Boudy

Boudy

Obec Boudy, zvaná také Buda se rozkládá pod táhlým terénním hřbetem s dominantou zalesněného vrcholu Hradu (574 m) a nižšími kopci Malým a Velkým Kosatínem 2 km severně nad Miroticemi, v těsné blízkosti budského dvora.

Historie
Ves vznikla ke konci třicetileté války na kopaninách královských lesů, které roku 1348 daroval Karel IV královskému městu Písku, v jehož majetku zůstaly až do roku 1948.

Mirotická matrika zaznamenává ke dni 20. března 1643 narození dcery Václava Ševce "z chalup píseckých" a nejstarší matrika Miroticka v roce 1651 narození syna Jana Uhlíře "z Bud - chalup píseckých nad Mirotici". Týž Jan Uhlíř, psaný latinsky Karbonarius, snad skutečný uhlíř, který se tu živil pálením dřevěného uhlí, křtí ještě v listopadu 1656 dceru Uršulu. To jsou nesporně první známí obyvatelé dnešní vsi Bud. A tím je také bezpečně určen její vznik v letech 1640 - 1650, což je možné prokázat jen u málokteré vsi.

Podle v kraji tradované pověsti uchylovali se lidé v neklidných letech třicetileté války do odlehlých lesních končin stranou frekventovaných cest ve strachu před zdivočelou a loupící soldateskou a žili tu přechodně v primitivně sroubených boudách, podle nichž dostala jméno i nová osada. Oficiální a vědecky podložený výklad místního jména BOUDY připouští tento názor, ale vedle toho dále uvádí, že tak bývaly nazývány i osady, které vznikly pod nějakým hradem nebo zámkem. I tento výklad by se hodil na naše Boudy, které také leží pod hradem, nikoliv však pod skutečným hradem, ale pod předhistorickým keltským (halštatsko - laténským) hradištěm, z něhož se dodnes zachovaly dvojité kamenné valy.

Do postupně narůstající vsi byli většinou dosazováni poddaní z městských vsí píseckých, z Putimi, Hradiště, Smrkovic a Semic. Usazovali se zde však i lidé svobodní, tj. nepoddaní, jako například roku 1703 Jan Obermajer, který přijal poddanství písecké. Byl mu vykázán "plac" na Budech pro postavení chalupy, z níž měl ročně do píseckého důchodu odvádět dva zlaté činžovního platu. Budští poddaní kromě placení kopaninské činže neměli dost dlouho k své písecké vrchnosti žádné jiné poddanské povinnosti. Měli však právo v píseckých lesích na nezahájených místech pást dobytek a svobodně v lesích k svému užitku zdělávat "vejvratky, zlomky a porážet si i stromy od svrchu zaschlé a od spodu nahnilé".

Ves rostla jen pomalu. Na Budech bylo roku 1696 jen 18 obyvatel. Řada dalších nových chalupníků, kteří ke svým nově vystavěným chalupám zdělávali postupně nová kopaninská pole, se zde usadila až po roce 1700.

Významným v dějinách Bud je rok 1712, kdy zde písecká obec začala budovat svůj panský budský dvůr. V této době došlo k největšímu nárůstu nových budských osedlých, k zvýšení kopaninské činže, k založení gruntovní knihy pro obec Boudy, k rozlišení starousedlé půdy gruntovní a činžovní a ke konstituování osady na řádnou obec, spravovanou podle platných poddanských řádů.

V krátkém období 10 let 1713 - 1723 došlo na Budech k rychlému osazování nově osedlých, přestože právě v této době začíná vyvstávat hrozící možnost, že jakákoliv nájemní kopaninská půda může být libovolným zásahem písecké vrchnosti nájemci odňata a připojena k nově budovanému panskému, budskému dvoru. V této době se na Budech usadilo 13 nových chalupářů, jejichž počet tu vzrostl již na 21.

Až do roku 1726 nebyla pronajímaná kopaninská půda písecká zatížena ani povinností daňovou, ani povinností robotní, protože její uživatelé nebyli vlastníky půdy, nýbrž jen jejími nájemci. K výkonu roboty nebyli nuceni ani osedlí v nově vznikajících vsích Horním Ostrovci, v Boudách a ve Stráži, protože i oni hospodařili stále jen na půdě pronajaté, z níž museli písecké vrchnosti odvádět stanovenou činži.

Zřízením budského dvora vyvstala daleko větší potřeba robotní práce. Aby byl získán právní podklad pro vymáhání robotní práce od ostroveckých, budských a strážských poddaných, přidělila písecká vrchnost k pěti nejstarším a největším usedlostem v těchto vsích po několika stryších půdy do dědičného vlastnictví. Z této půdy se od roku 1726 přestala platit obvyklá činže, ale musela se z ní platit státní daň či kontribuce a vykonávat vyměřená robota. Starousedlíci, kteří zprvu byli označováni jako chalupníci a později jako gruntovníci či sedláci, vykonávali robotu potažní, kdežto domkáři jen robotu pěší.

K největšímu rozmachu kopaninského hospodářství v lesních revírech budském a ostroveckém došlo v období let 1720 - 1740, což si vyžádalo zavedení přesné evidence osedlostní, evidence povinností poddaných, ocenění jejich majetku, evidence a sledování plnění různých břemen a závazků, jimiž byly postupně jednotlivé poddanské usedlosti zatíženy. Pro Boudy a Stráž a zvlášť pro Horní Ostrovec byly založeny gruntovní knihy. Na prvních listech obou gruntovních knih byly zapsány podrobné poddanské instrukce, k jejichž plnění se musel každý písecký poddaný přísežným slibem zavázat.

Zde je instrukce z roku 1736 v původním znění:
Bohabojný, ctný a šlechetný život vésti, při samospasitelné křesťanské katolické víře setrvati, božská a církevní přikázání pilně ostříhati a své domácí k jejich dodržování přidržovati, svou milostivou vrchností se říditi, jí poslušný býti, v povinnosti stojící a starší v uctivosti předcházeti, různice netropiti, nýbrž pokoj zachovávati, povinné roboty a to sice v každém zápise vyznamenané, volně a ochotně vykonávati, vejrunky bez zadržování vypláceti, škody svévolně jeden druhému ani žádnému jinému v sousedství neb kde jinde nepůsobit, svého povolání pilen býti, živnostem na stavení, polích a lukách škody nepůsobit a je nespouštěti, nýbrž raději je zvelebovati, v povinnostech pak stojícím věrnost zachovávati, spravedlnost milovati a ji dle nejvyšší možnosti zadost činiti, jak se na jednoho každého, čest a dobré jméno milujícího člověka a věrného a poslušného poddaného patří, se chovati. Jináče v přestoupení tohoto vrchnostlivého vyměření jeden každý dle viny a přičinění svého citedlně, aneb při větším přestoupení shledané i živnůstky své, od vrchnosti věrným a poslušným svým poddaným určené daně a všeho na ně vyloženého nákladu neomylně zbaven býti má.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.geocities.com/SoHo/2149/buda.html, na kterých najdete další informace.