízkém Trutnově je zásobování obyvatel i návštěvníků stále na slušné úrovni (dva obchody se smíšeným zbožím, pohostinství v penzionu Ramon).

Obec je východiskem pro turistické výlety na Vraní hory (nejvyšší vrchol Královecký Špičák 881 m), přes Jánský vrch (697 m) na Jestřebí hory a do Malých Svatoňovic (rodiště bratří Čapků), přes Žacléř pak na Rýchory (1033 m) a přes státní hranici dále do Polska. Hraniční přechod je v sousední obci Královec vzdálen 5 km. V zimních měsících se nabízí možnost nedalekého lyžařského areálu v Prkenném dole u Žacléře a pro méně náročné lyžaře je také v obci fungující lyžařský vlek. Vraní hory, část Broumovské vrchoviny, tvoří přirozenou hranici s Polskem. Zalesněný hřbet je tvořen řadou ryolitových kup. Aktivní lom na porfyr na severním úbočí leží v údolí potoka Dlouhá Voda. Zejména v přilehlých osadách jsou hojné možnosti celoročního ubytování v moderních soukromých ubytovacích a stravovacích zařízeních.

Historie
První zmínka o krajině je v díle kronikáře, který doprovázel vojenskou výpravu polského krále Boleslava Křivoústého, když v prosinci r. 1110 postupoval přes naše území na pomoc českému knížeti Bořivojovi. První písemná zmínka o naší obci je z r. 1297. Můžeme ale soudit, že naše obec existovala již dříve. Ve staré obecní pečeti je dokonce vročení 1008. Ve farní kronice je uvedeno, že založení Bernartic povolil 16. český kníže Oldřich. Jedná se o omyl kronikáře - Oldřich byl 13. kníže, vládl v letech 1012 až 1033. V roce 1008 vládl jeho bratr Jaromír, kterého se Oldřich zbavil vraždou.

Prvními osídlenci byli Slované, Lužičtí Srbové, kterými náš kraj kolem r. 1217 kolonizoval český král Přemysl Otakar II. Název obce Bernartice je prý podle zakladatele Bernhardta z Bernsdorfu. Avšak různé náznaky v místních názvech např. jeskyně Medvědí doupě a sám medvěd ve znaku obce napovídají, že jméno Bernartice - Bernsdorf je možná odvozeno od jména medvěd - německy Bär s pozdějším pravopisným zkomolením. Podle zápisu klášterní kroniky v Kreszowě prodal 31. opat Kašpar Albert (opatem byl v letech 1578 až 1611) vesnice Bernartice, Královec, Lampertice a Bečkov za 13000 florinů pánovi ze Žacléře. Už tehdy měla obec Bernartice ve znaku medvěda, dva smrky a černé ptáky, včetně již zmíněného vročení letopočtu 1008. Obyvatelé pracovali jako zemědělci, chovali dobytek, z části byli obchodníky a řemeslníky. Později se stali tkalci a hlavně horníky v kamenouhelných dolech v Lamperticích a Žacléři.

Půda vlhká, hlinitá i písčitá, podklad je porfyr a hrubý pískovec. Klima je drsné, vanou zde často chladné větry ze Slezska (Polska).

Bernartice byly před r. 1571 luteránské a dominantou obce byl pouze dřevěný kostel. V dubnu 1677 bylo započato se stavbou kostela kamenného, který byl o rok později dokončen. Velké zvony na kostelní věži nesou datum 1660 a 1689. Do roku 1786 byly kostel i škola filiální buď ke kostelu ve Zl. Olešnici a později ke kostelu v Žacléři. V roce 1786 byl kostel povýšen císařem Josefem II. na farní kostel a zároveň s tím byla určena i škola na školu farní. Protože budova školy byla malá a ve špatném stavu byla v roce 1799 postavena škola kamenná a v roce 1857 bylo rozhodnuto zavést celodenní vyučování.

Ke stoletému výročí byla na návsi 2. 5. 1886 postavena socha císaře Josefa II. Socha se však nedochovala.

Kolem roku 1840 bylo v obci 84 domkařů, 34 zemědělců, 33 drobných zemědělců a několik řemeslníků. Od roku 1830 tu bylo umístěno již 8 financů. V roce 1839 měla obec 1004 obyvatel z toho 462 mužů a 542 žen.

Majitelé Bernartic se často měnili. Kromě města Trutnova, jezuitů v Žacléři byl majitelem i opat křešovského kláštera (dnešní Polsko). V roce 1864 se začalo se stavbou tkalcovny lnu - Franz Fiedler ji vedl 8 let, až roku 1872 odkoupila firma Osterreicher a synové za 6000 florinů a 1886 byla továrna rozšířena o přádelnu juty a vyráběly se tu obilné pytle. V té době měla továrna 230 zaměstnanců. V roce 1938 údajně dokonce stoupl počet zaměstnanců až na 500. Dnes se v této továrně vyrábějí velkoobjemové umělohmotné vaky.

Zajímavostí obce je také dnes již zaniklý rybí průmysl. První továrna Berko z roku 1912, majitelé Střihavka a Grossmann. Firma se po roce 1942 spojila s další bernartickou továrničkou Toryk a zaměstnávala asi 150 pracovníků. Po roce 1948 se vedení "znárodněné" továrny pod novým názvem Rybena ujali "zasloužilí straníci" Beneděla a Veselý a provoz zruinovali tak, že továrna byla zrušena a budovy převzaly Státní statky, které dílo zkázy dokonaly. Také samotná obec se rychle rozvíjela a v těchto letech (kolem roku 1912) měla již 2027 obyvatel a 230 domů.

