Pavlov

Pavlov

Obec Pavlov ležící na východním úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy Děvína (550 m n. m.) proslavilo především víno, památky a archeologie. Už v 15. století byl Pavlov největší vinařskou obcí mikulovského panství.

O bohatství zdejších vinařů svědčí nejlépe výstavné vinné sklepy s barokními štíty. O tom, že zdejší vinařská tradice je dodnes velmi živá, se můžete přesvědčit i ve zdejší vinotéce, která byla nedávno otevřena v budově obecního úřadu. Bohatí občané Pavlova ale nestavěli jen vinné sklepy.

K dalším zajímavým památkám patří řada selských gruntů na návsi, kostel sv. Barbory nebo barokní hřbitov. Nad obcí se vypíná asi nejznámější místní památka - zřícenina hradu Děvičky.

Pavlov se zapsal také do učebnic archeologie. Byla zde objevena velmi bohatá archeologická naleziště dokládající osídlení již od dob lovců mamutů. Vzhledem k bohatství nálezů nese kultura lovců mamutů z mladší doby kamenné vědecký název pavlovien.

V poslední době je Pavlov známý také díky zdejší přírodě a vodní rekreaci. Pavlov leží na území chráněné krajinné oblasti Pálava a v těsném sousedství třetí Novomlýnské nádrže. Díky přístavišti pod obcí dnes znají jméno obce jachtaři z celé republiky.

Historie
Území obce bylo osídleno prakticky nepřetržitě od dob lovců mamutů až do naší doby. Dnešní Pavlov je poprvé zmíněn v 11. století, kdy patřil ke staroboleslavské kapitule. Počátkem 13. století byl nad obcí založen hrad Děvičky a v roce 1334 Pavlov přešel do mikulovského panství, kde zůstal až do roku 1848. Pavlov byl původně slovanská osada, ale počátkem 13. století se zde usadilo německy mluvící obyvatelstvo, které zde žilo až do poválečného odsunu v letech 1945-46.

Hlavním zdrojem bohatství obce bylo vinařství. Už počátkem 17. století se zde pěstovala vinná réva na více než polovině půdy. Vzhledem ke své poloze Pavlov zažil mnoho průtahů vojsk a utrpení. Nejhorší pohromu znamenala třicetiletá válka, kterou nepřežila celá čtvrtina obyvatel obce. Nejvíce obyvatel v Pavlově žilo v roce 1900 - 1117. Po válce a dosídlení obce to bylo 658 obyvatel a v roce 1991 zde bylo žilo 546 osob.

Vinařství

Historie
Kdy se v Pavlově začala pěstovat vinná réva, není známo, ale dá se předpokládat, že Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím. Již v roce 1444 byl podle údajů z urbáře největší vinařskou obcí mikulovského panství. Počátkem 17. století bylo celých 53 % poddanské půdy osázeno vinicemi.

Vinařství pak zažilo otřes v podobě hrůz třicetileté války, ale dokladem jeho nového vzestupu jsou velmi výstavné barokní štíty gruntů a vinných sklepů v dnešní České ulici. Další ranou byla invaze mšičky révokaza v 19. století, po níž musely být stejně jako jinde všechny vinice vytrhány a osazeny révou štěpovanou na odolných podnožích.

Současnost
V současnosti je v Pavlově 172,4 ha registrovaných vinic. Výměra viničních tratí, tedy celková možná výměra vinic v katastru Pavlova je ale podstatně vyšší - 316 ha. Výrobě vína se dnes v obci věnuje patnáct vinařů registrovaných u Vinařského fondu.

Turistické zajímavosti

Památková zóna
V roce 1995 byl soubor architektonických památek obce Pavlova státem prohlášen za památkovou rezervaci. K nejcennějším památkám v obci patří náves s řadou selských gruntů, barokní hřbitov, socha sv. Floriána a 19 vinařských domů se sklepy v České ulici. Opomenout nelze ani kostel sv. Barbory. Nad obcí na Děvíně se pak vypíná nejmohutnější památka - zřícenina hradu Děvičky.

