Janské Lázně

Janské Lázně

Janské Lázně jsou světoznámým lázeňským městem a současně druhým nejlépe hodnoceným lyžařským střediskem v České republice.

Klidné lázeňské městečko s nevšední historií se rozkládá na úpatí Černé hory (1299 m n. m), na jejíž vrcholek vede přímo z města kabinová lanová dráha. Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běžeckým lyžařským tratím se město stalo špičkovým sportovním a rekreačním střediskem a ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty.

Město získalo celosvětový ohlas v úspěšnosti léčby pohybového ústrojí.

Historie
Podle trutnovského kronikáře Simona Huttla byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku: dne 6. června roku 1006. První využívání pramene bylo ryze praktické. Termální voda sloužila k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu, který byl postaven v blízkosti pramene.

První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze čtrnáctého století, kdy majitel panství Zilvar ze Silbersteinu zde nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Byla to dřevěná budova vystavěná nad pramenem. Roku 1485 byla u pramene postavena budova k ubytování. V roce 1495 vyhořel zmiňovaný hamr a na jeho místě byl postaven mlýn.

Roku 1621 vymřel rod Silbersteinů a císař zkonfiskoval panství Vlčice, ke kterému Janské Lázně patřily, za protihabsburský odboj posledního majitele a předal je do vlastnictví Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského. Ten však již v roce 1628 pro nedostatek peněz dal panství i s Janskými Lázněmi do zástavy cizí šlechtě. V roce 1673 byl poblíž pramene položen základní kámen ke kapli svatého Jana Křtitele.

Roku 1675 se koupí stal majitelem Janských Lázní Jan Adolf, kníže Schwarzenberg, který v roce 1677 dal základ dnešnímu lázeňskému místu tím, že dal u pramene postavit šest nových budov a pověřil Dr. Hettmayera sepsáním učeného pojednání o účincích lázeňského pramene. Janské Lázně se rozvíjely. V roce 1685 byly v místě 22 domy, mlýn, hostinec a lázeňský dům. Pak však začala sedmiletá válka mezi Rakouskem a Pruskem, která se sice Janským Lázním vyhnula, ale panství bylo rabováno válčícími vojsky, a to se neblaze projevilo na jeho stavu.

Značná vzdálenost od vlčického panství - od ostatního Schwarzenbergského majetku působila potíže. Proto roku 1788 využil kníže Jan Nepomuk příležitosti a vyměnil je za klášterní statky ve Zlaté Koruně a Borovanech v jižních Čechách. Tak se Janské Lázně dostaly do církevního fondu spravovaného císařským dvorem. Roku 1790 získal Janské Lázně od fondu obchodník lněným zbožím František Theer z Hostinného povýšený na svobodného pána ze Silberštejnu. Roku 1868 přešly lázně do majetku Hugo Wiharda z Libavy a téhož roku do vlastnictví továrníka Steffana taktéž z Libavy.

Janské Lázně se rozšiřovaly a roku 1881 byly povýšeny na městys. Roku 1902 koupila lázně obec. Roku 1920 převzala lázně se vším zařízením, pozemky a prameny akciová společnost a nastalo období největšího rozvoje Janských Lázní. Roku 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory. V roce 1935 dochází k zavedení léčebné metody stavů po dětské obrně podle amerických lázní Warm-Springs.

Za druhé světové války sloužily Janské Lázně jako vojenské lazarety a ubytovny pro utečence ze ztracených území. Po skončení války získávají Janské Lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. V rámci Marshalova plánu má dojít k vybudování nového lázeňského komplexu.

Po událostech v únoru 1948 však z politických důvodů k tomu nedochází, i když již bylo započato s některými výkopovými pracemi. V tomto období se změnily některé hotely a pensiony v odborářské zotavovny, kde se ročně rekreovalo velké množství pracujících. Došlo ke sloučení bývalé obce Černá Hora s Janskými Lázněmi. Roku 1965 byly Janské Lázně povýšeny na město. V roce 1977 byl uveden do provozu televizní vysílač na Černé hoře a roku 1980 nová kabinová lanovka na vrchol Černé hory. Téhož roku byla otevřena dětská léčebna Vesna. V roce 1982 bylo vytvořeno nové lázeňské centrum, které bylo napojeno na starou kolonádu.

