Myslín

Myslín

Obec Myslín čítající přibližně 97 obyvatel leží v severozápadní části píseckého okresu na říčce Skalici.

Okolní krajina je mírně kopcovitá, prakticky nepoznamenaná průmyslovou výrobou, občas je zde nějaký ten les, rybník a zhruba 10 km směrem na východ byla vybudována v 60. letech 20. stol. vodní nádrž Orlík (v létě častý cíl tuzemských, ale i zahraničních turistů).

Myslín se nalézá v nejsevernějším cípu jihočeského kraje na břehu řeky Skalice(Vlčavy) pod kopcem Myslínek. Můžete ho hledat necelé tři kilometry od Mirovic.

Historie
Zárodky dnešního Myslína pravděpodobně vznikly, jako podhradí bývalé tvrze, která byla asi ve 12. století vystavěna v místech, kde dnes stojí poplužní dvůr. Ve starých zprávách lze nalézt zmínku, že 17. prosince roku 1239 potvrzuje král Václav I. vesnici Myslín (tehdy Mizlin) klášteru Kladrubskému.

Roku 1348 se připomíná samota "V Chalupách" na Stražišti. Roku 1361 se opět objevuje zmínka o Stražišti u fil. kostela sv. Jana Křtitele, rezignuje rektor Pavel a ke kostelu je dosazen kněz z Burglinu.

Ve 14. až 15. století patřil Myslín pánům z Myslína. Před rokem 1541 odkoupil Myslín pan Krištof Loubský z Lub. Po smrti Adama Loubského roku 1666 převzala Myslín od sirotků vdova Eva Ludmila Měsíčková, od níž statek tento 20. prosince 1679 za 24 300 zlatých koupil Jan Kristian, kníže z Eggenberka. Tím byl Myslín de facto začleněn do panství Orlicko - Zvíkovského.

Roku 1715 získali panství Orlické knížata ze Schwarzenbergu, jejichž rod se rozdělil na větev hlubockou a mladší orlickou. Jejich rozsáhlý majetek zahrnoval zejména Šumavu a téměř celé jižní Čechy.

Z Orlické větve vzešel kníže Karel Filip, vítěz nad Napoleonem u Lipska roku 1815. V roce 1802 zámek vyhořel, byl ihned opraven a zvýšen o třetí patro. V letech 1849-60 regotizován. Roku 1948 bylo panství převzato státem a zámek Orlík se stal dobovým muzeem. Po roce 1989 je orlík v restituci navrácen Karlu Schwarzenbergovi, bývalému kancléři a poradci prezidenta Havla.

Další historické zajímavosti

Železnice v Myslíně

Tři kapličky

Hradiště Bozeň
V roce 1971 byl kronikářem Karlem Škopkem učiněn zápis do myslínské kroniky o bývalém hradu "Bozeň", který stával kdysi na území katastru obce Myslín, o kterém nikde žádné zápisy nejsou, jenom to se ví, že to byl hrad staroslovanský ze dřeva sroubený a odtud že byla řízena celá veliká oblast zvaná "Bozeňsko", a že byla osídlena rodem Slavníkovců.

Hradiště Bozeň se nalézá 2 až 3 km jihovýchodně od Březnice ve výšce 511m n. m. Jde o místo zvané Šance. Usuzuje se, že zde bývalo správní sídlo historického kraje Bozeňska (Blatensko a Mirovicko), dokládaného ve 12. století, a připomínaného ještě 1468. Rozkládá se na vrchu 513 m n. m., nad Čápelským rybníkem a přilehlém hřbetu k severovýchodu. Valy obklopují polokruhovité předhradí a kruhový vyšehrad. Na předhradí je val dlouhý 300 m a vysoký 3 až 4 m. Na vyšehradě mají valy délku 356 m, výšku 6 až 8 , a průměr 100 m.

Uprostřed mezi rulovými skalisky je zvýšená akropole, Podle nálezů keramiky vzniklo hradiště koncem 9. století a zaniklo na počátku 13. století.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.myslin.mirovicko.net, na kterých najdete další informace.