Malé Svatoňovice

Malé Svatoňovice

Obec lidově zvanou Studánka, s přibližně 1 500 obyvateli, naleznete ve východních Čechách v podhůří Krkonoš zhruba na polovině cesty mezi Trutnovem a Náchodem. Důležitá křižovatka vlakových i autobusových cest.

Bývalá hornická obec s černouhelnými doly (Východočeské uhelné doly, s. p.), které zde ukončily svou činnost v roce 1991. Velké učiliště s bohatým sportovním zázemím a celoročním ubytováním. Krásná příroda na úpatí Jestřebích hor s nejvyšší horou Žaltman a rozhlednou.

Obec byla známá po širokém okolí svými poutěmi (viz. Babička - Božena Němcová).

Rodiště Karla Čapka, kterého připomíná muzeum v jeho rodném domě na náměstí, s největší sbírkou originálů obrazů Josefa Čapka.

Přírodní poměry
Malé Svatoňovice leží na rozmezí Jestřebích hor a Rtyňské brázdy v nadmořské výšce okolo 441 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je kóta 714 m ležící v hlavním hřebenu Jestřebích hor (Petrovice). Nejnižším bodem je místo, kde opouští Mariánský potok území obce – 361 m. Na území obce leží vrchy Kolčarka 692 m (Petrovice), Havlovský kopec 566 m (Strážkovice), Kraví hora 624 m (Odolov). Samotná ves Malé Svatoňovice leží mezi vrchy Kyselá hora 490 m a Klůček 474 m.

Historie
Pod Jestřebími horami vznikala nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od nichž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická, nebo Svatoňovičky. Růst osady zesílil rozvíjejícím se dolováním černého uhlí v okolí (od konce 18. století). Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně předcházela do vlastnictví náchodské vrchnosti. Ta zde zřídila horní úřad (Bergamt – 1851), v roce 1871 postavila hornické domy – Mexiko, pro stabilizaci pracovních sil a konzum i další provozní budovy.

Dolování ovlivnilo trasu a výstavbu železniční odbočky Jiho – severoněmecké spojovací dráhy Josefov – Svatoňovice v roce 1857 – 1859. Po ukončení „šestašedesáté“ války byla v roce 1868 železnice prodloužena do Poříčí u Trutnova, Královce a do německé Libavy (Lubawka). Došlo tak k významnému železničnímu propojení Evropy přes Čechy – z Terstu do Jaderského moře k moři Baltickému.

Byly stavěny i silnice a 1. září 1861 byl otevřen poštovní úřad, v roce 1865 postavena přádelna, 1873 koksovna, byla zřízena i koňská dráha na dopravu uhlí apod. Všechny tyto skutečnosti významně ovlivnily a usměrnily rozvoj obce i složení obyvatel. Přicházeli sem četní dělnici specialisté, úředníci vyššího vzdělání a životní úrovně a živnostníci. S tím souvisel charakter výstavby obce, její finanční situace i úroveň kulturního a společenského života, které měly spíše městský charakter. Vždyť koncem 19. století z 381 obyvatel mužského pohlaví zastávalo 23 úřednické profese, 25 bylo živnostníků a 8 sedláků. Tato skutečnost byla příčinou částečně pejorativního označování místních občanů „půlpány“.

Vzhledem k existenci lázní a dolů ordinoval u Studánky doktor, což bylo v té době ve vesnicích velmi neobvyklé. Vždyť veškerá lékařská péče (v roce 1836) spočívala v náchodském panství na bedrech jednoho graduovaného doktora medicíny v Náchodě, šesti ranhojičů – nejbližší byl v Úpici. O rodičky se staralo 47 porodních bab, z toho po jedné bylo ve Velkých Svatoňovicích, Strážkovicích, v Odolově, ve Starém Sedloňově a ve Rtyni. Pravděpodobně prvním lázeňským doktorem byl dr. Seidel, známý z roku 1840, který byl pověstný sázením baněk. Z pozdějších jeho nástupců se proslavil falešný „doktor“ Unzeitig, který zaváděl Kneippovy metody léčby; lázně tehdy dosáhly největšího věhlasu. Od roku 1883 tu působil MUDr. Antonín Čapek, otec bratří Čapků.

Aby svatoňovické děti nemusely docházet do 2 km vzdálené záleské školy, postavil Schaumburg Lippe v roce 1875 českou školu, vznikla i různá kulturní zařízení – 1871 – 1896 tu působila Hornická knížecí hudba, 1852 ustavena ochotnická jednota i další spolky.

