Maršov u Úpice

Maršov u Úpice

Obec se nachází necelých 10 kilometrů od města Úpice. Maršov se skrývá v horské úžlabině, která stoupá od východu k západu a po obou stranách je obklopena lesy.

Hlavní silnice vede od obce Libňatov směrem na obec Hajnici. Na levé straně podél silnice směrem na jih je tzv. strana "smiřická", kde byly nejdříve postaveny domy. Na pravé straně silnice byly domy postaveny déle. Nejvyšším bodem v okolí obce je kopec zvaný "Kopna", vysoký 580 m n. m., kde bývala dříve rozhledna.

Historie
Obec původně vznikla od osobního jména Marek, čili Mareš. Osada byla založena dle práva německého ve XIII. století. Zakladatel se stal rychtářem a požíval zvláštních výhod. Měl statek "Rychtu" č. p. 37, byl prosté roboty a i jeho nástupci, zvaní "svobodníci", nekonali robotu. Přiváželi pro vrchnost jen sůl a víno a a za tuto práci byli placeni. Maršov náležel původně k panství vízmburskému a přiřazen byl k Úpici. Malá tato ves dělila se až do roku 1848 ve dvě osady, z nichž větší náležela k panství náchodskému a měla svého rychtáře, kdežto druhá část spadala pod právo vsi Mezilečí a příslušela k panství "smiřickému".

V roce 1555 prodala vrchnost náchodská tři pustiny za 26 kop grošů smíšených, a to Náměrek, Na Pustinách a Hájek. Hranice byly v r. 1735 omezníkovány a v té době byla tu myslivna a lom na kámen. Téhož roku byl do obce pořízen první zvon. V roce 1881 zřídila obec nákladem 4500 zl. školní budovu, ve které bylo v r. 1883 zahájeno vyučování s počtem 32 žáků. Ve škole se vyučovalo do roku 1949. Od roku 1957 do roku 1965 byla škola přechodně otevřena a jejím posledním učitelem byl Josef Moravec. Škola po dobu uzavření byla využívána pro kanceláře národního výboru, knihovnu, bydlení, třída pak krátce pro ubytování polských pracovnic, kanceláře a schůzovou činnost pro JZD, dále pak pro různé příležitosti.

Podle statistických údajů měl Maršov v r. 1628 12 statků a 8 chalup a 102 obyvatel. Nejvyššího počtu obyvatel bylo dosaženo v r. 1843 s počtem 419 obyvatel a 70 domů.

Turistika
Obec je součástí regionu Jestřebí hory. Jestřebí hory a jejich okolí jsou díky své poloze, členitosti a rozmanitosti ideálním místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Regionem vede několik značených turistických tras a cyklistických stezek, které mají napojení až na sousední Polsko. K dispozici je několik sportovních areálů pro různé druhy sportu, tři sportovní haly, v zimě pak lyžařské vleky a desítky kilometrů upravovaných běžkařských tratí.

Okolí regionu také skrývá bohaté kulturní dědictví. Z nejvýznamnějších jmenujme Zoologickou zahradu ve Dvoře Králové, barokní hospitál Kuks, Braunův Betlém, Babiččino údolí se starým bělidlem, mlýnem a Ratibořickým zámkem nebo Náchodský zámek. Významná je činnosti úpické hvězdárny, jejíž výsledky z pozorování slunce využívají i světoví odborníci.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecmarsov.cz, na kterých najdete další informace.