Po změně státního režimu v roce 1989 přešly některé hotely a penziony do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly státním podnikem. Největší stavbou tohoto období je výstavba areálu Obchodní akademie pro tělesně postižené, uvedeného do provozu v roce1994. Janské Lázně jsou zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí, ale nejsou pouze lázeňským střediskem. Jsou střediskem sportovním a rekreačním. Je zde možno provozovat řadu sportů jak letních tak zimních s možností návštěvy mnoha turisticky unikátních míst v nedalekém okolí.

Pamětihodnosti

Kolonáda Janské Lázně
Novorenesanční kolonáda se secesními prvky byla postavena roku 1893.

Rozhledna Černá hora
Černá hora 1 299 m n. m. dominuje lázeňskému městečku Janské Lázně. V roce 1928 byla postavena kabinová lanová dráha spojující Janské Lázně s vrcholem. Tato lanová dráha sloužila až do roku 1981, kdy její funkci převzala nová modernější kabinová lanová dráha. Ze staré lanovky zbyl pouze předposlední podpěrný sloup, který byl zachován a přeměněn na unikátní vyhlídkovou věž. Veřejnosti slouží od roku 1998 a nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na hřebeny Krkonoš.

Lanovka na Černou horu
V roce 2006 zde byla uvedena do provozu nová 8-mi místná kabinová lanová dráha na Černou horu, s názvem „ČERNOHORSKÝ EXPRESS“. Její výstavba trvala necelé 4 měsíce, výrobcem technologie je rakouská firma Doppelmayr. Jedná se historicky třetí kabinovou lanovou dráha z Janských Lázní na Černou horu. Letní provoz kabinové lanovky je od 9:00 do 18:00 hodin, dle jízdního řádu.

V letním období od 2.6.2007 do 30.9.2007 mohou návštěvníci Černé hory využít služby „Černohorského BUSU“. Jedná se o spojení přepravy kabinovou lanovou dráhou a autobusu z Pece pod Sněžkou přes Horní Maršov do Janských Lázní a zpět. Jelikož lze považovat za nejoblíbenější výlety z Černé hory vycházkové trasy do Pece pod Sněžkou, Velké Úpy a Horního Maršova, nabízíme Vám společnou jízdenku na kabinovou lanovku „Černohorský Express“ a „Černohorský BUS“. Jízdenky je možné zakoupit v pokladnách kabinové lanové dráhy, pokud využijete jako první službu výjezd kabinovou lanovkou na Černou horu nebo u řidiče autobusu pro případ, že nejdříve využijete služeb autobusu. Doprava kabinovou lanovkou i autobusem je obousměrná, záleží jen na Vás, jak naplánujete svůj výlet.

V případě příznivého počasí můžete na vrcholu Černé hory navštívit rozhlednu Panorama, odkud můžete pohlédnout na krkonošské vrcholy, rovněž tak Podkrkonoší. Od poloviny června je pro návštěvníky otevřena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je dlouhá 16 km a je vedena po lesních cestách Černé a Světlé hory. Trasa vám nabízí překrásné pohledy na hlavní krkonošský hřeben s jeho dominantou - Sněžkou. Ideálním nástupním místem je horní stanice lanové dráhy. Využijete-li k přepravě lanové dráhy, vyhnete se tak stoupání v délce 6 km a převýšení 600 m. Od tohoto data je pro pěší návštěvníky otevřena Naučná stezka černohorské rašeliniště.

Tip na výlet

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka
Jen málo turistů, kteří navštíví Krkonoše, se nechce rozhlédnout z nejvyšší hory České republiky. Nejsnadněji lze vrcholu sněžky dosáhnout visutou lanovou dráhou, která oslavila v roce 1999 již 50 let provozu. Je nejstarší lanovou dráhou svého druhu v Evropě.

První úsek na Růžovou horu byl uveden do provozu 15. ledna 1949 a na Sněžku vyjeli první cestující 10. listopadu téhož roku. Visutá lanová dráha je určena k přepravě osob, zavazadel a slouží i k zásobování turistických chat na Růžové hoře a na Sněžce. Délka prvního úseku je 1560 m, druhého 1967 m a převýšení 464 a 240 m. K přepravě cestujících je k dispozici 105 osobních dvoumístných sedaček. Na 1 úseku se používají sedačky se stříškou, ale na druhém se musí cestující spokojit se sedačkami bez střech. Přepravní hodinová kapacita je u obou úseků 250 osob za hodinu. Za dobu provozu bylo ze stanice Pec pod Sněžkou vypraveno 9 678 000 a na Sněžku vyvezeno celkem 6 011 000 cestujících.

Čerpáno z oficiálních stránek města www.janske-lazne.cz, na kterých najdete další informace.