Zábřeží – Řečice

Zábřeží – Řečice

Malá obec leží necelých 10 kilometrů jihozápadně od města Dvůr Králové nad Labem. Nachází se v okrese Trutnov, v kraji Královehradeckém. Skládá se dvou částí: Zábřeží a Řečice.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1238.

Tip na výlet
Obec se nachází kousek od města Dvůr Králové nad Labem. Právě tam je možno navštívit tyto památky:

Památková rezervace – Kuks
Na území obce s rozšířenou působností se nachází památková rezervace Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě, prohlášené Výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 21. 12. 1987, č. 16 417/87-VI/1, o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomučan a archeologických lokalit Lidobřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav – Pohansko za památkové rezervace.

Památkovou rezervací jsou označována území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek. Historická zástavba je zde kompaktní, bez výrazných novodobých rušivých zásahů a charakter jednotlivých hodnotných staveb udává charakter celému území. Účelem památkové ochrany tohoto území je zabezpečení zvýšené ochrany jeho významných historických urbanistických hodnot a zajištění potřebné péče o jejich zachování, obnovu a prezentaci.

Na sklonku 17. století (budováno do roku 1730) vznikla na březích Labe z podnětu Františka Antonína Šporka velkorysá prostorová kompozice lázní, zámku a hospitalu s kamenným průčelím kostela (arch. Giovanni Battista Alliprandi), nad hrobkou jeho zakladatele (1707 – 1710). Význam této jedinečné architektonicko – urbanistické barokní kompozice násobí sochařské dílo Matyáše Bernarda Brauna. Na území kraje může s tímto sochařským odkazem soupeřit pouze dílo bratří Pacáků, v sousední Žirči.

Velkolepé barokní založení obsahovalo kromě kaple nad pramenem (1696) a budovy lázní ještě majitelovo sídlo, hostinec, zámek, divadlo, domy pro hosta a služebnictvo, „dům filozofů“ s knihovnou a správní budovu. Na protilehlém návrší vznikl špitál s hrobkou Šporků. Mezi oběma skupinami objektů – duchovní a společenskou – bylo vystavěno v údolí u řeky závodiště, perspektivní park, vodní efekty, větrný mlýn a letohrad. Z tohoto monumentálního celku se zachoval špitál s výraznou modelací kostela a s plastickou výzdobou, která naplnila terasy, schodiště a rampy spirituální dobovou výzdobou, vtělenou do alegorických postav Braunových soch – řady Ctnosti a Neřesti, před kostelem v půlkruhu osm Blahoslavenství s Vírou uprostřed a Zvěstování na kamenném průčelí kostela.

Šíře a umělecká náročnost tohoto díla odpovídá povaze stavebníka, jeho představám a vůli. Tento potomek sedláků, povýšený do nejvyšší společenské třídy, spojil v sobě vlastnosti obou těchto prostředí. František Antonín hrabě Špork byl silnou osobností, s individualistickým postojem; zasvětil svůj život vzdělanosti, byl velkým milovníkem a obdivovatelem umění. Šporkovy aktivity byly nemalou měrou ovlivněny duchem osvícenství a humanismu.

Jeho tvůrčí aktivity ve zdejším kraji se nesoustředily pouze na Kuks samotný – roku 1717 koupil od města Dvůr Králové pozemek, který sousedil s jeho panstvím, nad obcí Žireč. V těchto místech byl v průběhu let – v těsné spolupráci umělce, Matyáše Bernarda Brauna, a jeho mecenáše, Františka Antonína Šporka, - vybudován jedinečný areál plastik v otevřené krajině.

Sochařsky jsou zde ztvárněny pískovcové balvany vyrůstající přímo ze země. Braunův Betlém je jedinečným krajinářským a sochařským otiskem, který jeho barokní tvůrci zanechali v našem regionu. Jedná se o unikátní galerii vrcholně barokních soch, které jsou situovány v přírodním prostředí. Tento moment jim dodává další rozměr, při kterém vynikne Braunova expresivní invence. Hospital v Kuksu a Braunův Betlém jsou národními kulturními památkami.

Děkanský kostel svatého Jana Křtitele
Nachází se na Palackého ulici a je jistě stavbou mimořádného významu, jeden z vrcholů české Václavovy gotiky (80. léta 14. století), jeho vývoj však sahá až k románské době (druhá čtvrtina 13. století), jak nás informují základy apsidy a zlomky architektonických článků vezděných do kostela. Postupně byl ke kostelu přistavěn i presbytář a tzv. Dořina síň. V letech 1893-1900 byl kostel regotizován podle projektu arch. F. Schmoranze. Severní strana kostela byla prakticky součástí městského opevnění, které v těchto místech vybíhalo z pravidelného oválu. Z tohoto důvodu nejsou v severní stěně takřka žádná okna. V blízkosti kostela se nachází také děkanství, barokní budova s původním kamenným portálem s kartuší.

Čerpáno z oficiálních stránek města www.muvrchlabi.cz, na kterých najdete další informace.