Dominanta obce
Výraznou dominantou Bernartic je v barokním slohu vystavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1677 - 1678. Národní technickou památkou je železniční viadukt přes údolí říčky Ličné, který byl postaven v letech 1866 - 1868. Je vysoký 30 m, s opěrnými oblouky.

Přilehlé osady

Rybníčky
Podle záznamů z kronik dali v roce 1703 jezuité ze žacléřského zámku vybudovat na pozemcích, které patřily k Bečkovu rybník. V okolí rybníka vyrostla osada, která se nazývala Teichwasser - Rybníček a měla i svůj znak: ryby ve vodě. Na volném prostranství uprostřed osady stála kaple se dvěma zvony. Nedaleko kaple stál velký hostinec, který poskytoval služby poutníkům, kteří tudy procházeli na cestě do Petříkovic, kde navštěvovali kapli, zázračnou studánku a křížovou cestu. Děti z této osady navštěvovali školu v Bečkově. Obyvatelé obce byli většinou tkalci, asi 10 jich mělo ještě malé pozemky a pěstovali dobytek. Osada leží na potoce Ličná, který pramení pod Jánským vrchem, a vždy byl a stále je bohatý na pstruhy. Uprostřed osady je kaplička se dvěma zvony z roku 1901.

Bečkov
Historické prameny dokládají, že Bečkov jako samostatná obec vznikla určitě až po roce 1260. Do našich obcí přišli noví obyvatelé z alpských zemí a časem v obcích převládli a Bečkov se stal německou obcí. Název Bečkov byl zkomolen na Poczkow a němečtí písaři použili koncovky - trof na Potschtrof a spisovně na Potschendorf. Obec měla ve znaku jelena. Na přelomu století 19. a 20. byl v Bečkově mlýn, lom na vápenec, dvě kaple, škola, stanice finanční stráže a tři hospody. V 60 domech žilo asi 13 rolníků, 14 drobných zemědělců a 32 domkařů.

Půda částečně vápenitá, částečně porfyrová. V kamenouhelných slojích jsou vtisky zbytků ryb. Klima je vcelku mírné a výrazně teplejší než třeba v Bernarticích. Pěstovaly se tu všechny druhy obilí, dále jetel a len. Ovoce vždy dozraje, včely dávají hojně dobrého medu. Stará vápenka firmy Biscof a Lindner zásobovala zdejší kraj velice kvalitním vápnem. Zajímavou historii má zdejší škola. Byla založena v r. 1785, přízemní budova byla vybudována v r. 1861 a v r. 1874 bylo tu jako první v okrese vybudováno školní hřiště. V letech 1880 - 1881 bylo přistavěno ke škole další patro a od roku 1877 byla škola dvoutřídní a navštěvovaly ji i děti z Rybníčku. V r. 1901 se zde učilo 90 dětí.

Vrchová
Osada Vrchová vznikla jako hornická osada, ze které muži docházeli do žacléřských uhelných dolů a ženy pracovaly na poli a chovaly dobytek. Dominantou a středem osady byla kaple. Zděná kaple byla vybudována zřejmě na konci 18. století. Nyní je kaple opravená a uvnitř byly zrestaurovány malby na zdech i stropu. Kaple není volně přístupná, ale klíč ochotně zapůjčí obyvatelé sousedních domků. Ve znaku obce byl smrk. Ve staré, již zmíněné, farní kronice je věta, která stojí za citaci: " Kromě jedné hospody tam nic nebylo".

Křenov
Největší osadou, která patří do správy obce Bernartice je Křenov. Osada leží ve výšce 450 m nad mořem a rozdělena Hoferovou výšinou na dvě části - malý Křenov a velký Křenov. Rozdílné jsou dohady o původu názvu obce. Křenov, německy Krinsdorf. Obec přijala jméno podle svého zakladatele Kašpara Krina. Pamětníci tvrdí, že jméno dostala obec podle statku, kde se úspěšně pěstoval křen, německy Krin. Jiná verze říká, že jméno vzniklo podle zelených ploch luk podél potoka. Německy zelený - grün, a podle toho se v dřívějších dobách jmenovala Grünsdorf. Politicky patřila obec zprvu trutnovskému panství, později panství žacléřskému.

Z historie je známo, že v r. 1599 bylo majitelem obce město Trutnov a to v r. 1692 obec prodalo i s poplužním dvorem a dvěma mlýny žacléřským jezuitům. Před rokem 1787 neměl Křenov vlastní školu a děti docházely do školy ve Zlaté Olešnici, kam patřila i obce Křenov. Po uvedeném roce připadl Křenov pod školu v Žacléři. Před r. 1846 se sice učilo v obci, ale pouze v pronajatém lokále. Ve všední dny se zde učilo a v sobotu a neděli se provozovala hostinská živnost. V r. 1846 postavil učitel jménem V. Patzak jednopodlažní školu, která bylo v roce 1897 doplněna o druhé patro a stala se tak školou dvoutřídní. Nedaleko školy stojí kaple postavená v r. 1880. Škola i kaple stojí ve velkém Křenově. Kaple v malém Křenově byla sice starší -postavena v r. 1838, ale bohužel se nedochovala. Kaple ve velkém Křenově byla opravena, krajané žijící nyní v SRN věnovali jako dar občanům Křenova pro tuto kapli i zvon, který v kapli chyběl. O znaku nebo pečeti nejsou žádné zmínky dochovány.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecbernartice.cz, na kterých najdete další informace.