Horní Kalná

Horní Kalná

Obec se nachází vzdušnou čárou zhruba 7 kilometrů jižně od města Vrchlabí.

Horní a Dolní Kalná jsou dvě dlouhé obce. V délce více než 6 km lemují Kalenský potok až k jeho ústí do potoka Čisté.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1369.

Původně šlo o jednu obec, která se rozdělila až v polovině 19. století. Důkazem toho jsou i výrazy v lidové mluvě („Kalenčák“, jít „do Kalnejch“), dnes už většinou používané jen staršími lidmi.

Označení Kalná pochází z přídavného jména kalný. Bývá spojováno s vodou zdejšího potoka zkaleného vždy po dešti typickou červenou hlínou.

Nejstarší zpráva o Kalné, zmiňující zdejší farní kostel, je již z r. 1352. Prvním známým majitelem obce je v letech 1362-1364 Petr Ocas ze Zásady. Karel IV. Pak r. 1372 daroval Kalnou proboštství opatovického kláštera ve Lhotě. Od roku 1420 ji držel neoprávněně Hynek Krušina z Lichtemburka, úředně zapsána mu byla císařem Zikmundem až r. 1436.

Dalším majitelem Kalné byl Jiří z Poděbrad a po něm od r. 1466 Valdštejnové (od r. 1522 dědičně). Různí příslušníci několika větví tohoto známého rodu pak vlastnili panství téměř 200 let. Roku 1654 jej získal koupí Jan z Morzina. Morzinové prodali Kalnou r. 1796 trutnovskému pláteníkovi  Ignáci Falgeovi. Dalším majitelem obce byl od r. 1834 kníže Karel Rohan. To už se ale pomalu uzavíraly dějiny jediné společné obce.

Někdy od počátku 18. století začíná Horní Kalná vystupovat jako zvláštní osada, tehdy pod označením Horo-Kalná či Horno-Kalná. K úřednímu rozdělení na dvě obce dochází ale mnohem později, r. 1849. Ještě do r. 1880 měly obě vsi společné číslování domů. V roce 1900 měla Horní Kalná rozlohu 891 ha, 169 domů, 973 obyvatel, Dolní Kalná 706 ha, 138 domů, 1013 obyvatel. Obyvatelstvo obou obcí bylo téměř výhradně české. V Horní Kalné pracovalo většinou v zemědělství, v Kalné Dolní převažovali dělníci zaměstnaní v místní textilní továrně a jiných podnicích v okolí.

K novému spojení vsí došlo až za socialistické éry, konkrétně v r. 1976, kdy se stala Dolní Kalná střediskovou obcí. Pod pravomoc jejího MNV spadalo kromě Horní Kalné také Slemeno. To se změnilo v roce 1990, kdy se Horní Kalná znovu osamostatnila. Rozloha Horní Kalné je stejná jako r. 1900.

Tipy na výlet

Františkánský klášter
Již v roce 1651 měl v úmyslu majitel panství Hostinné, zchudlý holandský šlechtic Vilém Lamboy, v úmyslu pozvat do Hostinného některý z církevních řádů. Po neúspěšném pokusu s Jezuity padla volba na řád Františkánů. Ti obdrželi malý hřbitovní kostelík z roku 1598 za dolní městskou branou.

Kostelík rozšířili a k němu přistavěli vlastní klášter. Základní kámen k výstavbě kláštera byl položen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684. Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné množství poutníků a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření. V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Pod hlavní chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Současná dvoulodní stavba je zcela unikátní a nemá období ve střední Evropě. Dnes je v prostorách klášterního kostela umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházejících z roku 1912.

Renesanční radnice
Budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů. Budova je poprvé připomínána v polovině 15. století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem Carolem Valmadin a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže byly v roce 1789 umístěny věžní hodiny. Radnice byla několikrát přestavována a postupem času měnila svoji tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, kdy byla zrestaurována v předcházejících letech silně poškozená sgrafita.

Fasáda věže je ozdobena plastickým městským znakem v podobě z roku 1759. Věž je zakončena ochozem a barokní bání s lucernou. Poslední rekonstrukce stavby byla provedena v roce 2002. V podloubí radnice je zachováno okno do mazhauzu domu s pozdně gotickým portálem. V ostění slavnostního vchodu jsou umístěny český a slezský loket, které jsou dokladem bohaté obchodní činnosti města v dávno minulých dobách.

Za pozornost stojí i velká plastická mapa Krkonoš z roku 1933 pocházející od R. Bienerta z Liberce, provedená v měřítku 1: 25.000.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.hornikalna.cz , na kterých najdete další informace.