Část Svatoňovic – známá Studánka – se stala velmi významným církevním, průmyslovým i kulturním centrem. K tomu, aby si mohla spravovat svoje záležitosti sama a nezávisle se vyvíjet, chybělo jí jenom její osamostatnění. Bylo toho dosaženo až v roce 1826, odkdy měly Malé Svatoňovice samostatného rychtáře. Zakrátko, od 1. ledna 1850, byly však při nové územní organizaci přičleněny zpět k Velkým Svatoňovicím. Měly však právo volit si vlastního policejního komisaře a jednoho radního. Teprve 28. ledna 1880 bylo v zákonu pro Království české č. 6/1880 Sb. vyhlášeno odloučení Malých Svatoňovic z katastrálního území Velkých Svatoňovice.

Od 20. ledna 1882 začalo trvale obecní zastupitelstvo vykonávat svoji činnost, byly nařízeny obecní volby a 24. července 1882 byl zvolen první starosta obce. Byl jím inspektor svatoňovických dolů, Němec Ludwig Kröschell, po jehož smrti byl od 21. srpna 1896 vystřídán Radoslavem Machem, prvním českým starostou obce. Tím začala nová etapa vývoje Malých Svatoňovic.

Současnost
Dominantou náměstí je barokní kostel zasvěcený „Sedmi radostem Panny Marie“. Kostel dala postavit v roce 1731 tehdejší majitelka náchodského panství Anna Marie Viktorie Piccolomini do Aragona na místě jednoduché dřevěné kapličky poblíž studánky, provázené pověstí o zázračné schopnosti uzdravení nemocných.

Atmosféru náměstí a romantickou pověst o studánce citlivě doplňuje procházka „Mariánským sadem“ - lesoparkem poblíž kostela. Byl zbudován v letech 1891 - 1893 zásluhou Spolku pro zvelebení poutního místa. Tvoří ho 7 kapliček, křížová cesta se 14 dřevěnými kříži s vyobrazením zastavení Ježíše Krista a Boží hrob, uvnitř vyzdobený araukarity a sochou - tělo Ježíše Krista od řezbáře A. Suchardy z Nové Paky.

Obec i její okolí poskytuje ideální sportovní podmínky pro běžce i běžecké lyžování. Vybudovány jsou tenisové a volejbalové kurty, lyžařský vlek. Sportovní areál doplňují hřiště, koupaliště, sportovní hala.

K historii obce neoddělitelně patří hornictví. 400 let dolování uhlí připomínají značené naučné stezky po hornických památkách. Návštěvníci Malých Svatoňovic mohou svou procházku zakončit na vrcholu Jestřebích hor na Žaltmanu (739 m n. m.), kde Klub českých turistů zbudoval rozhlednu. Odtud je výhled do celé Krakonošovy zahrady, která hluboce ovlivnila tvorbu bratří Čapků.

Součástí Malých Svatoňovic jsou dnes i bývalé hornické obce Petrovice, Strážkovice a Odolov, kde stojí Památník Osvobození. Zdejší hostinec U Lotranda evokuje nejen vzpomínky na Čapkovy pohádky, ale i na úspěchy sportovců našeho kraje, kteří tu mají svou síň slávy.

Malé Svatoňovice leží asi 10 km jihovýchodně od bývalého okresního města Trutnov a přibližně 3 km severovýchodně od města Úpice v severovýchodním cípu Rtyňsko - svatoňovické kotliny pod masívem Jestřebích hor v Podkrkonošské pahorkatině. Převážná část současně zastavěného území obce se táhne pod lesním masívem Jestřebích hor. Malé Svatoňovice, Petrovice, Strážkovice i Odolov jsou situovány do údolí potoků a potůčků vytékajících z jižních svahů Jestřebích hor. V severní části zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Obec Malé Svatoňovice a tři další integrované obce - Petrovice, Strážkovice a Odolov – se spojily 30. dubna 1976 a mají společný obecní úřad se sídlem v Malých Svatoňovicích. Spravuje ji 15členné zastupitelstvo. Na rozloze 676 ha žije 1554 obyvatel.

Je zde mateřská škola, základní škola pro 1. – 9. ročník, střední odborné učiliště, kostel, fara, kulturní klub, Muzeum bratří Čapků, koupaliště s čištěním vody, fotbalový stadión, tenisová a volejbalová hřiště, v areálu SOU nová sportovní hala s posilovnou a saunou, lehkoatletický stadión a plocha pro kluziště. Pro zimní sporty byl vybudován lyžařský vlek o délce 320 m. Okolní krásné terény jsou využívány hlavně k vycházkám, sportu a v zimě vyznavači běžek. Pro ně jsou pravidelně sněžným skútrem najížděny lyžařské stopy.

Veřejná zeleň je soustředěna do obecního parku, navazujícího na travnatou plochu se sousoším bratří Čapků a v Mariánském sadě se sedmi kapličkami a Božím hrobem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.malesvatonovice.cz, na kterých najdete další informace.