Doubravice

Doubravice

Obec se nachází zhruba 3 kilometry jihovýchodně od města Dvůr Králové nad Labem. Skládá se z místních částí Velehrádek a Zálesí. Vzhledem ke svému umístění se stává lákavým cílem turistů.

Historie
První osadníci přicházeli podél toku Labe a usidlovali se v údolí místních potoků, které se dnes shodují s názvy obcí (Pilníkovský, Vlčický, Hajnický či Kladrubský potok). Na březích bystřin vznikaly dlouhé lánovité osady, postrádající okrouhlicová centra.

Místní názvy obcí jsou pak odvozeny buď od páteřního potoka (hustý porost olší podél břehů v Olešnici, červené dno bystřiny v Čermné) či od prvních osadníků, zakladatelů a pánů (Kokotov, Chotějovici, Pilingus, lidé Vlkoví, Hain).

Mísili se zde jak první slovanští osídlenci od Jaroměře, tak osadníci z germánské oblasti, kteří přicházeli na pozvání Přemysla Otakara II. z Flander, severozápadního Německa a Slezska. Král je z počátku obdařoval privilegii a činil nezávislými na dosavadní zemské samosprávě – župě trutnovské.

Tipy na výlet
Obec se nachází kousek od města Dvůr Králové nad Labem. Právě tam je možno navštívit tyto památky:

Památková rezervace – Kuks
Na území obce s rozšířenou působností se nachází památková rezervace Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě, prohlášené Výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 21. 12. 1987, č.16 417/87-VI/1, o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomučan a archeologických lokalit Lidobřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav – Pohansko za památkové rezervace.

Památkovou rezervací jsou označována území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor  nemovitých kulturních památek. Historická zástavba je zde kompaktní, bez výrazných novodobých rušivých zásahů a charakter jednotlivých hodnotných staveb udává charakter celému území. Účelem památkové ochrany tohoto území je zabezpečení zvýšené ochrany jeho významných historických urbanistických hodnot a zajištění potřebné péče o jejich zachování, obnovu a prezentaci.

Na sklonku 17. století (budováno do roku 1730) vznikla na březích Labe z podnětu Františka Antonína Šporka velkorysá prostorová kompozice lázní, zámku a hospitalu s kamenným průčelím kostela (arch. Giovanni Battista Alliprandi), nad hrobkou jeho zakladatele (1707 – 1710). Význam této jedinečné architektonicko – urbanistické barokní kompozice násobí sochařské dílo Matyáše Bernarda Brauna. Na území kraje může s tímto sochařským odkazem soupeřit pouze dílo bratří Pacáků, v sousední Žirči.

Velkolepé barokní založení obsahovalo kromě kaple nad pramenem (1696) a budovy lázní ještě majitelovo sídlo, hostinec, zámek, divadlo, domy pro hosta a služebnictvo, „dům filozofů“ s knihovnou a správní budovu. Na protilehlém návrší vznikl špitál s hrobkou Šporků. Mezi oběma skupinami objektů – duchovní a společenskou – bylo vystavěno v údolí u řeky závodiště, perspektivní park, vodní efekty, větrný mlýn a letohrad. Z tohoto monumentálního celku se zachoval špitál s výraznou modelací kostela a s plastickou výzdobou, která naplnila terasy, schodiště a rampy spirituální dobovou výzdobou, vtělenou do alegorických postav Braunových soch – řady Ctnosti a Neřesti, před kostelem v půlkruhu osm Blahoslavenství s Vírou uprostřed a Zvěstování na kamenném průčelí kostela.

Šíře a umělecká náročnost tohoto díla odpovídá povaze stavebníka, jeho představám a vůli. Tento potomek sedláků, povýšený do nejvyšší společenské třídy, spojil v sobě vlastnosti obou těchto prostředí. František Antonín hrabě Špork byl silnou osobností,  s individualistickým postojem; zasvětil svůj život vzdělanosti, byl velkým milovníkem a obdivovatelem umění. Šporkovy aktivity byly nemalou měrou ovlivněny duchem osvícenství a humanismu.

Jeho tvůrčí aktivity ve zdejším kraji se nesoustředily pouze na Kuks samotný – roku 1717 koupil od města Dvůr Králové pozemek, který sousedil s jeho panstvím, nad obcí Žireč. V těchto místech byl v průběhu let – v těsné spolupráci umělce, Matyáše Bernarda Brauna, a jeho mecenáše, Františka Antonína Šporka, - vybudován jedinečný areál plastik v otevřené krajině.

Sochařsky jsou zde ztvárněny pískovcové balvany vyrůstající přímo ze země. Braunův Betlém je jedinečným krajinářským a sochařským otiskem, který  jeho barokní tvůrci zanechali v našem regionu. Jedná se o unikátní galerii vrcholně barokních soch, které jsou situovány v přírodním prostředí. Tento moment jim dodává další rozměr, při kterém vynikne Braunova expresivní invence. Hospital v Kuksu a Braunův Betlém jsou národními kulturními památkami.

Děkanský kostel svatého Jana Křtitele
Nachází se na Palackého ulici a je jistě stavbou mimořádného významu, jeden z vrcholů české Václavovy gotiky (80. léta 14. století), jeho vývoj však sahá až k románské době (druhá čtvrtina 13. století), jak nás informují základy apsidy a zlomky architektonických článků vezděných do kostela. Postupně byl ke kostelu přistavěn i presbytář a tzv. Dořina síň. V letech 1893 - 1900 byl kostel regotizován podle projektu arch. F. Schmoranze. Severní strana kostela byla prakticky součástí městského opevnění, které v těchto místech vybíhalo z pravidelného oválu. Z tohoto důvodu nejsou v severní stěně takřka žádná okna. V blízkosti kostela se nachází také děkanství, barokní budova s původním kamenným portálem s kartuší.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.antee.cz/doubravice, na kterých najdete další informace.