Náves
Selské statky na návsi, které pocházejí z 18. století, nesou typické rysy barokní architektury inspirované prostředím nedalekého Mikulova. Bohatí sedláci, kteří svůj majetek rozhojnili výnosy z vinic dávajících kvalitní víno, napodobovali domy mikulovských měšťanů.

Hřbitov
Zajímavou památkou je i vesnický hřbitov pocházející z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami. Vstupní brána hřbitova má volutově tvarovaný štít s křížem.

Vinařské domy v České ulici
Vinařské sklepní domy, z nichž devatenáct je památkově chráněno, pocházejí ze 17. století. Obývali je drobnější majitelé vinic živící se převážně zpracováním vína. V přízemí lze vidět vstup do lisovny a do sklepa, na patře žil vinař se svou rodinou. Segmentově ukončený štít se šiškou a nikou pro sošku světce nese prvky baroka a je ovlivněn městskou architekturou blízkého Mikulova. Zdobnost štítů dokumentuje, jak bohatou vinařskou obcí Pavlov byl.

Hrad Děvičky
Na severním výběžku Děvína byl kolem roku 1222 postavený strážní zeměpanský hrad na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí zvaný Dewiczky. Ve 13. století došlo ke kolonizaci kraje německým obyvatelstvem a od té doby se Děvičky začínají připomínat pod německým názvem "hauss Maydberch" (později Maidberg, Maidenburg). Roku 1334 hrad král Jan z Lucemburský udělil v léno Hartneidovi z Lichtenštejna a v moci Lichtenštejnů zůstal až do roku 1560.

Lichtenštejnové také gotický hrad v době tureckého nebezpečí ve třicátých letech 16. století, stavebně upravili a vybudovali mohutnou baštu bránící přímé palbě na hrad. Od nich hrad koupil uherský šlechtic Ladislav Kerecsenyi, známý bojovník proti Turkům, který jej po roce 1572 prodal mikulovským Ditrichštejnům. Za třicetileté války hrad obsadili Švédové, kteří jej při svém odchodu v roce 1645 zapálili. V době dalšího tureckého nebezpečí roku 1683, sice stály na pustém hradě hlídky, ovšem opravován již nebyl. Ještě v roce 1784 hrad obýval hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři; po jeho smrti však již byl hrad opuštěn docela.

Děvín
Vrch Děvín je se svými 554,5 m nejvyšším a nejmohutnějším vrchem Pálavy. Za jasných dnů z něj lze dohlédnout až k alpským vrcholům a k táhlému obrysu Malých Karpat na Slovensku. Spolu se sousedním vrchem Kotlem a Soutěskou tvoří Děvín nejcennější pálavskou rezervaci vyhlášenou už v roce 1946 a patří k prvním jarním cílům mnoha turistů.

Na poměrně malé ploše se tady setkávají horské, dealpinské druhy, jako je bíle kvetoucí písečnice velkokvětá, která ve zdejších skalních štěrbinách volně rostě na jediném místě v České republice se stepními rostlinami. Klasickým příkladem jsou proslulé žlutofialové koberce kosatců nízkých, které vykvétají koncem dubna. Zdejší populace je nejpočetnější v celé České republice. Ze zvířat lze mezi skalami vidět ještěrku zelenou, kudlanku nábožnou nebo velmi vzácnou kobylku ságu. Krásy Děvína představuje obnovená naučná stezka.

Novomlýnské nádrže
Vodní dílo Nové Mlýny bylo vybudováno v letech 1975 - 1988 v oblasti soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky na ploše 3 226 ha. Novomlýnské nádrže, na něž je nejlepší výhled z Děvína, tvoří tři nádrže, z nichž první (Mušovská) a třetí (Novomlýnská) slouží k rekreaci a druhá (Věstonická) je ornitologickou rezervací a součástí soustavy NATURA 2000. Hlavním rekreačním centrem Novomlýnských nádrží jsou Pasohlávky u první Mušovské nádrže. Třetí Novomlýnská nádrž je oblíbena hlavně jachtaři a rybáři. Přístaviště jachet leží na jižním břehu nedaleko od Pavlova.

