Nevězice

Nevězice

Nevězice snad nejvíce vešly do obecného povědomí vyhlášenou řemeslnou zručností nevězických zedníků. Jejich věhlas a proslulost je poprvé zmiňována již v roce 1444, přetrvala celá staletí a trvá dodnes. Lidová píseň o nevězických zednících se objevuje i v "Českých národních písních" od K. J. Erbena.

Zájem o Nevězice stoupl po napuštění orlické přehrady v roce 1960. V generálním plánu Vodního díla Orlík byla předurčena oblast Luhu a Pekla pod Nevězicemi za rekreační oblast. V souvislosti s velkým rozmachem chalupaření v posledních deseti letech právě skončeného století se staly Nevězice a okolí vyhledávanou oblastí.

Historie
Pravěké osídlení krajiny v širším okruhu kolem Nevězic dokládají početné nálezy mohylových pohřebišť z mladší doby bronzové (1 000 - 700 let př. n. l.). Nejvýznamnější a obsahově nejbohatší nález bronzových předmětů byl vyzdvižen z mohyly, která se nacházela na dnešním jižním okraji obce.

Mnohem později, až v 1. století před naším letopočtem, bylo jihovýchodně od Nevězic na velké ostrožně nad řekou Vltavou vybudováno keltské hradiště (oppidum). Blízkost starých slovanských hradišť (Hradeň, Podskalí u Vystrkova a Bozeň u Březnice) svědčí o raném slovanském osídlení kraje již v 8. a 9. století. Tehdy tu asi současně vznikaly osady Kozárovice, Kožlí, Šerkov, Staré Sedlo, Probulov, Nevězice, Žbonín a Varvažov. Všechny tyto osady jsou mnohem starší než Orlík a Zvíkov, jejichž výstavba spadá až do druhé čtvrtiny 13. století.

Název obce
Jméno získaly Nevězice podle zakladatele osady - Nevěze. Příslušníci Nevězova rodu se nazývali Nevězici a ves jako osada lidí Nevězových se nazývala Nevězice. Žádné jiné Nevězice v Čechách nejsou. První historicky doložená zpráva o Nevězicích je až z roku 1440, avšak skutečnou dobu jejich vzniku je podle jiných pramenů možno posunout o několik století zpět.


Nevězice a Řád maltézských rytířů
Řád maltézských rytířů uvedl do Čech ještě jako rytířsko-mnišský řád sv. Jana Jeruzalemského kníže a pozdější král Vladislav II., a daroval mu kromě místa k založení kostela a hospitálu v Praze i několik statků, mezi nimi i Varvažov. Varvažovský statek, k němuž patřily i Nevězice, zůstal v držení řádu až do roku 1847, kdy byl přikoupen k Orlíku.

Doba husitská
Situace ve vzájemném poměru sil strany pansko-katolické a revoluční strany táborské byla v kraji velmi složitá. Posádkou krále Zikmunda obsazený Zvíkov, maltézské Strakonice, Blatná, arcibiskupské Rožmitálsko, Příbram a premonstrátské Milevsko se hlásily ke straně pansko katolické, zatímco k revolučnímu táborskému programu se přidalo královské město Písek, městečko Mirovice a Mirotice, Březnice a zmrzlíkovské panství orlické.

Husitské houfy táhly několikrát krajem a snad i Nevězicemi, když tudy směřovaly ke žďákovským přívozům, nebo když tudy doprovázely svého vojevůdce Jana Žižku k prokázanému pobytu u orlických Zmrzlíků. I když husitské hnutí nakonec nenaplnilo svůj revoluční program, byl z něho splněn třetí husitský artikul, tj. aby církev byla zbavena světského panování. Všechen církevní majetek byl po husitských válkách zabrán státem. Posvětštění majetku zůstal ušetřen jedině maltézský řád, který své panství strakonické a varvažovské udržel i nadále.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesta.obce.cz/nevezice/, na kterých najdete další informace.