Kestřany

Kestřany

Kestřany, obec ležící 10 km jihozápadně od Písku je na samých hranicích okresu Strakonice a Písek. Ten, kdo tuto obec založil, musel mít úžasný smysl pro krásu i praktičnost a snad i fantazii, neboť poloha jak hradu tak i samotné vesnice to plně dokazuje.

Kestřany jsou postaveny v rovině, která je rozprostřena od Strakonic až po Putim, Heřmaň až k Protivínu. Tím jsou celé odkryty jižní straně, slunci a teplým větrům a naopak chráněny ze severu mírným návrším, táhnoucím se od lesa Horného přes Volfánek, Klímů vrch - ze kterého je vidět za jasného počasí i šumavský Boubín. Kdysi v dávnověku tu bylo jezero, o čemž svědčí část půdy, kterou tvoří místy značně hluboké nánosy písku. Řeka Otava protékající v blízkostí obce jakoby tvořila krásnou kulisu celému okolí.

Jak a kdy Kestřany vznikly není možné přesně zjistit. V záznamech se připomínají až ve 13. století, v souvislosti s kestřanskými tvrzemi, kdy tyto byly v držení Albrechta z Kestřan. Ovšem tvrze kestřanské byly podle názoru odborníků postaveny nejprve dřevěné a později kolem roku 1000 - za Boleslavů, kamenné. Původně měly tvrze ráz čistě vojensky, k ochraně země a obchodních cest. Teprve později byly osazovány lidmi u tvrzí a tak vznikala vesnice. O poměrně dobré zachovalosti tvrzí svědčí ta skutečnost, že byly až do roku 1975 obydleny. V současné době jsou zde prováděny nákladné opravy, aby tvrze opět zazářily ve své původní kráse.

Historie
Obec je poprvé připomínána již počátkem 14. století, kdy zde sídlil Albert z Kestřan. V průběhu století byla ves rozdělena do tří částí, z nichž každá měla samostatnou tvrz. Roku 1491 získal ves do vlastnictví Jindřich ze Švamberka, který kestřanské panství opět spojil a připojil je ke zvíkovskému. V roce 1700 přešly Kestřany do majetku rodu Schwarzenbergů a byly připojeny k panství protivínskému.

Z původních tří tvrzí jsou v Kestřanech dochovány dvě, Horní a Dolní, které jsou považovány za nejlépe dochované na území České republiky. Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody, které měly tvrze, na nichž vázly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu.

Památky

Horní tvrz
Původ Horní tvrze se klade do druhé poloviny 13. století. Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestřan, připomínaný poprvé v r. 1315. Jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj se uvádějí v r. 1338. Díl zemřelého Bartoloměje daroval pak (1360) král Karel IV. bratrům Buškovi, Ondřeji a Jakubovi ze Lhoty. O Ondřejovi jsou zmínky v l. 1370 až 1396.

Počínaje Arnoštem (1396-1404) nazývali se majitelé této tvrze Údražskými z Kestřan. Před r. 1416 Arnošt z Kestřan prodal tvrz s dvorem, dílem vsi Kestřan a vesnicí Lhotou příbuznému Vaňkovi Koktanovi, od něhož pak získal tvrz v r.1460 jeho synovec Bohuslav. Ten přikoupil kestřanskou Dolní tvrz v r. 1475 a vše prodali jeho synové Václav a Jiřík r. 1491 Jindřichu ze Švamberka, který si v následujícím roce vymohl u krále Vladislava II. osvobození Kestřan z manství. Po Jindřichovi ze Švamberka (+1523) dědil Kryštof ze Švamberka (+1534).

Když se v r. 1540 dělila jeho pozůstalost, získal Kestřany jeho syn Jindřich. Po jeho smrti (1574) připadl kestřanslry statek r. 1576 příbuznému Kryštofu Švamberkovi, a když tento v r. 1582 zemřel, zdědil Kestřany v r. 1584 Jan Vilém ze Švamberka z horské rodové vétve (+1590). Třebaže se jeho syn Jindřich Erenreich nepřipojil k odbojným stavům, byl mu kestřanský statek po bitvě u Záblatí (1619) císařskými vojáky vypleněn.

Syn Jiřího Jan Vilém po dosažení plnoletosti převzal r. 1627 kestřanský statek, na němž žil se svou manželkou Johankou, rozenou Trčkovou z Lípy až do své smrti v r. 1651. Protože neměl mužské potomky, převzala statek, Horní tvrz s dvorem, Dolní tvrz a vesnice Kestřany, Lhotu, Sudoměř, Vítkov, Dobev, Nepodřice a Zátaví Janova dcera Františka Polyxena, provdaná Paarová.

Nejstarší částí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovině nádvoří, které si dosud zachovalo v přízemí raně gotickou žebrovou klenbu a mladší gotické klenby a portály. Pravděpodobně již koncem 14. století bylo toto jádro sevřeno hradbou se dvěma hranolovými obytnými věžemi při jihozápadním nároží a na východní straně a s menší válcovou věží na severovýchodě. Za Švamberků byl vystavěn vstupní pozdně gotický palácový trakt vložený před starší jižní hradbu. Součástí východního křídla paláce byla kaple sv. Man Magdalény, klenutá sklipkovou klenbou. Tvrz je obehnána příkopem původně napájeným vodou z blízkých rybníků. Dřevěný zdvihal most k bráně nahradil v 18. století dnešní kamenný. Sál paláce získal v 16. stole renesanční klenbu s bohatou freskovou výzdobou zjištěnou sondami.

Dolní tvrz
Sirotci po vnuku Alberta z Kestřan, Mikuláši řečeném Baroch, si spolu s Matějem Brusem z Kovářova vystavěli během 14. století vlastní tvrz pod starší (Horní ) kestřanskou tvrzí. Mikuláše vystřídal Ctibor, po něm následoval jiný Mikuláš Baroch, který r. 1475 prodal Dolní tvrz majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestřan. Když r. 1491 kupoval obě kestřanské tvrze Jindřich ze Švamberka, byla neobývaná Dolní tvrz již pustá a částečně přestavěná na pivovar.

Dolní tvrz je obehnána hradbou, zesílenou v severním nároží válcovou baštou. Vchod býval původně od západu. Uprostřed obdélného dvora slojí hranolová dvoupatrová věž, kdysi obytná. Na hradbě, baště a věži jsou stopy po krakorcích, na nichž spočívaly hrázděné ochozy. Při jižní straně hradební zdi je přistavěno přízemní obytné stavení s gotickým portálkem, jehož se později užívalo jako sýpky. V severozápadním nároží je menši budova s renesanční klenbou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesta.obce.cz/kestrany/informace.html, na kterých najdete další informace.