Králova Lhota

Králova Lhota

V Králově Lhotě a části obce Laziště žije 210 obyvatel. Krajina kolem naší obce je svým charakterem určena především k zemědělské výrobě. Místo původního zemědělského družstva zde hospodaří podnik AGPI Písek, který se zabývá chovem brojlerů a na polích rostlinnou výrobou. V obci jsou dále čtyři soukromě hospodařící rolníci.

Historie
Ve 13. století byly na území našeho státu mýceny lesy a na těchto místech zakládány nové vesnice. Aby se přihlásilo dost osadníků, byli tito na několik let osvobozeni od břemen. Říkalo se, že se usadili na lehotě. Osady byly nazývány Lehoty, později pak Lhoty.

Tak vznikla i naše Lhota. Nazvána byla Králova, protože patřila ke královské rychtě v Letech. Dne 20. ledna 1421 byla Králova Lhota císařem Zikmundem od královského statku odtržena a připsána Matěji Brusovi z Kovářova. Roku 1437 se dostala do držení Buška Sekerky ze Sedčic a roku 1472 ji koupil Smil Hodějovský z Hodějova od Jindřicha Sádlo z Kladrubec, jenž ji dostal roku 1461.

O událostech a životě v obci v následujících staletích se dochovalo jen málo zpráv. Je však jisté, že po odtržení Lhoty od statků královských sdílela Králova Lhota osud všech poddanských obcí, na něž byla uvalena robota a jiná, často nesnesitelná břemena. Sedláci vykonávali robotní povinnosti s potahem, chalupníci tzv. robotu pěší, všem byly ještě vyměřovány naturální dávky a různé daně. Na gruntech a usedlostech obvykle vázly dluhy.

Grunty zpravidla dědili nejmladší synové, aby staří hospodáři mohli ještě během svého hospodaření odbýt či vybavit starší děti. V případech předčasného úmrtí mladého hospodáře byla pozůstalá vdova často vrchností přinucena přijmout za manžela vrchností doporučeného ženicha. Bez vrchnostenského svolení nebylo možné přiženit se nebo provdat na jiné panství, odejít na studie, vyučit se řemeslu. Negramotnost byla téměř úplná. Obyvatelstvo, sužované válkami, neúrodnými roky a epidemiemi se bránilo vzpourami a nepokoji.

Až v roce 1775 byla provedena úprava robotní povinnosti a její podstatné snížení novým robotním patentem. Další uvolnění poddanských poměrů přinesly dva důležité patenty, vydané císařem Josefem II. roku 1781: patent o zrušení nevolnictví a patent toleranční. Patentem o zrušení nevolnictví se podstatně uvolnila osobní závislost poddaných na vrchnostech. Bylo možné stěhovat se z panství na panství nebo z vesnic do měst, odejít na studia nebo vyučit se řemeslu. Patent toleranční pak povoloval svobodu náboženského vyznání. Povinná školní docházka od 6 do 12 let byla zavedena a uzákoněna až od roku 1784.

Vydáním zákona o zrušení poddanství a roboty ze 7. září 1848 zbavil se český venkovský lid ponižujícího poddanství a stal se plnoprávnou a rovnoprávnou složkou národní společnosti. Když v roce 1850 vešla v platnost nová organizace státní správy, byla Králova Lhota spojena se Starým Sedlem, Orlíkem a Probulovem v jednu politickou obec. Institut spojených obcí se však neujal a obce usilovaly o získání samostatnosti. Jedině tak mohly lépe obstarávat své potřeby. Králova Lhota se osamostatnila a její samospráva se začala s větším či menším úspěchem a s větší nebo menší podporou obyvatel starat o záležitosti své obce.

Tipy pro turisty

Naučná stezka od zámku Orlík na Zvíkov
nebo opačně. Trasa je dlouhá 25 km a má 15 zastávek. Výchozí místo na Orlíku je parkoviště u zámku. Nazpět je možné jet od přístaviště pod hradem Zvíkov výletní lodí zpět na Orlík.

Prácheňské muzeum v Písku
Velké náměstí 114, tel.: 382 214 731, dokumentuje historii a přírodu Písecka a bývalého Prácheňského kraje. Otevřeno: Út - Ne 9 - 18 hodin.

Památník Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého v Miroticích, č. p. 119

Cyklotrasa č. 11
Z Mirovic na hrad Orlík (Mirovice - Horosedly - Nerestce - Králova Lhota - Orlík nad Vltavou - Kožlí u Orlíka - Zalužany - Touškov - Boješice - Mirovice).

Laziště
Osada, v níž u kaple na okraji lesa je malý park se skupinou soch lesní zvěře, kterou vytvořil místní občan pan Veselý.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesta.obce.cz/kralova%2Dlhota/, na kterých najdete další informace.