Milevsko

Milevsko

Historie
Nejbližší okolí města bylo osídleno již ve starší době kamenné. Archeologické nálezy máme i z mladší doby bronzové, doby halštatské a laténské. Slovanské osídlení je doloženo od 8. století. Na konci 12. století bylo Milevsko významnou křižovatkou obchodních cest.

První písemná zmínka z r. 1184 mluví o sídle bohatého velmože Jiřího z Milevska, který zde v r. 1187 zakládá premonstrátský klášter. Řeholníci do Milevska přišli ze Želiva pod vedením opata Jarlocha, pokračovatele Kosmovy Kroniky české z let 1167-98. Klášter po následující období patřil k nejbohatším v Čechách a byl kulturním i hospodářským centrem velké oblasti. Vliv kláštera nacházíme i na území dnešního Rakouska (klášter v Drkolné).

Historicky je i doložena milevská stavební huť, která se podílela na stavbě celé řady památek dodnes zachovaných. Roku 1420 byl klášter vypálen husity a většiny majetku se zmocnila šlechta. Nejprve byl ve vlastnictví rodu Rožmberků, od r. 1543 rodu Švamberků a od r. 1581 rodu Hodějovských z Hodějova, za nichž byl proměněn v panské sídlo.

Při konfiskacích majetků nekatolíků po bitvě na Bílé Hoře byl r. 1622 vrácen zpět řádu premonstrátů, a to Strahovskému klášteru. Nikdy již nebyl samostatným opatstvím. Z rozhodnutí císaře Josefa II. se r. 1785 milevský klášter ruší a nadále patří Strahovu jako hospodářské středisko. Vývoj městečka byl dlouho spojen s životem kláštera. Poprvé je písemně doloženo r. 1327.

Jako obchodní a řemeslné centrum získává první městská práva v 15. století. Války a následné morové epidemie v 17. a 18. století městečko i jeho okolí téměř zničily. Tak se stala tato oblast jednou z nejchudších v zemi, což platilo ještě na počátku 20. století. Rozvíjela se zde tradiční řemesla, především hrnčířství. Známé byly milevské trhy, dnes znovu obnovené. Do dnešních dob se zachovala tradice milevských maškar.

Památky

Milevské muzeum
Milevské muzeum sídlí v areálu kláštera premonstrátů na severním okraji města Milevska. V červenci 2001 byla v prostorách muzea otevřena nová expozice s názvem Dotyky tisíciletí, která je průřezem dějin města a kláštera. V nově zpřístupněných přízemních prostorách bývalého barokního konventu je možno vidět archeologické nálezy z kláštera i města, ukázku jedné z pecí milevské stavební huti, dobová platidla a řádový oděv.

V prvním patře je v pěti sálech zachycena historie města od renesance až zhruba do poloviny 20. století. Nalezneme zde náznakovou ukázku renesančního interiéru, lovecký meč, staré tisky ze 16. století, památky na třicetiletou válu. V následujícím sále je instalováno dobové barokní tržiště, model bývalého milevského kostela sv. Bartoloměje, cechovní praporce a památky na hrdelní soudnictví na Milevsku. Třetí sál je upraven jako salonek ve stylu tzv. druhého rokoka a návštěvník zde může také vidět barokní knihy, osikové klekátko, kostelní cínové náčiní nebo originální úřednický frak. Čtvrtá místnost je věnována ukázkám historických zbraní 18. a19. století, včetně kolekce bosenských a srbských handžárů. Jsou zde i památky na revoluční rok 1848 včetně Havlíčkova časopisu Slovan, a předměty a šaty z majetku známých siamských dvojčat sester Blažkových či památky na vystěhovalce, kteří odcházeli v 19. století do Ameriky za lepším životem. Poslední sál je upraven jako kulometný zákop rakouské armády z doby 1. světové války. Jsou zde však také památky na doby první republiky a na nacistickou okupaci. Kolekce fotografií připomíná české letce z našeho regionu, kteří bojovali ve službách RAF ve Velké Británii.

Schodiště muzea zdobí dokumentární fotografie staré Vltavy a také významných rodáků z Milevska a okolí. V další části přízemí jsou instalovány historické hodiny z roku 1699, které pocházejí z věže klášterní baziliky. Jsou zde k vidění i vybrané masky z tradičního milevského maškarního průvodu.
V poslední části muzea je v nově instalovaném půdním prostoru možno vidět část etnografických sbírek muzea. Jednak je to ukázka interiéru venkovského stavení z 19. století, dále některé figury dokumentující lidové zvyky na Milevsku a také ukázky lidového malovaného nábytku převážně z přelomu 18. a 19. století. Tato část expozice je zakončena instalací loutkového divadla z počátku 20. století. V chodbě muzea je v současné době k vidění výstava kreseb táborského malíře Ladislava Touska, který roku 1945 zachytil mnohá dnes už neexistující milevská zákoutí, na konec tohoto roku je pak plánována výstava vánočních betlémů.

Klášter premonstrátů
Nejstarší klášter českého jihu. Trojlodní bazilika. Navštívení P. Marie z konce 12. století. Tři křídla konventu obklopují spolu s bazilikou čtvercový rajský dvůr. Klášterní budovy byly zřejmě dokončeny v první čtvrtině 13. století, jejich románské jádro je zachováno dodnes. V západním barokně přestavěném konventu je umístěno regionální muzeum. K rohu kostela přiléhá "opatská kaple" z druhé poloviny 13. století. V areálu kláštera jsou další stavební památky.

Kostel sv. Jiljí
Tribunový kostel sv. Jiljí je písemně doložen již r. 1184. Z původního románského kostela se zachovala mohutná zvonice a severní stěna se schodištěm v síle zdiva. Kostel goticky přestavěn ve 14. století. Sakristie a kněžiště zaklenuto unikátní žebrovou klenbou (tzv. milevského typu), malby na klenbě ze 16. století.

Synagoga
Stavba byla dokončena r. 1919. Je ojedinělým spojením empíru a kubismu. Dnes je modlitebnou církve československé. (Židovský hřbitov s náhrobky z 18. a 19. století je asi 1 km za městem).

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.milevsko-mesto.cz, na kterých najdete další informace.