Žacléř

Žacléř

Město Žacléř na nejvýchodnějším okraji Krkonoš pod Rýchorami v Libavské bráně, která ohraničuje západní Sudety. V blízkém Královci je frekventovaný hraniční přechod do Polska.

Existence města je prvně doložena v roce 1334. Velký význam v minulosti měl žacléřský hrad, který měl za úkol kontrolovat a střežit zemskou stezku. Později přestaven na zámek.

Na konci 18. století zde kutnohorští horníci odkryli ložiska kvalitního kamenného uhlí, které se těžilo až do doby nedávné.

Historie
Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Pro ochranu této stezky byl pravděpodobně ještě ve 13. století na skalní ostruze vystavěn hrad Ccheczler (Žacléř), který dal základ vzniku nového sídla - vsi, později města Bornflos - Bärenstadt - Schatzlar - Žacléř. Předpokládá se, že hrad vznikl v průběhu kolonizace Čech za vlády Přemysla Otakara II, někdy kolem roku 1260. První písemná zmínka o hradu je z roku 1334, kdy ho král Jan Lucemburský se svým synem Karlem zastavil Bertholdovi z Lípy.

Současně nebo jen s malým odstupem byla u hradu Schatzlar založena farnost, jako důležitý předpoklad kolonizace. Pravděpodobně na stejném místě jako dnes byl asi na konci 13. nebo na počátku 14. století postaven dřevěný kostel. Protože první kolonizace byla německá, platilo i v Žacléři Přemyslovci vydané "německé právo", kdy k faře patřilo tolik půdy, že byla soběstačná. V Žacléři to bylo ve 14. století 18 hektarů polí a luk a ještě další lesní pozemky. V roce 1677 byl Jezuity, na místě zchátralého (původního?), postaven kamenný kostel. Ten byl stejnými majiteli výrazně přestavěn v barokním stylu v roce 1732 a vysvěcen jako kostel Nejsvětější trojice. U kostela jistě od prvopočátku stála fara. Původní dům shořel při velkém požáru v roce 1782. Na jeho místě byla postavena v roce 1791 v klasicistním stylu současná fara (č. p. 2).

Významný zlom pro masivnější rozvoj města přinesla průmyslová revoluce a s ní spojený zájem o černé uhlí, které se v této lokalitě v nevelké míře těžilo již od roku 1570, ale teprve s otevřením hlubinných dolů došlo i k rozvoji města. První dvě šachty byly zřízeny již koncem 18. století. Těžba kulminovala s přivedením železnice do Žacléře. Na rozvoj těžby uhlí navazovaly další provozy. V roce 1842 byla založena textilní továrna. Tehdy se jednalo teprve o druhou přádelnu lnu v celé rakouské monarchii a vůbec první bez vodního zdroje energie.

V roce 1878 byla založena porcelánka, která je jako jediná ze všech průmyslových podniků v provozu až do dnešních dnů. Pivovar, tradiční český podnik, byl údajně založen již roku 1609 a v poslední podobě roku 1932 byl uzavřen. Ve městě se v různých dobách nacházely: palírna, sodovkárna, výrobna octa, vodní mlýny (v Prkenném Dole), po několik staletí sklárny (především v Bobru) a papírna (v Prkenném Dole) - vůbec asi první opravdu "průmyslový podnik" na území "velkého" Žacléře, zmiňovaný již dokonce v 16. století.

Památky
Dominantou města je zámek, původně gotický hrad, který je poprvé zmiňován r. 1334 v archivu kapituly pražské. Hrad byl roku 1523 vypálen a za Kryštofa z Gendorfu byl po roce 1555 přestavěn na renesanční zámek. Nejvzácnější památkou na nejstarší doby žacléřského zámku je půdorys zámku ctěný všemi přestavbami. Zámek je dvou až třípatrová stavba obdelníkového půdorysu s polygonálním průčelím na jižní straně. Na severní straně je monumentální portál z let 1730 - 1740 s tesanými ornamenty. Zámek je v současné době v soukromém vlastnictví a je nepřístupný.

Jen pár kroků od Rýchorského náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice. Původní renesanční stavba z 16. století byla roku 1732 barokně přestavěna a později několikrát upravena. Autorem plastické výzdoby z let 1739 -1760 je barokní mistr Jiří František Pacák, žák slavného sochaře Matyáše Brauna. Loretánská kaple je z roku 1753. V sousedství kostela stojí pozdně barokní budova fary z roku 1793 s mansardovou střechou.

