Rudník

Rudník

Obec Rudník leží pod mohutnou rozsochou Černé hory, v těsné blízkosti Krkonoš. Sousedí s horskými obcemi Černý Důl a Janské Lázně, je vzdálen 11 km od Vrchlabí. Rudník je součástí mikroregionu Horní Labe.

Turistické zajímavosti
Rudník sousedí s horskými obcemi Černý Důl (zde se nachází nově vybudovaný lyžařský areál s moderním vybavením a umělým zasněžováním) a Janské Lázně, je vzdálen 11 km od Vrchlabí, sídla KRNAPu a Krkonošského muzea.

Jen 5 km je odtud do Hostinného do galerie antického umění, necelých 10 km do Mladých Buků na lyžařskou sjezdovku a do areálu nově vybudovaného golfového hřiště. 20 km do známé ZOO ve Dvoře Králové nad Labem či barokního Kuksu. Dobře dostupná jsou odsud i nedaleká známá střediska v Peci pod Sněžkou nebo Špindlerově Mlýně.

V samotné obci bylo v posledních letech vybudováno či zrestaurováno několik ubytovacích a restauračních zařízeni, která se svou vybaveností a kvalitou služeb vyrovnají podobným zařízením v horských střediscích. Patří mezi ně především Pension Heřman, hotel Arnika, hotel Zoja nebo pension Bily Dvůr, v letních měsících i místní autokemp s koupalištěm.

Kromě koupání mohou turisté využít i jízdy na koni v sousední obci nebo vyhlídkové lety z letiště vzdáleného 7 km. Obec tak může být východiskem letních pěších túr a mobilních výletů za přírodními krásami nejvyšších českých hor i za pamětihodnostmi krkonošského regionu. V zimě je místem, odkud jsou snadno dosažitelná střediska horského lyžování (Černý Důl, Mladé Buky, Janské Lázně, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou), je zde síť upravených běžeckých tratí a v neposlední řadě nový zimní stadion ve Vrchlabí s kluzištěm otevřeným pro veřejnost.

Historie
Obec Rudník traduje svůj vznik z dob kolonizace Krkonoš ve 13. století. Založili ji zřejmě němečtí i čeští přistěhovalci, kteří dolovali rudu (stříbro, zlato, železo, měď) na úpatí Černé hory. Počáteční zmínka o možné existenci obce se váže k letopočtu 1241.

Místní horníci se prý společně s horníky z obou stran Krkonoš zúčastnili bojů křesťanského vojska s Tatary u slezské Lehnice. Rokem 1354 se připomíná existence farního kostela sv. Václava. Tehdy byla obec v držení pána Puty z Turgova.

V dobách husitských vlastnili obec Krušinové z Lichtenburka a od roku 1521 patří Heřmanovy sejfy Valdštejnům. Ti vlastnili obec až do roku 1706. Vedle zemědělské činnosti zůstává hlavní obživou obyvatel dobývání a zpracování kovů. Valdštejnové obec zvelebují. Rozvíjejí těžbu a zpracování rud, nechávají přebudovat kostel, začínají se stavbou horního zámku a v jeho sousedství stavějí dřevěnou budovu školy.

V 18. století patří obec Schwarzemberkum, pánům ve Vlčicích. Přinesli místním obyvatelům nový způsob obživy - plátenictví. V roce 1790 kupuje vlčické panství a s ním i Heřmanovy sejfy podnikatelská rodina Theerů, baronů ze Silbersteinu. Ze starého mlýna budují papírnu, zámek v horní části obce přestavují na pivovar a vinopalnu, poblíž kostela stavějí v roce 1816 kamennou školu. Skromná stavení v sousedství budoucího bělidla nechávají přebudovat v honosný pseudogotický zámek s okázalým parkem, patřícím ve své době k nejkrásnějším na Vrchlabsku.

Za zmínku stojí připomenutí určité historické zvláštnosti. Po vydání tolerančního patentu r. 1781 vzniká roku 1834 v osadě Bolkov německá evangelická škola. Je v této době jedinou školou, která připravuje děti z celého krkonošského regionu ke studiu na vyšších evangelických školách, převážně na Slovensku. Od roku 1880 vlastní Heřmanovy sejfy s okolními osadami (Bolkov, Leopoldov, Terezín, Janovice, Lázně Fořt, Javorník) plátenická rodina Klugů. V obci budují bělidlo, barvírnu a mechanickou tkalcovnu. Jejich firma, firma J. A. Kluge, patří v první polovině 20. století k nejvýznamnějším evropským výrobcům lnářského zboží.

Zajímavou součástí obce je lokalita zvaná Lázně Fořt. Skutečnými lázněmi s výstavnými budovami, parkem, lesoparkem, s léčivým minerálním pramenem, opředeným pověstí o zázračném uzdravení nevidomé dívenky, s vyhledávanými léčebnými kúrami, byly až do r. 1922. Vybudováním Prvního českého chemického závodu na výrobu umělého hedvábí v r. 1921 v jejich těsném sousedství ztratily na přitažlivosti a zanikly. Minerální pramen tu však dál vytéká z útrob země a je k dispozici všem kolemjdoucím.

Rudník, rozlehlá obec s více než dvěma tisíci obyvateli, mívala vždy průmyslově zemědělský charakter. Vedle tradiční textilní výroby, kterou zajišťovala firma J. A. Kluge a posléze Texlen, se tu rozvíjela i výroba umělého hedvábí v závodě Secheza. Za její existence vyrostlo v osadě Terezín nové sídliště. V šedesátých letech mění závod název i výrobní program a jako Rubena Rudník vyrábí pryžové výrobky převážně pro automobilový průmysl. Třetím závodem, který rovněž navazoval na strojírenskou výrobu z 1. republiky, byly VČDZ, později Dřevostroj. Vyráběl tzv. katry neboli vertikální pily pro dřevozpracující průmysl. Zemědělskou výrobu zajišťoval státní statek. Po roce 1989 tyto závody změnily majitele i názvy, jejich výrobní programy se však podstatně nemění.

Pamětihodnosti
• katolický kostel sv. Václava z roku 1654, původně gotická stavba s pozdější renesanční úpravou stavitele italského původu Carola Valmadiho
• pseudogotický zámek Silbersteinů zvaný "malá Hluboká" z roku 1815, dnes s restaurovanou venkovní omítkou a pamětní deskou z roku 1999 připomínající zdejší pobyt F. L. Čelakovského v roce 1921
• bývalý renesanční zámek zbudovaný kolem roku 1600 Hannibalem z Valdštejna a roku 1815 přestavěný na pivovar
• zbytky zemanské vodní tvrze pánů z Javorníka z 15. století
• katolický kostel sv. Martina v Javorníku
• lázeňské budovy v Lázních Fořtu

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.rudnik.cz, na kterých najdete další informace.