Milovický les
Jižně a jihovýchodně od Pavlova leží pahorkatina Milovického lesa tvořená teplomilnými doubravami a dubohabřinami. Nejcennější část se stepní vegetací a chráněnými druhy rostlin a živočichů je chráněná jako přírodní rezervace Milovická stráň. Většinu rozlohy Milovického lesa ale tvoří dvě obory – Klenotnická.

Naučná stezka Děvín
Tradiční a turisty vyhledávaná trasa naučné stezky prochází Národní přírodní rezervací Děvín, významnou krajinnou dominantou Pavlovských vrchů. Trasa naučné stezky je vedena po značených turistických trasách (červená, zelená) s nástupy z Dolních Věstonic, Pavlova a po dvou cestách od silnice mezi Pavlovem a Klentnicí. Na patnácti zastaveních stezka seznamuje se skladbou zdejší vegetace, se suťovými poli, s vodohospodářskou a zemědělskou problematikou, geologickou stavbou Pálavy, historií a osídlením hradu Děvičky a s lesním hospodářstvím a myslivostí. Celková délka stezky je 10,8 km.

Okruh vinařská naučná stezka Mikulov
Osmadvacetikilometrovou trasu mikulovské naučné vinařské stezky lze absolvovat pěšky, na kole nebo autem. Výchozím bodem je parkoviště u Komerční banky kousek pod mikulovským Náměstím, kde se také nachází první panel s úvodními informacemi. Odtud se vyráží přes městské centrum na Kostelní náměstí, kde jsou připraveny informace o mikulovské vinařské oblasti.

Další cesta vede již ven z města směrem k vinařským obcím ležícím přímo pod Pálavou. Nejprve do Bavor a odtud dále do Perné, sídla známé vinařské šlechtitelské stanice. Zde se zrodily i úspěšné kultivary Pálava a Aurelius, které obohacují pestrou odrůdovou nabídku podpálavských vinic. Cesta pokračuje dál přes Horní Věstonice do slavnějších Dolních, místa nálezu světoznámé Věstonické Venuše.

Další trasa vede do Pavlova s pozoruhodnou sklepní architekturou. Poslední část vinařské prohlídkové trasy vede lesem z Pavlova po silnici do Klentnice, ležící pod zříceninou Sirotčího hradu. Zde se také na křižovatce k Perné nachází poslední, sedmnáctá tabule, uzavírající soubor informačních panelů, hovořících o vinařství, vinařích a jejich kraji pod Pálavou.

Trasa je vedena většinou po silnicích 3. třídy, je sjízdná, nenáročná, vhodná pro silniční a trekkingová kola.

Trasy pro pěší

Zelezná trasa č. 4565 Nové mlýny - Pavlov - Horní Věstonice
Tato trasa je středně náročná, vede rovinatým a částečně vrchovitým terénem (Pavlovské vrchy) po zpevněných polních cestách, místy (u Pavlova) po silnici 3. třídy s asfaltovým povrchem a přes Pavlovské vrchy po lesních cestách a pěšinách. Na úbočí Pavlovských vrchů v úseku Dívčí hrady, Soutěska je pěšina místy těžko schůdná. Trasa je v úseku Horní Věstonice-Soutěska značena nedostatečně.

Červená trasa č. 0521 Popice - Děvičky - Mikulov
Tato velmi frekventovaná trasa je středně náročná a vede schůdným kopcovitým terénem (přechod Pálavy) po polních a lesních cestách a pěšinách. Na Děvíně trasa odbočuje na červenou spojku ke zřícenině Děviček (Dívčí hrady) s číslem 0521-8 v délce 100 m.

Modrá trasa č. 2054 Děvičky - Perná
Tato trasa spojující Děvičky s obcí Perná není náročná, vede po vrstevnici po úbočí Pavlovských vrchů po lesní cestě (pěšině). Na trase jsou i náročnější místa (např. pod Martinkou - krátké prudké klesání). V úseku Martinka-napojení na červenou trasu, není trasa dostatečně značená.