Dominantou Rýchorského náměstí je radnice v klasicistním stylu z doby kolem roku 1800, domy na náměstí jsou většinou empírové s podloubím v přízemí. Cennou stavební památku představují původní roubené dřevěnky ze 17. století. Dvě roubenky, v ne příliš dobrém technickém stavu, jsou součástí náměstí (v soukromém vlastnictví). Oproti tomu roubenka v ul. J. A. Komenského - č. p. 43 je ve velice dobrém stavu.

V území města jsou četné sakrální, často velmi kvalitní sochařské a kamenické práce. Nejcennější prací je mariánský sloup z roku 1725, který je situován do středu Rýchorského náměstí. Autorem díla je již výše zmiňovaný barokní mistr Jiří Pacák. Zvláštností tohoto díla je svatý v klobouku.

Morový sloup z roku 1670 je těsně za hranicí města u státní silnice směr Trutnov přes Babí. Kvalitní sochařskou pozdně barokní prací je socha sv. Anny při staré cestě do sousedního Slezska, těsně před Růžovým paloučkem v Černé Vodě (místo, kde učitel národů J. A. Komenský naposledy opouštěl rodné Čechy). Z dalších sakrálních staveb stojí za zmínku kaple sv. Anny v Prkenném Dole z roku 1843.

Dalším významným krajinným prvkem je socha sv. Antonína Paduánského, umístěná na vysokém sloupu mezi dvěma stoletými lípami. Tato lidová kamenická práce z roku 1770 stojí na křižovatce cest do Horního a Středního Bobru.

Jinou lidovou kamenickou prací je socha sv. Floriána na Rýchorském náměstí. Podobnou prací je i socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1812 ve Středním Bobru u č. p. 17. Nejnovější hodnotnou kamenickou prací je socha Krista (umístěná mezi kostelem Nejsvětější Trojice a přilehlým hřbitovem) z roku 1935 od významného akademického sochaře Emila Schwantnera, který své dětství prožil v tomto kraji.

K Žacléři patří i technické památky spojené s nejstaršími kamenouhelnými doly v ČR a snad i ve střední Evropě. Nejdostupnější technickou památkou je šachetní budova s těžní věží Jámy Jiří. Důl Jiří byl provozován již na přelomu 18. a 19. století a jáma byla vyztužena do hloubky 132 metrů. Další technické památky, jako je Jáma Františka a Jáma Julie i se strojovnou jsou ještě stále, alespoň částečně, využívány k obsluze likvidovaného dolu.

Turistika a lyžování
Východisko pěších túr na Rýchory, Lysečinský hřeben v Krkonoších a do Vraních hor.

Lyžařský areál ARRAKIS
Hlavní lyžařskou lokalitou je lyžařský areál ARRAKIS v nejvyšším místě Prkenného Dolu. Prostorné, vzdušné sjezdovky s maximálním převýšením 260 m a s třemi vleky o celkové kapacitě 2.700 osob a délce až 1 100 m, napojené na systém Skidata je rájem pro celé široké spektrum lyžařů od těch nejméně náročných, až po ty nejnáročnější. Lyžařský areál vám kromě kvalitně upravených a umělým sněhem zasněžovaných sjezdovek nabízí i další služby jako je půjčovna lyží (sjezdových i běžeckých) a snowboardů, včetně dalšího vybavení, rychlé občerstvení a to vše (stejně jako parkoviště pro 150 automobilů) přímo v lyžařském areálu u dojezdu sjezdovek. V 50 m vzdáleném penzionu Zelený mlýn si po příjemně prožitém dni na lyžích můžete posedět a povečeřet, resp. poobědvat v moderní, ale stylové restauraci.

Snad největším turistickým trumfem zdejšího regionu, je možnost velice dobrého lyžařského vyžití v Prkenném Dole na několika sjezdovkách se čtyřmi vleky. Tou kratší a skromnější sjezdovkou pro méně náročné lyžaře je sjezdovka BRET.

Lyžařský areál BRET
Nové lyžařské středisko Bret nabízí v centru Prkenného Dolu 3 vleky:
- 100 m pro nejmenší a začínající lyžaře
- 300 m pro školy a lyžařské výcviky
- 500 m pro všechny lyžaře

Čerpáno z oficiálních stránek města www.zacler.cz, na kterých najdete další informace.