Varvažov

Varvažov

Varvažov leží 20 km severně od Písku, 5 km západně od hradu Zvíkova a patří k obcím s nejlépe dochovanou lidovou architekturou. Proto byl v roce 1995 vyhlášen památkovou zónou.

Historii Varvažova lze rozdělit do dvou významných etap. Ta první je spojena s Řádem Maltézských rytířů (Johanitů), který vlastnil Varvažov a okolí téměř 800 let, ta druhá s rodem Schwarzenbergů, kteří Varvažov koupili v roce 1847 a vlastnili do roku 1948. Po roce 1989 byl rodu majetek vrácen v restituci.

Celková výměra obce je 2 514 ha, z toho největší část zaujímají lesy (1 657 ha). Katastrální území Varvažov (1 142 ha) tvoří 3 části - Varvažov, U mostu a Varvažovská Paseka. Ke katastrálnímu území Zbonín (1 372 ha) patří osady Štědronín-Plazy a Ochoz. Nadmořská výška obce je od 342 do 447 m n. m.

Historie
Blízkost starých slovanských hradišť Hradeně na vltavském břehu proti bývalému Podskalí u Vystrkova a velkého útočištného a později i správního hradiště Bozeň u Březnice, svědčí o raném slovanském osídlení kraje již v 8. a 9. století. Tehdy tu vznikaly téměř současně osady Kozárovice, Kožlí, Šerkov, Staré Sedlo, Probulov, Nevězice, Žbonín a Varvažov.

Od jedenáctého století už existovala jistá správní organizace českého Přemyslovského státu, zvaná hradská, primitivně řízená z knížecích hradů. Celý kraj dnešního Rožmitálska, severního Blatenska, jižního Příbramska a severního Písecka byl spravován ze zmíněné Bozně. Je velmi pravděpodobné, že již v této době patřila celá řada vsí v kraji k pražskému biskupství a některým klášterům, především klášteru sv. Jiří v Praze.

Roku 1147 se český kníže Vladislav II. (od roku 1158 český král) zúčastnil křížové výpravy, která stejně jako výpravy předcházející a i po ní následující měla osvobodit Boží hrob a jiná posvátná křesťanská místa z moci moslimských Turků. I tato výprava však byla neúspěšná. Za svého pobytu na východě seznámil se kníže Vladislav s činností rytířsko-mnišského řádu sv. Jana Jerusalemského, jehož členové měli v Palestině ochraňovat posvátná křesťanská místa, pečovat o přicházející poutníky a poskytovat jim potřebnou lékařskou péči.

V roce 1156 uvedl kníže Vladislav několik těchto řádových bratří do Čech a roku 1159, to už jako král, jim zvláštní listinou daroval místo k založení kostela a hospitálu v Praze, 2 vesnice u Prahy a potvrdil dřívější darování několik statků, mezi nimiž jsou jmenovány Kozárovice v župě Bozeňské. Je pravděpodobné, že mezi nimi byl i Varvažov. Tak se stal varvažovský statek, k němuž od prvopočátku patřily vsi Varvažov, Nevězice, část Kozárovic a Žbonín, majetkem řádu rytířů sv. Jana Jerusalemského (Johanitů). Varvažovský statek, který byl později rozšířen ještě o Smetanovu Lhotu a část Krsic, zůstal v držení řádu až do roku 1847, kdy byl prodán Schwarzenbergům a jimi připojen k čimelickému panství.

Po vypuzení z Palestiny držel se řád ještě krátce v Sýrii, na Kypru a řeckém ostrově Rhodu a nakonec (od začátku 16. století) na ostrově Maltě, po němž byl pojmenován řádem maltézským. V čele řádu stál od 14. století velmistr (Grand Prior), jemuž byli podřízeni komtuři, kteří spravovali vždy skupinu řádových klášterů a panství.

Velkým příznivcem řádu byl od jeho uvedení do Čech mocný panský rod Bavorů ze Strakonic, od nichž řád postupně získal jejich velké panství strakonické a od roku 1402 i celé městečko Strakonice.

Centrem varvažovského velkopřevorství Řádu svatého Jana Jerusalémského, později Řádu maltézských rytířů, se stalo varvažovské panství a bylo jím téměř 800 let.

Památky

Kaple sv. Kateřiny
Nejstarší historii obce připomíná kostelík (kaple) sv. Kateřiny s raně gotickým kněžištěm. Vedle něj stával řádový dvorec, přestavěný na tvrz a později na renesanční zámeček. K němu byl postupně připojen rozlehlý hospodářský dvůr a ve druhé polovině 18. století také barokní zámek, za nímž se ukrývá mnoho staveb s komplikovaným architektonickým vývojem.

Vznik kaple je možné zařadit do sklonku 13. století, přístavbu do konce 15. století, což naznačuje i erb Jana ze Švamberka, který byl velkopřevorem Řádu maltézských rytířů v letech 1467 až 1511. Další stavební úprava je shodná s renesanční úpravou zámku. V roce 1717 probíhaly další, tentokráte již doložené úpravy. V roce 1997 byly zahájeny přípravné práce k opravám tohoto rozsahem sice nevelkého, ale svým významem velmi zajímavého objektu. Restaurátorský průzkum v interiéru presbyteria přinesl mnoho nových poznatků. Opravený zámek a kostel tvoří výraznou a nezaměnitelnou dominantu obce.

Venkovská architektura
Před zámeckým areálem je nevelká náves s rybníkem. Na všech stranách návsi se dochovaly usedlosti s domy, špýchárky a branami v klasicistním stylu. Ve 30. až 50. letech 19. století tento sloh zcela ovládl venkovskou architekturu severní části Písecka a navazující části Příbramska. Jeho centrem byly Čimelice. Téměř všechny vesnice v okolí byly v této době přestavovány a klasicismus jim vtiskl jednotný a zároveň velmi půvabný ráz. Typické domy se širokými polovalbovými střechami a jednoduchým štukovým dekorem na fasádách nahradily starší roubená stavení. K nejpůvabnějším stavbám patří špýchárek v usedlosti čp. 10, k němuž se připojuje ohradní zeď s bránou a přistavěnou výklenkovou kapličkou.

Silná tradice klasicismu ve zdejší vesnické architektuře hluboce zakořenila. Ve městech byl tento sloh vystřídán obdobím nových stylů, na venkově přežíval ve zlidovělé podobě až do přelomu 19. a 20. století. Příkladem doznívajícího klasicismu ve Varvažově je usedlost č. p. 7 s domem a shodně řešeným výminkem. Rovněž řada dalších domů a zejména hospodářských staveb z druhé poloviny 19. století v obci dokonale napodobuje své starší klasicistní předchůdce.

K Varvažovu patří ještě samostatná část, zvaná U Mostu. Rozprostírá se v malebném údolí říčky Skalice. V těchto místech Skalici překračuje barokní most s kapličkou. Najdeme zde také soubor velmi hodnotných roubených objektů, které představují nejstarší dochovanou lidovou architekturu na Písecku. Dochovaly se zde také dvě roubené stavby hospodářské. Špýchárek u domu č. p. 105 a stodola s doškovou střechou v usedlosti č. p. 127. Západně odtud stojí velký pozdně klasicistní mlýn s neobvyklým řešením průčelí. Působivé prostředí obou částí obce doplňuje několik kapliček a křížků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mesta.obce.cz/varvazov/, na kterých najdete další informace.