Cyklotrasy

Cyklotrasa č. 5043 Lednice - Vranovice
Trasa je vedena rovinatým terénem po asfaltovém nebo zpevněném povrchu a po silnicích 3. třídy. Trasa je dobře sjízdná, středně dlouhá, nenáročná vhodná pro silniční a trekkingová kola. Trasa není vyznačena.

Mikulovská vinařská stezka
Trasa tvořící součást Moravských vinařských stezek, představuje vinařství Mikulovské vinařské oblasti. Trasa je vedena po bývalých vojenských signálkách a silnicích 3. třídy, je sjízdná, poměrně dlouhá, nenáročná, vhodná pro silniční a trekkingová kola. Trasa je téměř stále vedena v souběhu s některou trasou standardního značení. Podle toho je pak v terénu značena samostatně nebo v souběhu s jinými cykloturistickými trasami. Směrové značení je doplněno informačními směrovkami o službách a jiných zajímavostech.

Moravská vinná stezka
Tato dálková páteřní cyklotrasa spojuje okresy Znojmo, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště a je vedena po bývalých vojenských signálkách a silnicích 3. třídy. Zde je uvedena pouze její část v okolí Pavlova. Trasa je lehká, místy se středně obtížnými stoupáními. Trasa je sjízdná, vhodná pro silniční a trekkingová kola. Trasa je téměř stále vedena v souběhu s některou trasou standardního značení. Podle toho je pak v terénu značena samostatně nebo v souběhu s jinými cykloturistickými trasami. Směrové značení je doplněno informačními směrovkami o službách a jiných zajímavostech.

Okruh za nálezy z doby lovců mamutů
Tato okružní trasa, která prochází pod Pavlovem, vede v úseku Lednice-Bulhary po zpevněné lesní cestě, částečně po hrázi řeky Dyje. V úseku Bulhary-Sedlec vede většinou po málo frekventovaných silnicích III. třídy (u Mikulova po zpevněné polní cestě). V úseku Valtice-Lednice je trasa vedena po nezpevněných polních a lesních cestách. Trasa je středně náročná, vhodná pro silniční a trekkingová kola. Trasa je vyznačena pouze ve společných úsecích s trasami č. 41 a 411.

Okruh kolem Novomlýnských nádrží
Trasa vedoucí pod Pavlovem, je vedena rovinatým terénem po asfaltovém povrchu (silnice 1., 2. a 3. třídy), po zpevněném povrchu a po polních cestách. Trasa je dobře sjízdná, středně dlouhá, nenáročná, vhodná pro silniční a trekkingová kola. Trasa je vyznačena ve společných úsecích s cyklotrasou Okolo ATC Merkur.

Zajímavosti v okolí

MR Mikulovsko
Pavlov je součástí mikroregionu Mikulovsko, který tvoří sedmnáct jihomoravských obcí a město Mikulov. Na stránkách mikrorergionu se můžete dozvědět více o regionu, jeho turistické nabídce, kulturních a společenských akcích a mnoha jiných věcech.

CHKO Pálava
Obec Pavlov leží na území Chráněné krajinné oblasti Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava. Podrobné informace o přírodovědných hodnotách tohoto unikátního území najdete na stránkách CHKO.

Region Slovácko
Pokud hledáte turistické informace ze širšího okolí, podívejte se na stránky regionu Slovácko, který sahá od Mikulova až po Břeclav, Bílé Karpaty a Chřiby. Kromě prezentace krás Břeclavska, Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska tu najdete i představené menší oblasti a jednotlivá turistická centra. Nechybí ani databáze akcí a služeb.

Jižní Morava
Na stránkách Jihomoravského kraje se můžete zorientovat v turistické nabídce Brna a okolí, Moravského krasu, Slovácka, Znojemska a Podyjí a Pálavy a Lednicko-valtického areálu. Dozvíte se o plánovaných akcích, z nabídky služeb regionu si můžete vybrat ubytování, vhodnou restauraci nebo vinárnu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-pavlov.cz/, na kterých najdete další informace.