Libňatov

Libňatov

Libňatov leží v poměrně hlubokém údolí, které se vine od Maršova směrem východním k Havlovicům. Obec hraničí na východ s Havlovicemi a Slatinou nad Úpou, jižně s Mečovem, Křížanovem a Posadovem, na západ s Proruby a Maršovem a na sever s Radčí.

Hlavní spojovací cestu tvoří okresní silnice, která vede od Úpice přes Havlovice do Libňatova a zde – uprostřed obce – odbočuje na jih do Hořiček. Silnice ta byla nově zřízena v letech 1906 – 1910. Jiná cesta (obecní silnice) vede z Libňatova na západ do Maršova.

Potok od Maršova tekoucí řine se obcí Libňatovem po celé délce, přijímá zde dva vydatné prameny a žene mlýn. Opouštěje obec libňatovskou, protéká údolím Poklekovem a ústí pod jménem Poklekovského potoka v Havlovicích do Úpy. Voda jeho je bohatá pstruhy. Potok dělí obec v severní teplejší a jižní studenější část. V této části konají se polní práce a žně pravidelně o týden později.

Půda je zde z valné části písčitá, v jižní polovině částečně jílovatá. Před 80 lety zkoušelo se v Libňatově na Přívratech dobývati uhlí, ale záhy byla práce zastavena.

Okolní výšiny dosahují 460 m n. m. a jsou porostlé lesy, které však roku 1921 – 1922 valně trpěly mniškou. Na blízkém vrchu „Kopna“ (338 m n. m.) nalézá se trigonometrický bod, označený dřevěným otesaným sloupkem. Lesní zvěř obmezuje se na druhy, jež po celém okrese se vyskytují. Často objevuje se tu liška, někdy zabloudí sem i tetřev a bažant.

Historie
Založení obce klásti lze do XIII. Století, kdy pohraniční hvozd byl mýcen a osazován. Jméno Libňatov nebo také Libnětov odvozuje se od osobního jména Libňata. Původní název byl Ljubnatóv, čili po přeměně Libňatův (statek).

Roku 1461 prodal Jiřík z Chlumu, seděním na tvrzi v Litoboři, Pavlovi v Libnětově šest prutů rolí svobodných s rychtou a krčmou. Byl to rozsáhlý statek svobodnický, čp. 47, který měl ještě roku 1848 112 korců pozemkové výměry, včetně 6 korců lesa a 4 korce luk.

Libňatov náležel potom k panství ryzmburskému i s Výrovem, vsí pustou a zašlou, jež prostírala se v místech dnes lesem porostlých a zvaných „Vejroviny“. Při prodeji zboží ryzmburského r. 1534 připadl Libňatov k panství náchodskému.

Roku 1773 přikoupen byl k náchodskému panství lesnatý vrch „Kopna“ od panství smiřického a odtud dodnes jmenuje se úbočí kopce toho „Smiřická stráň“. Starý mlýn zřízen byl v místech rozhořelé chalupy čp. 39 roku 1790, nynější dřevěný mlýn postaven byl roku 1814. Zvonice stavěla se roku 1835, hasičská zbrojnice r. 1907.

Od r. 1861 až 1928 bylo v Libňatově 19 požárů, při nichž o život přišly 3 osoby. Za války 1914 – 1918 nastoupilo vojenskou službu 130 občanů libňatovských. Z nich padlo a stalo se nezvěstnými 16 a zajato bylo 20 vojínů.

Školství
Škola byla založena v Libňatově roku 1773 a prvním učitelem byl Jan Boura, krejčí z Úpice, který tehdy vyučoval v najatém příbytku č. p. 67. Školní budova byla vystavěna teprve v roce 1789 na obecním pozemku zvaném „Ohrada“, ale poněvadž stála na místě vlhkém, záhy se rozpadávala a tak již roku 1808 zbudoval patronátní úřad novou školu čp. 80, v níž se vyučovalo až do roku 1891, kdy dokončena byla stavba nynější školní budovy.

Druhým učitelem v Libňatově byl Kodym (od r. 1789 do r. 1806), který byl rovněž krejčí a zručný malíř obrázků. Hledaje lepší výživy, odstěhoval se na Opočno, kde narodil se mu syn Filip Stanislav, potomní lékař a spisovatel. Dalším učitelem byl Škalda a po něm Josef Drška, jehož syn byl tenoristou a zemřel v Sasku jako člen dvorní opery. Do roku 1928 vystřídalo se v Libňatově 26 učitelů.

Od 1. listopadu roku 1880 rozšířena byla škola o druhou třídu, ale se závazkem, že v zimě budou děti vyučovány i v Maršově, který byl do Libňatova přiškolen do r. 1884, kdy v Maršově byla zřízena samostatná škola.

Turistika
Obec je součástí regionu Jestřebí hory. Jestřebí hory a jejich okolí jsou díky své poloze, členitosti a rozmanitosti ideálním místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Regionem vede několik značených turistických tras a cyklistických stezek, které mají napojení až na sousední Polsko. K dispozici je několik sportovních areálů pro různé druhy sportu, tři sportovní haly, v zimě pak lyžařské vleky a desítky kilometrů upravovaných běžkařských tratí.

Okolí regionu také skrývá bohaté kulturní dědictví. Z nejvýznamnějších jmenujme Zoologickou zahradu ve Dvoře Králové, barokní hospitál Kuks, Braunův Betlém, Babiččino údolí se starým bělidlem, mlýnem a Ratibořickým zámkem nebo Náchodský zámek. Významná je činnosti úpické hvězdárny, jejíž výsledky z pozorování slunce využívají i světoví odborníci.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.libnatov.cz, na kterých najdete další informace.