Dolní Branná

Dolní Branná

Obec je položena 4 km jihozápadně od města Vrchlabí v podhůří Krkonoš. Leží ve výši 433 m nad mořem, rozprostírá se na ploše 793 ha v údolí táhnoucím se od SZ k JV (dříve nazývané Labské údolí). Údolím a zároveň i obcí protéká potok Sovinec, dnes mezi obyvateli lidově zvaný Sovinka, který pramení nad Valteřicemi na vrchu Sovíně. Částí obce protéká také potok Klokočka, pramenící v hornobrannských lesích, který se vlévá do Sovinky.

Od severu k jihu je údolí vroubeno mírnými návršími a dvěma pahorky, z nichž "Červený kopec" nese své jméno podle zbarvení půdy (permská červenice), v kopci je určité množství mědi a "Ptáčník" dle toho, že byl značně porostlý křovím a kdysi tam hnízdilo mnoho ptactva. Vesnicí probíhá státní silnice směřující od Studence do Vrchlabí, uprostřed obce se křižuje se silnicí od Horní Branné do Kunčic. Po pravé straně silnice do Vrchlabí se nachází další známý vršek s nadmořskou výškou 464 m zvaný "Kaplička".

Asi 1 km od středu obce je vzdálena samota Bakov, která leží při silnici směrem k Zálesní Lhotě. Na opačné straně, při silnici D. Branná - Vrchlabí, je další samota, původně cihelna, později farma pro chov mývalů a ondater, dnes hotel "Liščí farma".

Historie
Lidově se říká Branná i Branna, ve Brannejch, do Branejch, na Brannou i na Brannu, branckej i brenckej. Hornobrannský kronikář Janda usuzoval, že pojmenování vzniklo od českého slova „branný“, snad prý proto, že dřívější obyvatelé se bránili proti nepříteli nebo proti rozvodněnému potoku Sovinka. Jiní zase vysvětlují, že původ jména Branná je podobný jako osada Žďár. Osadníci stavěli osady na místě lesů, které vypalovali či žďářili. Později slovo žďářiti prý bylo zaměněno německým „brennen“ a od toho je odvozeno Branná či Brenná.

První písemně doložený název osady je v soupisu o vybírání papežských desátků z doby Karla IV., přesně z roku 1352. V něm je uváděna Brenna superior (horní) a Brenna inferior (dolní). Z hlediska filologického nacházíme správný výklad v práci A. Profouse o místních jménech v Čechách. Podle něho místní jméno Branná mělo původní tvar Brenný nebo Brenná, jež vznikly pravidelně z téhož kořene jako slovo brenije (vyskytuje se rovněž v jiných slovanských jazycích), což znamená bláto, kal.

Jméno Branná se vyskytuje v rodě mužském a ženském, neboť je doplňovali buď slovem potok, nebo slovem voda. Prvotně tyto tvary zněly pro rod mužský Brenný a pro rod ženský Brenna. Jména Brenný a Brenná bylo tedy původně názvem potoka (nebo vody), v jehož údolí se táhnou obě vsi a znamenalo to, co Kalná. Jménu Brenná se časem nerozumělo, a poněvadž základní slovo v češtině zaniklo a bylo omylem spojováno se slovem brána a branný, až v XVI. století ovládl novotvar Branná.

Ve starých listinách se setkáváme s různými obměnami: píše se Branna, Brenna, německy Brannay (někdy Brenney) das Obere nebo Unter Brenna, Nieder Brenney (Branney). V městských knihách ve Vrchlabí je v r. 1542 Dolní Branná uváděna jako Hainrichsdorf, jindy jako Hennersdorf nebo Heinrichsdorf či Nieder Brennay nebo Brenney. Německé jméno pro Dolní Brannou Hennersdorf se vyvinulo z Heinersdorf, a to z prvotního tvaru Heinrichsdorf (Jindřichova obec). Po majiteli panství Zdenkovi z Valdštejna (+1393) nastoupil jeho syn Henik (Hening) – tj. zkratka z Jindřich – a od té doby byla Dolní Branná nazývána „Henrici villa“, z toho se tento tvar změnil na Heningsdorf, Heinrigsdorf a nakonec na Hennersdorf.

Zajímavé momenty z minulosti

Vznik Dolní Branné podle lidové tradice
V dávných dobách tu byly tři dvory. Jeden, od něhož má mít majitel hospodářství č. p. 145 (dnes Zikeš) ještě zbytek zdi (alespoň tak psali kronikáři). Druhý dvůr byl na svahu proti Horní Kalné a třetí tam, kde dnes stojí hospodářství č. p. 27 (dnes Radoň). Teprve až později kolem těchto hospodářských dvorů vznikaly menší domky a chalupy. Jejich obyvatelé byli většinou tkalci a pravděpodobně také pracovali ve vrchlabských dolech.

Husitské tažení přes Dolní Brannou
Husité cestou na Hostinné v r. 1421 vypálili celou řadu vesnic. Odnesla to také Horní Branná a v Dolní Branné kostel s farou a několik dřevěných budov.

Pustošení obce vojskem v 17. a 18. století
Roku 1646 císařská vojska vedená hrabětem Montecuccolim způsobila zdejšímu obyvatelstvu nesmírné škody. Vojska drancovala, plenila, pálila. Pak tudy putovala švédská vojska. I ta přinesla plenění a vypalování vesnice. Není divu, že lidé, jak je psáno v kronice, jedli kořínky a kůru stromů. Mnoho lidí tehdy zemřelo hladem, mnoho se jich odstěhovalo.

