Horní Olešnice

Horní Olešnice

Obec je členem mikroregionu Horní Labe. Nachází se na hlavním silničním tahu mezi Novou Pakou a Trutnovem. Dnešní obec tvoří několik dříve samostatně vzniklých částí. Na místě renesančního zámku na pahorku Nové Zámky nad soutokem Kalenského potoka s Labem (346 m n. m.) dříve stávala ranně středověká tvrz.

Dnešní zámek je obklopen parkem s řadou starých stromů. Na křižovatce cest leží Vestřev s dochovanými roubenými podkrkonošskými stavbami s křížovou světničkou v patře, bývalá hospoda a kovárna. Ze staré poštovní cesty vycházející od Labe k Vestřevi se otevírají krásné výhledy na Krkonoše i na zalesněný hradní vrch Bradlo. Pod zámeckým vrchem vzniká na rekultivacích po těžbě českého granátu rekreačně sportovní areál.

Historie
Ještě ve 12. století byl místní kraj těžko přístupným hvozdem, který sloužil jako přirozená hranice českého království. Vyjma osamocených pozůstatků loveckých stanovišť z doby kamenné není v oblasti doloženo trvalejší osídlení. Teprve na přelomu 12. a 13. století docházelo ve snaze o hospodářský rozvoj země ke kolonizaci pohraničí (mýcení lesa se objevuje v názvech zdejších osad Ždírnice či Žďár).

První osadníci přicházeli podél toku Labe a usidlovali se v údolí místních potoků, které se dnes shodují s názvy obcí (Pilníkovský, Vlčický, Hajnický či Kladrubský potok). Na březích bystřin vznikaly dlouhé lánovité osady, postrádající okrouhlicová centra. Místní názvy obcí jsou pak odvozeny buď od páteřního potoka (hustý porost olší podél břehů v Olešnici, červené dno bystřiny v Čermné) či od prvních osadníků, zakladatelů a pánů (Kokotov, Chotějovici, Pilingus, lidé Vlkoví, Hain). Mísili se zde jak první slovanští osídlenci od Jaroměře, tak osadníci z germánské oblasti, kteří přicházeli na pozvání Přemysla Otakara II. z Flander, severozápadního Německa a Slezska. Král je z počátku obdařoval privilegii a činil nezávislými na dosavadní zemské samosprávě – župě trutnovské.

Tipy na výlet
Obec se nachází 3 kilometry jihozápadně od města Hostinné. Právě tam je možno navštívit tyto památky:

Renesanční radnice
Budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů. Budova je poprvé připomínána v polovině 15. století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem Carolem Valmadin a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže byly v roce 1789 umístěny věžní hodiny.

Radnice byla několikrát přestavována a postupem času měnila svoji tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, kdy byla zrestaurována v předcházejících letech silně poškozená sgrafita. Fasáda věže je ozdobena plastickým městským znakem v podobě z roku 1759. Věž je zakončena ochozem a barokní bání s lucernou. Poslední rekonstrukce stavby byla provedena v roce 2002. V podloubí radnice je zachováno okno do mazhauzu domu s pozdně gotickým portálem. V ostění slavnostního vchodu jsou umístěny český a slezský loket, které jsou dokladem bohaté obchodní činnosti města v dávno minulých dobách.

Za pozornost stojí i velká plastická mapa Krkonoš z roku 1933 pocházející od R.Bienerta z Liberce, provedená v měřítku 1: 25.000.

Františkánský klášter
Již v roce 1651 měl v úmyslu majitel panství Hostinné, zchudlý holandský šlechtic Vilém Lamboy, v úmyslu pozvat do Hostinného některý z církevních řádů. Po neúspěšném pokusu s Jezuity padla volba na řád Františkánů. Ti obdrželi malý hřbitovní kostelík z roku 1598 za dolní městskou branou. Kostelík rozšířili a k němu přistavěli vlastní klášter. Základní kámen k výstavbě kláštera byl položen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684.

Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné množství poutníků, a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření. V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Pod hlavní chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Současná dvoulodní stavba je zcela unikátní a nemá období ve střední Evropě. Dnes je v prostorách klášterního kostela umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházejících z roku 1912.

Renesanční fara
Budova fary v Hostinném byla postavena v roce 1525. Její severní stěna byla vestavěna přímo do městských hradeb a západní stěna navazovala na horní městskou bránu. V roce 1555 vyhořela a v roce 1578 byla znovu přestavena v renesančním stylu. Z doby této přestavby pochází letopočet na portálu hlavního vchodu. Po dalším požáru v roce 1610 byla provedena další přestavba, kterou provedl stavitel italského původu Carlo Valmadi. Fasádu fary ozdobil psaníčkovým sgrafitem. Areál fary je obklopen barokní zdí s branou z roku 1750.