Zlatá Olešnice

Zlatá Olešnice

Obec se nachází necelých 10 kilometrů severovýchodně od města Trutnov. Spadá pod okres Trutnov a kraj Královehradecký.

Historie
První písemná zmínka o obci spadá do roku 1297.

Kulturní památka
- Kostel svaté Kateřiny

Tipy na výlet

Trutnovská kašna
S podnětem postavit v Trutnově novou kašnu s Krakonošem, která by nahradila už skoro stoletou Dračí studnu z roku 1792, přišel ve svém dopise trutnovskému starostovi Josefu Floglovi 18. října 1886 - dva měsíce po odhalení pomníku císaře Josefa II. na trutnovském náměstí - jeho tvůrce Franz Ponninger. Návrh byl s radostí přijat a již v únoru přispěla trutnovská Městská spořitelna na toto dílo tisíci zlatými. V roce 1888 přibyly k nim další finanční přísliby města a Rakouského krkonošského spolku, a tak se zdálo, že ke zřízení nové kašny dojde už v roce 1889.

Profesor Ponninger však opětovně onemocněl, neodeslal slíbený model kašny a nedošlo ani k jeho osobní slíbené návštěvě v Trutnově. Nastaly nečekané průtahy a odklady. A tak teprve 20. března 1890, čtyři roky po podání návrhu, vystavil profesor Ponninger, který vedl uměleckou slévárnu ve Vídni, model Krakonošovy kašny ve střelnici trutnovských ostrostřelců, v sále, kde byly uloženy historické trofeje, cennosti a střelecké terče. Příliš reprezentativní a rozsáhlý Ponningerův model nové kašny však vyvolal rozpaky jednak pro zvláštní kompoziční řešení postavy Krakonoše (byl pojat příliš staticky, vsedě, umístěný na jednoduchém podstavci), jednak pro předpokládané vysoké náklady spojené s jejím zřízením - třicet tisíc zlatých, což bylo pro město příliš.

Protože další umělecké slévárny v Mnichově a Norimberku, kterých se Trutnov dotázal po ceně, požadovaly také mnoho, rozhodl se starosta Flogl řešit celou záležitost přímo v Trutnově. Obrátil se na trutnovského občana Josefa Kirschnera, nadaného profesora kreslení na místní reálce. Oba se pak dobře shodli na tradiční představě Krakonoše, muže obrovité postavy s nezbytnou holí v ruce jako vládce krkonošských hor. Kresebný návrh Kirschnera byl vystaven v trutnovské radnici, a všichni, kteří ho shlédli, s ním vylovili naprostý souhlas.

Trutnovský hrad
Trutnovský hrad stával na severní straně města při srázu nad bývalým mlýnským náhonem řeky Úpy, na malém návršíčku v rámci městského areálu. Dnes stojí na jeho místě budova muzea. Sklepení byla rovněž součástí hradu. Nebyl to hrad velký, svou rozlohou patrně nepřesáhl plochu dnešního muzea s přilehlým prostranstvím před ním. Podívejme se nyní po jeho historii. Pomineme romantické názory, pověsti, zaznamenané až v 16. století trutnovským humanistickým kronikářem a malířem Simonem Hüttlem, že trutnovský hrad byl původně loupežnickou tvrzí doby knížecí.

Pravidelný půdorys města slezského typu dokládá názor, že vznik hradu nutno položit do doby vzniku města, tedy někdy po roce 1250. Vznik hradu a města spolu těsně souvisí, hrad se stal jeho nedílnou součástí, stal se obranným uzlem městského opevnění. V souvislosti s ukončením procesu osídlení kraje vzniklo město i hrad Trutnov (tehdy ještě nazývané Úpou) především přičiněním moravského rodu pánů ze Švábenic, erbu čtyřstřelí.

V průběhu 2. poloviny 13. století byly na trutnovský hrad přeneseny úřady úpského kraje, od r. 1277 kraje manského s určitou soudní autonomií, z bývalého centra této oblasti - osady a hradu Úpy - dnešního Horního Starého Města. Trutnovský hrad se poprvé výslovně připomíná až v r. 1316, ač se po něm jeho dřívější majitelé Švábenicové již psali. V r. 1316 král Jan Lucemburský dal do zástavy Půtovi z Turgova městečko Dvůr s many k témuž městečku a k městu Trutnov, s výjimkou však města a hradu Trutnova. Z trutnovského hradu bylo trutnovské manství spravováno od 13. do 16. století.

Hrad přečkal i války husitské. V roce 1437 dostala hrad i město Trutnov věnem manželka císaře Zikmunda Barbora. Ta je r. 1441 zastavila Hanušovi Welflovi z Varnsdorfu, který dal hrad opravit. Tento oblíbenec krále Jiřího byl hejtmanem na Trutnově do ledna 1484, kdy byl v této funkci vystřídán svým zetěm Fridrichem ze Šumburka. Nastaly podivné časy. Zásluhou trutnovského kronikáře 16. století Simona Hüttla dozvídáme se od konce 15. století a po celé století 16. podrobné zprávy o trutnovském hradu. Dovedeme si na jejich základě udělat alespoň částečnou představu, jak asi hrad vypadal.

Jedním z nejdůležitějších příslušenství každého hradu byla studna. Na trutnovském hradě byly studny dvě. Stará studna na zámeckém dvoře, ležící asi sáh od městské zdi k Úpě, byla v květnu 1488 přikryta novými fošnami. Když pak byl do studně shozen kámen, zvonilo to, jakoby v ní ležel velký kotel nebo sud či brnění, takže tam asi před dávnými časy někdo něco hodil, napsal kronikář.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-zlataolesnice.cz, na kterých najdete další informace.