Osek

Osek

Vesnice původně patřila milevskému klášteru, pak se její vlastníci střídali. Kaplička na návsi je z 2. poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i kamenná sloupková boží muka. Pamětní deska na budově bývalé školy připomíná čs. legionáře Jana Kubeše a Jiřího Šáchu, kteří padli v Rusku. Zdejším rodákem byl Antonín Jenne (1881 - 1935), učitel a spisovatel, autor řady knih pro děti.

Vesnice se nachází 4 km západně od Milevska.

Historie regionu Milevska
Kopcovitá krajina Milevska byla osídlena relativně pozdě. Nejstarší doklady o přítomnosti lidí pocházejí z pozdní doby kamenné (přelom 4. a 3. tisíciletí př. Kr.). K pozvolné středověké kolonizaci území docházelo až od 11. století. Zásadní význam pro vývoj kraje mělo založení premonstrátského kláštera v Milevsku (1187).

Ve 14. a 15. století prošla oblast zvlášť dynamickým rozvojem osídlení, přesto však zůstala obydlena poměrně řídce. V 15. století se kraj stal významným dějištěm husitského hnutí; během něho byl vyvrácen prosperující klášter. Po skončení husitských válek a v 16. století se půda soustřeďovala v rukou šlechty a současně vzrůstal význam poddanského města Milevska a městečka Bernartic. Zlom přinesla třicetiletá válka, kdy došlo k úbytku obyvatelstva a ke stagnaci hospodářské struktury. V ní začal hrát rozhodující roli panský velkostatek stojící na nevolnické práci.

V 19. století bylo Milevsko jedním z nejchudších krajů Čech. Zemědělství na málo úrodných půdách bylo neproduktivní, řemeslná tradice slabá a dopravní dostupnost území špatná. Situaci ještě zhoršovalo masové vystěhovalectví, zvláště do USA. Přes průmyslovou malovýrobu (soukenictví, tkalcovství, hrnčířství, špičkářství) zůstal kraj až do 50. let 20. století převážně zemědělskou oblastí.

Po vzniku Československé republiky zvýšilo zemědělství v souvislosti s pozemkovou reformou svoji produktivitu a došlo k rozvoji živnostenského podnikání. Během nacistické okupace byla prakticky vyhlazena zdejší židovská menšina. Bernartice se staly jednou z obcí s největšími ztrátami na životech v celých Čechách. V roce 1950 zahájily provoz Závody na výrobu vzduchotechnických zařízení (od 60. let největší výrobce těžké vzduchotechniky v republice) a rozšířila se textilní a potravinářská průmyslová výroba. Změnil se tak hospodářský charakter kraje a sídelní struktura - rychlý růst města Milevska doprovázelo vylidňování venkova. Ústup zemědělství se zastavil až v 70. letech. Oblast Orlické přehradní nádrže se stala od 60. let jedním z center tuzemského cestovního ruchu.

Charakteristika regionu Milevska
Region Milevska leží na severním okraji Jihočeského kraje a je vzdálen vzdušnou čarou zhruba 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Na ploše necelých 435 km² žije zhruba 20,3 tisíce obyvatel. Průměrná hustota zalidnění tak činí 46,8 obyvatel na km², což je v porovnání s průměrem České republiky zhruba třetinová hodnota.

Povrch je tvořen mírně až středně zvlněnou vrchovinou, nadmořská výška se pohybuje mezi 410 a 700 metry. Klimaticky patří region do oblasti mírně teplé a mírně vlhké, s drsnější zimou vrchovinového typu. Průměrná roční teplota se pohybuje těsně nad +7^oC, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 600 mm. Oblast spadá do povodí Vltavy, do níž je odvodňován jednak sítí menších říček (Hrejkovický potok, Jetětický potok), jednak prostřednictvím Lužnice a jejích přítoků (Smutná, Bílinský potok).

Pro území jsou typické zalesněné vrcholy kopců a bohaté smíšené lesní porosty na svazích hlubokých údolí. Lesní plochy jsou rozloženy nerovnoměrně, souvislé lesní komplexy jsou převážně na západní straně regionu. Lesy zaujímají 31 % celkové plochy oblasti. Téměř 60 % území bylo v průběhu vývoje přeměněno na zemědělskou půdu. Vzhledem k dlouhodobému využívání krajiny zde nejsou velkoplošné přírodovědecky hodnotné lokality, četné jsou však maloplošné přírodní památky.

Vcelku nejhodnotnější částí regionu je kaňonovité vltavské údolí, kde také dochází k nejintenzivnějšímu využívání krajiny pro cestovní ruch. Oblast je dobře přístupná po silnicích (zvl. č. 19 a 33) a po železniční trati č. 201 (Tábor - Ražice). Podstatným rysem regionu je zachovaná typická krajina Středního Povltaví, stále poměrně málo narušená negativními civilizačními vlivy.

Velké množství kulturních a historických památek, ať už prvořadého významu (klášter v Milevsku, poutní kostel v Sepekově) nebo ostatních (zejména drobná církevní architektura a lidové stavby), půvabná krajina, příjemné klimatické podmínky v letních měsících, snadná dostupnost i klidný venkovský charakter činí z Milevska ideální oblast pro odpočinek a rekreaci.

Celé území je mimořádně vhodné pro pěší výlety i cykloturistiku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.sdruzeni-milevsko.cz/html/osek.htm, na kterých najdete další informace.