Čížová

Čížová

Obec Čížová leží v okrese Písek, 6km severo-západně od okresního města, 3km od hlavní komunikace Písek-Praha (křižovatka Nová Hospoda).

Čížovskou kotlinu, ležící severně od Písku, vytváří seskupení většinou zalesněných kopcovitých pásem a návrší. Téměř uvnitř této kotliny vystupuje nepřehlédnutelná a jedinečná Čížovská hora (512 m n. m.), korunovaná stromovím a věžičkami církevních staveb spolu s kostelem sv. Jakuba Většího, založeného kolem roku 1250 a několikrát přestavěného. Obec Čížovou tvoří několik okolních starobylých vesnic: Bošovice, Borečnice, Krašovice, Nová Ves, Zlivice, Topělec a do třicetileté války i zaniklá ves Skrýšov. První, ale nevěrohodnou zmínku o Čížové uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan k roku 942.

Roku 1316 připomíná farář Mikuláš Čížovou, kterou řídil spolu s kostelem sv. Václava v Písku. Do roku 1200 byli majitelé Čížové knížecí rody, poté až od roku 1509 čeští králové. Po nich bylo až do roku 1547 majitelem město Písek a po odporu českých stavů proti Ferdinandovi I. Adam Řepický ze Sudoměře. Roku 1560 se připomíná na Čížové Jan Deym ze Stříteže. Rod Deymů zde sídlil až do roku 1726, poté nastupuje rod Černínů z Chudenic a roku 1753 kupuje Čížovou August Anton z Lobowicz. Roku 1932 přechází toto panství sňatkem Ludmily Lobkoviczowé do majetku Lichtensteinů (do roku 1948). V roce 1741 se před Čížovou strhla jedna z menších bitev o dědictví rakouské, v následujícím roce došlo u Červené hajnice k zavraždění tří francouzských "princezen".

V Krašovicích kolem okrouhlé návsi se nalézá 12 vzorně udržovaných štítů tzv. "selského baroka". V Bošovicích je nejvíce místních čtvrtí: Ovčín, Fabika, Císadlovice, Na Staveništi, Dudína, Tasnov. Zlivice mají ve svém katastru i vzdálené hajnice: Skrýšov, Pěchovna, Novoveskou, Červenou hajnici. V Topělci byla odkryta rozsáhlá pohřebiště ze střední doby bronzové.

Památky

Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího, apoštola, se objevuje v pramenech poměrně pozdě - teprve k 7. 1. 1407, kdy je společně s kostelem v Písku dán za 18 kop grošů na tři roky do podnájmu knězi Blažkovi z Pole. Lze předpokládat, že kostel vznikl jako farní nejpozději před polovinou 13. století. Nepřímým dokladem pro stáří kostela může být také svatojakubské patrocinium, které je doloženo již pro středověké období. Kostel, jak ukázal stavebně historický průzkum v létech 1998-99, je ve svém základu gotický se stavebními prvky písecko-zvíkovské stavební huti.

Kostel je nejstarší a vzácná stavební památka pro Čížovou a okolí, dílo našich dávných předků, které si zasluhuje úctu, ochranu a péči všech občanů bez ohledu na náboženské, nebo politické přesvědčení.

Náhrobek rytíře Loreckého ze Lkouše a jeho dvou synů Adama a Zdeňka.

Rytíř lorecký sídlil v druhé polovině 16. Století na dvoře šamonickém, 4 km na západ od Čížové ležícím. Poddané svoje soužil robotou a špatně s nimi zacházel. Nedbal rad tehdejšího kněze čížovského Vavřince, aby byl k poddaným lidštější. Musili ve dne těžce pracovati na panských pozemcích, a pak, dovolil-li pán, na svých. Sedlák šamonický Maroušek v noci o pouti čížovské svážel se svého pole obilí. Měl být proto potrestán. Tu došla robotníkům trpělivost. V noci před svatým Bartolomějem 24. srpna L. P. 1571 za pomoci šafářky Voršily a děvečky Dury (Doroty) vnikli sedlák Matěj Maroušek a jeho bratr Zika (Zikmund), rychtář Dulík a jeho syn Vacek (Václav) do dvora, a tam rytíře Loreckého a jeho syny podřezali. Zabití byli pochováni v Čížové. Dlouho se nevědělo, kdo pány šamonické ubil.

Všichni poddaní Loreckého byli voláni do Blatné k výslechu, který byl prováděn podle tehdejšího zvyku právem útrpným. Při trápení na žebříku dvorská děvečka Dura v bolestech vypověděla, že je vinna, ale neřekla i přes další trápení, kdo pány zabil. Pak ji skoro bezduchou sťali. Mučili pak Matěje a Ziku Marouška, Dulíka a Vacka, syna jeho a šafářku Voršilu. Po hrozném utrpení se přiznali. Byli všichni odsouzeni k smrti. Okolní panstvo sehnalo své poddané k popravě šamonických do Blatné, aby přihlíželi k popravám odsouzenců.

Křtitelnice
Křtitelnice z 13. století, bez víka a základní desky. Nalezena v roce 1999 v zemi u domu č. p. 10. Ve 13. století byli křtěnci do vody ponořováni. V 16. století byla stará křtitelnice nahrazena novou cínovou.

Kaple sv. Barbory
Kapli nechala v roce 1759 postavit Antonie Josefa hraběnka Černínová z Chudenic jižně od hlavního vchodu do kostela Sv. Jakuba Většího. Kapli zdědil v roce 1796 po své matce Marii Ludmile, rozené Černínové z Chudenic, Antonín Isidor z Lobowicz v rámci drhovelského panství. V kapli se nahází krypta o velikosti 5 x 2,7m. Nezdá se pravděpodobné, že by do krypty bylo uloženo tělo některého z členů rodiny majitele panství, zdá se, že sloužila k pohřbívání příslušníků rodin vysokých úředníků panství.

Klášter jeptišek
V letech 1900 až 1901 byl postaven v Čížové podle návrhu knížecího stavitele Jana Havleny klášter pro tři milosrdné sestry (jeptišky) Kongregace Nejsvětější svátosti. Klášter založila kněžna Anna z Lobkowicz. Jeptišky se věnovaly práci na zahradě, vyučovaly děvčata z okolí ručním pracem a pečovaly o staré a nemocné. Instituce byla zrušena v r. 1948, budova dočasně sloužila jako pošta, nyní je v ní část státního archivu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.cizova.cz, na kterých najdete další informace.