Sotva se obec trochu vzpamatovala z pustošení Švédy, vtrhli sem v září r. 1745 Prusové. Také oni obec vyplenili. Mnoho domů znovu lehlo popelem a lidé se museli skrývat i s dobytkem v okolních lesích. V pruské válce r. 1771 byla Dolní Branná pro změnu zase obsazena rakouskými vojáky.

Nelehký život české menšiny v letech 1918 – 1945
Početná převaha Němců v Dolní Branné mezi dvěma světovými válkami byla znát. I když se Čechům podařilo v r. 1919 prosadit zřízení české školy a jelikož neměli samostatné prostory, museli sdílet učebny ve škole německé. Němcům se to samozřejmě nelíbilo, což dávali patřičně najevo. Např. 6. září 1920 se uskutečnila demonstrace německých obyvatel obce, kteří zamezili českým dětem vstup do školy. Dav vedený ženou jednoho rolníka vnikl do školní budovy a nadávkami donutil učitele k odchodu. České děti pak byly německou skupinou tvrdě zbity. Konflikt museli nakonec urovnat četníci z Vrchlabí.

Pronásledování českých dětí pokračovalo i v dalších letech. Nebyly to jen děti, na koho si Němci dovolili. Případ, který se odehrál na silnici k Vrchlabí, se týkal manželky řídícího učitele Šlitra. Byla přepadena německými studenty (gymnazisty) z Dolní Branné a obtěžována klukovskými kousky. Když bylo jejich uličnictví ignorováno, jeden ze skupiny ji udeřil ledovou hroudou do hlavy. Incident byl vyšetřován, chlapec, který zranění způsobil, musel osobně ženu odprosit.

Konec 2. světové války v obci
V lednu 1945 přicházely do Čech před postupující Rudou armádou stovky uprchlíků ze Slezska. Mnoho jich také zůstávalo přes noc v Hennersdorfu. Ze 17. na 18. února jich tu bylo přes 1 200! Bydleli ve škole, v hostincích a v soukromých bytech. V únoru se také konaly přípravy na zadržení postupující sovětské armády. Němci stavěli na silnicích zábrany, dělali zákopy a kryty. Posledního března prošlo zdejší obcí posledních 37 uprchlíků.

Dne 6. dubna projížděl obcí muniční vlak. Za Honnemayerovou továrnou (dnes Mileta) došlo k výbuchu, přičemž byla vyražena všechna okna v obci i v kostele. Příčina exploze však nebyla zjištěna. 17. dubna přenocovalo v obci 360 říšských vojáků ustupující armády směrem k Nové Pace.

Dne 8. května 1945 byla dokončena kapitulace Německa. V Dolní Branné byly všechny domy vyzdobeny čsl. vlajkami, na německých domech vlály bílé prapory. Němci měli také na rukávech bílou pásku.

Těžba mědi v Dolní Branné
Podle nepotvrzených zpráv se na území Dolní Branné již v 15. století těžila měď. Proto byl kolem roku 1951 zahájen v lokalitě Záduší před Horní Kalnou geologický průzkum. Jeho cílem bylo najít měděnou rudu. Josef Strnad a František Hanuš tu vykopali asi 200 m dlouhou štolu. Ukázalo se však, že kutání by tady bylo nerentabilní.

Současnost

Zemědělství
Po zániku Státního statku máme v obci několik soukromě hospodařících zemědělců. Zemědělská činnost je zaměřena převážně na živočišnou produkci a poskytování zemědělských služeb. K tomu jsou většinou využívány původní zemědělské objekty. Jedinou větší novou stavbou je farma pro chov skotu na Bakově.

Průmysl
Dolní Branná je jednou z mála vesnic, kde byl donedávna zachován tradiční průmysl. Bohužel podnik Mileta a.s., výrobce kapesníků, který v místním závodě 13 zaměstnával dlouhá léta zhruba 100 lidí, zde ukončil provoz v červenci 2006. Výrobou papíru se zabývá Krpa, a. s., divize 05 s 80 zaměstnanci. Mnoho občanů dojíždí za prací do průmyslových závodů ve Vrchlabí.

Spolky a sdružení
Nejvíce organizovaných členů má Sdružení dobrovolných hasičů. Zúčastňují se okrskových soutěží, vyjíždějí k požárům v blízkém okolí. Členstvo je průběžně doplňováno mladými lidmi, kteří jsou aktivně vedeni v Kroužku mladých hasičů M. Nožičkou a L. Jírů. Předsedou SDH je Josef Jiránek.

TJ Sokol zajišťuje účast družstev dospělých, dorostu a žáků ve fotbalových soutěžích na okresní úrovni. V nedávné minulosti dosahoval výborných výsledků oddíl lyžařů – běžců i na republikové úrovni a který naši obec výtečně reprezentoval. Současným předsedou TJ Sokol je Ladislav Holubec.
Český červený kříž sdružuje převážně starší občany a zaměřuje se na zdravotní osvětu a sběr použitých oděvů pro charitativní účely.

Místní myslivci jsou sdruženi ve spolku v Horní Branné.

Spolek pro občanské záležitosti nemá v Dolní Branné tak širokou členskou základnu, ačkoliv má společensky velmi důležité poslání - potěšit svoji návštěvou jubilanty z řad občanů, mnohdy již osaměle žijících. Další jejich činností je vítání občánků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.dbranna.cz, na kterých najdete další informace.