Kocbeře

Kocbeře

Obec se nachází asi 4 kilometry severovýchodně od města Dvůr Králové nad Labem.

Současná obec je tvořena ze tří částí, a to z původní obce Kocbeř, Nové Kocbeře a nedaleko ležící osady Nové Vsi. Obcí Kocbeř (439 m n. m.) protéká Hradišťský potok, který pramení v lesních mokřinách nedaleko Janské studánky. Stávaly na něm dva mlýny.

Založení obce se datuje na konec 13. nebo začátek 14. stol, kdy obec založili němečtí osadníci. Původní název Rettendorf vznikl údajně ze slova reuten – mýtiti. Panství zdědil hrabě F. A. Špork, zakladatel barokního lázeňského areálu v Kuksu. V obci se zachoval kámen s vytesaným jelenem, pocházející z roku 1726 jako památka na hraběcí lov.

K architektonickým zajímavostem obce patří roubený statek na křižovatce, kapličky a v blízkých lesích Šporkovy hraniční kameny. Současným významným zaměstnavatelem v obci jsou pískovcové lomy a stále fungující výroba v továrně v Nových Kocbeřích. Ke Kocbeřím patří také Janská studánka na samotě Dobrá Voda v Lese Království. Krajina je zde bohatá na vodní zdroje, jejich léčebné účinky jsou známy již od 16. století. V roce 1671 zde byla postavena kaple sv. Jana Křtitele s poustevnou a stala se vyhledávaným poutním místem. Vedle pramene stávala dřevěná hospoda s lázeňským domem.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1415.

Mikroregion Podkrkonoší
Krajina na pomezí horských svahů a Polabí, mezi údolími směřujícími k řece Úpě a horním tokem Labe, je na severu ohraničena obcemi v dlouhých údolích a na jihu obcemi na pláních vyklučených z Lesa Království. Východní Podkrkonoší může být nazýváno krajem červené permské hlíny a pískovcových kamenů, krajem s modrým obzorem Krkonoš, krajem podhorské renesance i prkenných štítů chalup. Je to ale také kraj sudetských obcí dosídlených po druhé světové válce.

Východní Podkrkonoší dlouho zůstávalo bez povšimnutí. Objevíte zde malebnou podkrkonošskou krajinu a zachovanou lidovou architekturu, unikátní památky církevní renesance, připomínky bohatých panství i cesty z červeného permského pískovce. Kraj východního Podkrkonoší je regionem, který se probouzí ze své těžké situace a chce být regionem atraktivním svojí čistou krajinou i zajímavým děním, regionem spojujícím blízké hory s teplejším jižním krajem.

Tipy na výlet

Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem
Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku překrásnou budovou - kopií renesančního zámku (originál leží u Vídně), kterou nechal jako letohrad postavit začátkem 20. století (1905) továrník Richard Neumann. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve „vile“ městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty - základ budoucí ZOO.

ZOO leží v podhůří nejvyšších českých hor - Krkonoš, v malebném údolí potoka Netřeby. V této půvabné přírodní scenérii byly vytvořeny expozice, které zachovávají přirozené podmínky života chovaných zvířat. Velká stáda našich kopytníků obývají prostorné výběhy a od návštěvnických stezek je odděluje pouze příkop. Šelmy a primáti jsou od návštěvníků odděleni bezpečnostním sklem, což umožňuje bezprostřední kontakt se zvířaty.

Památková rezervace – Kuks – Dvůr Králové nad Labem
Na sklonku 17. století (budováno do roku 1730) vznikla na březích Labe z podnětu Františka Antonína Šporka velkorysá prostorová kompozice lázní, zámku a hospitalu s kamenným průčelím kostela (arch. Giovanni Battista Alliprandi), nad hrobkou jeho zakladatele (1707 – 1710). Význam této jedinečné architektonicko – urbanistické barokní kompozice násobí sochařské dílo Matyáše Bernarda Brauna. Na území kraje může s tímto sochařským odkazem soupeřit pouze dílo bratří Pacáků, v sousední Žirči.

Velkolepé barokní založení obsahovalo kromě kaple nad pramenem (1696) a budovy lázní ještě majitelovo sídlo, hostinec, zámek, divadlo, domy pro hosta a služebnictvo, „dům filozofů“ s knihovnou a správní budovu. Na protilehlém návrší vznikl špitál s hrobkou Šporků. Mezi oběma skupinami objektů – duchovní a společenskou – bylo vystavěno v údolí u řeky závodiště, perspektivní park, vodní efekty, větrný mlýn a letohrad. Z tohoto monumentálního celku se zachoval špitál s výraznou modelací kostela a s plastickou výzdobou, která naplnila terasy, schodiště a rampy spirituální dobovou výzdobou, vtělenou do alegorických postav Braunových soch – řady Ctnosti a Neřesti, před kostelem v půlkruhu osm Blahoslavenství s Vírou uprostřed a Zvěstování na kamenném průčelí kostela.

Šíře a umělecká náročnost tohoto díla odpovídá povaze stavebníka, jeho představám a vůli. Tento potomek sedláků, povýšený do nejvyšší společenské třídy, spojil v sobě vlastnosti obou těchto prostředí. František Antonín hrabě Špork byl silnou osobností s individualistickým postojem; zasvětil svůj život vzdělanosti, byl velkým milovníkem a obdivovatelem umění. Šporkovy aktivity byly nemalou měrou ovlivněny duchem osvícenství a humanismu.

Jeho tvůrčí aktivity ve zdejším kraji se nesoustředily pouze na Kuks samotný – roku 1717 koupil od města Dvůr Králové pozemek, který sousedil s jeho panstvím, nad obcí Žireč. V těchto místech byl v průběhu let – v těsné spolupráci umělce, Matyáše Bernarda Brauna, a jeho mecenáše, Františka Antonína Šporka, - vybudován jedinečný areál plastik v otevřené krajině. Sochařsky jsou zde ztvárněny pískovcové balvany vyrůstající přímo ze země. Braunův Betlém je jedinečným krajinářským a sochařským otiskem, který jeho barokní tvůrci zanechali v našem regionu. Jedná se o unikátní galerii vrcholně barokních soch, které jsou situovány v přírodním prostředí. Tento moment jim dodává další rozměr, při kterém vynikne Braunova expresivní invence.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kocbere.cz, na kterých najdete další informace.