Mirotice

Mirotice

Město Mirotice, ležící v severní části jihočeského kraje v údolí říčky Lomnice, je spojeno s osudy několika významných osobností, zejména Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého.

Má velice pěkné okolí s četnými pamětihodnostmi a bohatou historii. Od Písku je vzdáleno 14 km vzdušnou čarou směrem severozápadním.

Historie
Roku 1614 koupil Mirotice známý šlechtic, vynikající hospodář a podnikavý rytíř Jan Jiří nejstarší Hořčice z Prostého, na Poli, Bratronicích a Bezděkově z Blatenska. Brzy po koupi městečka začal v Miroticích budovat panský dvůr - velkostatek. V letech 1615  vykoupil v Písecké ulici dva domy Kuchyňkovské, dům Bobečkovský a dům Zikmunda Soukupa, z nichž přestavbou a novou výstavbou vybudoval uzavřený areál panského dvora s obytnými a hospodářskými budovami.

Později panský dvůr několikrát změnil majitele. V r. 1925 spolu s cerhonickým panstvím koupili mirotický panský dvůr Bohumil a Libuše Linhartovi. V r. 1932 objekty koupili JUDr. František Říha a Pavla Říhová. R. 1952 vyvlastněno pro Čsl. stát a působil zde zemědělský podnik a JZD. Nad vstupem do objektu mirotického dvora je vidět znak.

Znak nad vchodem panského dvora je znakem kláštera ze Schläglu v Horních Rakousích, který byl v letech 1688 až 1921 vlastníkem cerhonického panství a také mirotického statku. Podle pověsti, tradované v Miroticích ještě na počátku 20. stol., se vysvětluje znak kláštera takto:

Jakýsi rytíř zabloudil v hlubokých lesích a nemohl najít cestu zpět. Prosil Panu Marii o pomoc a slíbil, že když se zachrání, nechá tu postavit klášter. Tu se zjevil modrý ptáček, který mu ukazoval cestu. Po chvíli rytíř zaslechl tlukot kamenických kladívek a vyšel na paseku, kde kvetly červené šípkové růže. Kameníci mu poskytli jídlo a ukázali mu cestu z lesa. Rytíř se zachránil a splnil svůj slib - dal zde postavit klášter.

Popis znaku
V pravém děleném oválu sedí v horní polovině v modrém poli na třech kamenných kvádrech doleva hledící sokol - znak prvního zakladatele kláštera rytíře Kalkhocha z Falkensteinu. Falkenstein znamená "sokolí kámen". Dolní část oválu je polcená (dělená na dvě poloviny), pravá strana stříbrná, levá černá. Přes tuto dolní polovinu jsou zkřížena dvě kamenická kladívka, jejichž části jsou ve stříbrném poli černé a v černém poli stříbrné. Mezi násadami jsou umístěny tři plané červené růže - symboly druhého zakladatele kláštera Rožmberků. Levý ovál má uprostřed iniciály "IHS", což je zkratka jména Ježíš (IHESUS), ale také se dá číst jako zkratka hesla Iesus Hominum Salvator (Ježíš spasitel lidstva). V horní části oválu jsou písmena "SpM" a dole písmeno"I", za ním nahoře malé písmeno "v" nebo špička šípu a potom písmeno "D". Jedná se zřejmě o kryptogram. Oba ovály jsou ozdobeny kartuší a štítonošem je anděl s rozepjatými křídly, který má biskupskou berlu (opatskou hůl) a mitru (tvar mitry možná utrpěl pozdější opravou). Na pásce nad andělovou hlavou jsou písmena "D.A." a "Z.S.", to znamená Domonik Abt zum Schlägl. Vznik tohoto znaku je možno datovat do první pol. 19. století.

Památky

Kostel sv. Jiljí
Připomíná se již v roce 1254, pochází však pravděpodobně z druhé poloviny 12. století. Roku 1497 byl utrakvistickým a v letech 1664 - 94 filiálním kostela radobytského. Druhá věž (zvonice) byla vystavěna roku 1670. Roku 1694 byl kostel opraven a přestavěn, další oprava a přestavba byla provedena v letech 1870 - 72. Nynější podoba kostela je pseudorománská. Věž kostela je čtyřpatrová. Ve třetím patře směrem západním je podvojné románské okno.

Svatý Jan Nepomucký v Miroticích
Pískovcová socha je umístěna naproti č. p. 10,  mirotickému dvoru. Leží na žulovém stupňovitém základu a barokně profilovaném podstavci. Datováno 1782, datováno přestavění 1866. Restaurováno v roce 1998. Nemovitá kulturní památka.

Sloupová boží muka
Stojící při vjezdu do města od severovýchodu. Stojí na hranolovitém základě. V tubusu jsou dvě niky, kryto kuželovou stříškou, zvrcholenou jednoduchým křížkem.

Barokně profilovaná kaplička
Při říčce Lomnici, na levém břehu nedaleko mostu. Zastřešeno prejsovou krytinou.

Židovský hřbitov
Leží na severním okraji obce, na levém břehu říčky Lomnice. Historicky cenné náhrobní kameny, chráněný dub.

Dům č. p. 45
Je poprvé zmiňován r. 1576 jako dům Straufovský, náležející vrchnosti. Jako první majitel jej od vrchnosti koupil Jan Matouš Pavlík. Mezi následujícími majiteli byl také mirotický městský sládek Jakub Praun. V roce 1962 bylo na dům vloženo vlastnické právo pro Čs. stát. Nyní je vlastníkem Město Mirotice a o tomto objektu se mluví jako o "rytířském domě". Nemovitá kulturní památka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mirotice.cz, na kterých najdete další informace.