Probulov

Probulov

Probulov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek.

První písemná zmínka pochází z roku 1312. Mezi pamětihodnosti patří kříž u silnice na Staré Sedlo. Obec patří do oblasti severního Písecka.

Historie
Oblastí severního Písecka kráčela historie od nepaměti. Na příklad již ze střední doby kamenné (mezolitu) pocházejí objevy sídliště lovců na území obce Kestřany. Jižní Čechy se začaly hustěji zalidňovat v tzv. době bronzové (nejbohatší nález bronzových předmětů byl vyzdvižen z mohyly u Nevězic). Nejprve skupinami lidu tzv. mohylového, později lidmi vyspělejší kultury lužické a knovízské. Jejich sídliště již byla obehnána příkopem a valem.

Již tehdy sledovala stezka dálkového obchodu ve směru jih - sever tok Vltavy. V následující době železné, tj. v polovině 1. tisíciletí př. n. l., vstoupili do jižních Čech Keltové, kteří mimo jiné těžili zlato v Pootaví. Jedno z hradišť vybudovali na dnešním vrchu Hrad u Rakovic. Později budovali větší výrobní a strategická sídliště - oppida na ochranu před pronikajícími Germány. Jedno z nich bylo jihovýchodně od Nevězic na velké ostrožně nad Vltavou.

Od jednoho ze známých keltských kmenů, Bójů, se odvozuje pojmenování české země - Boiohaemum - Bohemia. Keltové opustili jižní Čechy v období velkého stěhování národů, tj. na počátku 1. století našeho letopočtu. Kelty vystřídali Markomani, jejichž kmeny sjednotil pod svou vládu král Marobud. Jádrem jeho říše bylo české území.

Před koncem 4. století n. l. mizí stopy po Markomanech a do jižních Čech začaly proudit od severu první skupiny Slovanů. Slované si budovali svá hradiště především na kopcích, ale jejich sídliště byla objevena také u Mirotic, Kakovic, Laziště, Probulova, Kožlí a u Zalužan. Slovanský kmen, usazený v povodí říček Lomnice a Skalice, založil pravděpodobně osady Kozárovice, Kožlí, Šerkov, Staré Sedlo, Probulov, Nevězice, Žbonín a Varvažov, měl vybudováno velké ochranné hradiště, nazvané Bozeň. Toto původně útočištné hradiště se v době, kdy se začal organizovat český stát, stalo správním střediskem kraje Bozeňského.

Významné osobnosti
K severnímu Písecku se váží osudy řady významných osobností, z nichž alespoň některé nelze v naší krátké procházce historií severního Písecka opomenout.

Mikoláš Aleš
V prvé řadě je to Mikoláš Aleš, který se narodil v Miroticích v roce 1852 v rodině mirotického písaře. Mikoláš strávil v Miroticích a ve škole v Písku celkem deset let, a když ze svého rodného kraje v sedmnácti letech nadobro odešel, a nikdy se sem už natrvalo nevrátil, kreslil a maloval zpaměti celé panorama kraje i s jeho nejdrobnějšími detaily.

Ladislav Stroupežnický
Rodák z Cerhonic, byl v mládí nespoutaný bouřlivák, po nešťastné nehodě trvale poznamenaný, zatrpklý samotář, ale vynikající pozorovatel života kolem sebe. Jen tak mohl napsat hru „Naši furianti“, která se stále vrací na prkna našich divadel. Toulky po tehdy téměř opuštěném hradě Zvíkově jej inspirovaly k napsání svěží historické veselohry „Zvíkovský rarášek“.

Matěj Kopecký
Zanícený vlastenecký loutkář Matěj Kopecký pocházel z Královéhradecka, ale v roce 1795 se oženil a usadil v Miroticích. Odtud odešel dvakrát do napoleonských válek, třikrát se pokusil o trvalé usazení ve vlastním domě, vystřídal tu několik zaměstnání, zde se rodily i bořily jeho životní plány. Odtud vyjížděl a sem se vracel až do roku 1838 ze svých kramářských a loutkářských výprav do blízkého i vzdáleného okolí, aby rozdával prostým vesnickým lidem radost, povzbuzení i poučení.

Tím ovšem výčet významných osobností ze severního Písecka nebo se vztahem k tomuto kraji zdaleka nekončí. Někteří proslavili svůj rodný kraj daleko za hranicemi vlasti, mnozí učinili mnoho dobrého pro rozvoj svého regionu nebo obce. V každém případě zanechali svůj otisk v historii a stojí za to na ně vzpomenout.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.severnipisecko.cz/probulov.htm, na kterých najdete další informace.