Kláštěrská Lhota

Kláštěrská Lhota

Obec se nachází asi pět kilometrů severozápadně od města Hostinné. Je členem mikroregionu Horní Labe.

Historie
Ves vznikla pravděpodobně před polovinou 13. století. Původně snad nesla jméno Heinrichow (tedy Jindřichov), později je označována za Klášterec a pak Lhotu Klášterskou. Prolínalo se zde starší české a novější německé kolonizační obyvatelstvo. Nejstarší historie obce  je spojena s kláštercem zvaným Vrchlabské proboštství, který nedaleko dnešní obce směrem k Hostinnému založili před r. 1250 opatovičtí benediktini. Ke kmenovému majetku proboštství patřily vedle naší obce Kunčice, Slemeno a obě Ždírnice.

Proboštství nebylo bohaté a benediktinům se v pohraničních lesích příliš nedařilo. Klášterec upadal. Roku 1348 však učinil opat Neplach nepořádkům konec. Probošt zde měl vydržovat stále 7 bratří a neměl bez povolení opouštět proboštství. Hospodářství se následně zlepšilo a proboštství mohlo přikoupit r. 1372 respektive r. 1381 vsi Kalnou a Čistou. Ve víru husitské revoluce Vrchlabské proboštství zaniklo. Pravděpodobně se tak stalo již roku 1421 přičiněním bratří Krušinů z Lichtemburka. Ačkoli starší tradice uvádí rok 1424 a za viníka označuje Žižku.

Majetky zaniklého klášterce, včetně Klášterské Lhoty, získává jako zástavu r. 1436 Hynek Krušina z Lichtemburka. Roku 1466 přebírají zástavní právo bratři Hynek a Jindřich z Valdštejna. Vesnice tak připadla nadlouho k panství Štěpanickému, později se sídlem v Horní Branné. Roku 1701 pak došlo ke spojení Branského a Jilemnického panství. Součástí tohoto panství byla Klášterská Lhota až do zrušení patrimoniální správy.

Lhota nebyla nikdy velkou obcí, hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zpočátku nepříliš výnosné podhorské zemědělství. Od poloviny 17. století se však v obci, stejně jako v celém okolí, rozvíjí textilní výroba. Tkalcovstvím si pak přivydělávala velká část místních obyvatel. Ještě v polovici 17. století byla dobrá polovice místních obyvatel českého původu. V malé obci probíhá asimilace rychleji a dokonaleji. V 19. století již měla Klášterská Lhota, tehdy Mönchsdorf, takřka čistě německý charakter. Průmyslová revoluce 19. století se dotkla obce jen zprostředkovaně. S industrializací textilní výroby po polovině 19. století v obci zaniklo domácí tkalcovství. Za prací tak chodili místní do blízkých továren v Prosečném a Hostinném. Jediným průmyslovým podnikem v obci byla brusírna dřeva papírenské firmy Labský mlýn, na kterou byl přestavěn místní mlýn r. 1870.

Školní vyučování máme v obci doloženo nejpozději k roku 1791, vlastní budovu však škola získala až r. 1869, velikostně odpovídající pak r. 1887. Konec 19. století je spjat s bohatou spolkovou činností v tehdy cca pětisethlavé obci. Vedle hospodářské pokladny vznikla pobočka tělocvičného Turnvereinu, r. 1893 pak sbor dobrovolných hasičů a r. 1909 pobočka nacionálního Spolku Němců v Čechách. Do doby společenského rozkvětu obce na přelomu 19. a 20. století spadá i přestavba místní kaple. Její zděná část byla postavena jako drobná kaplička již r. 1825. V letech 1905 – 6 však byla rozšířena o dřevěnou hrázděnou přístavbu lodě. První půle dvacátého století s sebou  přinesla překotné změny ale i mnohá utrpení. Vše vyvrcholilo ve dvou světových válkách. Po té druhé následoval odsun místního německého obyvatelstva.

Noví čeští obyvatelé přicházeli z různých míst blízkého i vzdálenějšího okolí. Početnější skupinu tvořili jen přistěhovalci ze sousední české Kalné a váleční čeští dělníci místní brusírny dřeva z okolí Lázní Bělohradu. Poválečné dějiny Klášterské Lhoty jsou typické pro malou podhorskou obec. Složité budování JZD, které se posléze spojilo se sousedním větším v Prosečném. Tlaky na přičlenění obce k některému většímu sousednímu sídlu, oprava školy a zřízení školky, které byly posléze pro malý počet dětí zavřeny. Velkými akcemi 80. a 90. let bylo budování místní prodejny, kabelové televize a nového pouličního osvětlení. Ačkoli počat obyvatel postupně klesl na cca 200, věříme, že má Klášterská Lhota před sebou ještě příjemnou budoucnost klidné čisté obce pod svahy Krkonoš.

Tipy na výlet - Hostinné

Renesanční radnice
Budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů. Budova je poprvé připomínána v polovině 15. století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem Carolem Valmadin a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže byly v roce 1789 umístěny věžní hodiny.

Radnice byla několikrát přestavována a postupem času měnila svoji tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, kdy byla zrestaurována v předcházejících letech silně poškozená sgrafita. Fasáda věže je ozdobena plastickým městským znakem v podobě z roku 1759. Věž je zakončena ochozem a barokní bání s lucernou. Poslední rekonstrukce stavby byla provedena v roce 2002. V podloubí radnice je zachováno okno do mazhauzu domu s pozdně gotickým portálem. V ostění slavnostního vchodu jsou umístěny český a slezský loket, které jsou dokladem bohaté obchodní činnosti města v dávno minulých dobách.

Za pozornost stojí i velká plastická mapa Krkonoš z roku 1933 pocházející od R. Bienerta z Liberce, provedená v měřítku 1: 25.000.

Františkánský klášter
Již v roce 1651 měl v úmyslu majitel panství Hostinné, zchudlý holandský šlechtic Vilém Lamboy, v úmyslu pozvat do Hostinného některý z církevních řádů. Po neúspěšném pokusu s Jezuity padla volba na řád Františkánů. Ti obdrželi malý hřbitovní kostelík z roku 1598 za dolní městskou branou. Kostelík rozšířili a k němu přistavěli vlastní klášter. Základní kámen k výstavbě kláštera byl položen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684.

Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné množství poutníků a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření. V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Pod hlavní chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Současná dvoulodní stavba je zcela unikátní a nemá období ve střední Evropě. Dnes je v prostorách klášterního kostela umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházejících z roku 1912.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.klasterskalhota.cz, na kterých najdete další informace.