Ladná

Ladná

Historie
Území, na kterém se obec nachází, bylo osídleno již v pravěku; potvrzují to archeologické nálezy. Přímo z území obce pochází kostrový hrob kultury se zvoncovitými poháry, žárový hrob lužické kultury a četnější nálezy kultury únětické. Ty napovídají, že zde bylo na počátku doby bronzové rozsáhlejší sídliště. Ve trati "Kerchovy" bylo zjištěno sídliště z doby římské, v mlýnském náhonu byly získány doklady o osídlení z doby kultury laténské a staroslovanské.

Obec Ladná vznikla ve středověku německou kolonizací krátce před rokem 1220, pravděpodobně v souvislosti se založením Podivína. O obci nalezneme první zmínky v listinách již z roku 1270, kdy se psal Oldřich z Lanštorfa; pravděpodobně již tehdy zde existoval hrádek.

Obec se podle osobního jména Reinprecht původně jmenovala Reinprechsdorf; další názvy: 1334 Reinbrechtesdorf, 1355 Remprechtsdorf, 1373 Ramprechtzdorf, 1400 Rympersdorf, 1581 Lanštorf, 1850 Rampersdorf a Lanštorf, 1950 Ladná.

Do počátku 16. století náležel Lanštorf k panství podivínskému, pak přešel pod panství břeclavské. Značně trpěl za válek v 17. století, v květnu 1605 bočkajovci vypálili obec, mnoho lidí zabili a odvedli do zajetí. Velmi utrpěla obec škody za stavovského odboje v roce 1619, kdy byla vypleněna císařskými vojsky; další pohromy doznala v letech 1645 a 1663. Citelně se obce dotkly vpády francouzských vojsk v roce 1805 a 1809, zle zde řádila i cholera v letech 1831,1855 a 1866.

Od roku 1859 obec administrativně příslušela k soudnímu okresu břeclavskému, v letech 1938-45 k soudnímu okresu hodonínskému, po roce 1945 opět k Břeclavi. Od roku 1976 byla spolu se Širokým dvorem příměstskou částí Břeclavi.

V lednu 2004 proběhlo v obci referendum o odtržení obce od Břeclavi, ve kterém se občané rozhodli pro osamostatnění obce. Od 1. 7. 2006 je tedy Ladná opět samostatnou obcí.

Od konce 19. století vzkvétal v Ladné poměrně čilý společenský ruch. V roce 1883 byla založena Občanská beseda, v roce 1896 sbor dobrovolných hasičů, v roce 1922 byl založen Sokol, od roku 1924 zde působilo družstvo Lidový dům a Orel. Od roku 1934 byl v obci divadelní ochotnický kroužek Tábor a od roku 1927 rybářský spolek.

Farou Ladná odedávna patřila k farnosti podivínské. V Ladné byl kostel sv. Archanděla Michaela postaven v roce 1912, na tzv."hrubé" mše se však až do roku 1955 chodívalo do Podivína. Kaple sv. Michala uprostřed vesnice byla postavena v roce 1849, je vyzdobena plastickou štukovou výzdobou. U domu č. p.192 je kaple sv. Vendelína z konce 18.století.

Ladná měla odedávna zemědělský charakter, obyvatelstvo se zabývalo zejména polním hospodařením /pěstování zeleniny a ovocnářství/a chovem hovězího dobytka. Byl zde taky jeden z největších mlýnů v širokém okolí, který se připomíná již v 13. století. V roce 1950 vzniklo v rámci kolektivizace JZD, které se počátkem devadesátých let 20. století rozpadlo. V současné době pracuje v obci několik soukromých zemědělců a rozvíjí se podnikání i v jiných oborech.

Svůj tradiční vzhled již obec dávno ztratila. Z památek lidového stavitelství se do dnešní doby dochovaly jen zbytky, bohatá štuková výzdoba hostince U Zemčíků byla necitlivě zničena v roce 1986. Svůj vzhled změnilo i okolí obce. Došlo k vykácení většiny ovocných sadů, které byly pro obec charakteristické až do šedesátých let 20. století.

Památky

Kostel sv. Archanděla Michaela
Kostel sv. Archanděla Michaela v Ladné představuje ojedinělé a nezaměnitelné dílo charakteristické pro dobu panování Jana II. z Lichtenštějna.

Podle obecní kroniky souvisí stavba kostela s lanštorfskou honitbou. V roce 1910 měla vypršet její nájemní doba a místní občané se shodli, že obecní honitbu pronajmou na dalších dvanáct let opět Janu II., knížeti z Lichtenštejna. Současně chtěli knížete požádat, aby v obci vystavěl na vlastní náklady větší kapli, neboť ta dosavadní již nestačila. Jednání byla úspěšná a kníže přislíbil vystavět na obecním pozemku kostel i s vnitřním vybavení.

Dne 24.září 1911 byl položen základní kámen. Posvětil jej podivínský farář František Špička a správce lanštorfské školy Josef Dostál sepsal pamětní list o celém postupu jednání mezi obecním zastupitelstvem a knížecí správou. Tento list byl společně s tehdejšími mincemi uložen do základního kamene.

Stavební plány vypracoval, stejně jako pro kostel v Poštovné, knížecí architekt Karl Weinbrenner, který pro lanštorfský chrám zvolil novorománský styl. Materiál na stavbu dodávala knížecí cihelna v Poštorné, podle obecní kroniky bylo použito na 250 druhů glazovaných a neglazovaných tvarovek a obkládacích cihel. Kostel byl posvěcen 13. října 1912.

Poklona sv. Vendelína
Poklona sv. Vendelína stojí v parčíku na křižovatce u místa zvaného Rasovna. Drobná stavba půlkruhového půdorysu s odstupňovaným soklem je přístupná dvěma stupni. V horní části poklony je půlkruhově zaklenutá nika, v níž je socha světce. Nika je uzavřena kovanou mříží a stěny niky jsou zdobeny hvězdičkami. Poklona je zastřešena a kryta zeleně glazovanými prejzy. Ve vrcholu štítu je patriarchální kříž.

Poklona pochází z 2. pol. 18. století a byla prý postavena jako poděkování za ukončení dobytčího moru.

Původně stála uprostřed dobytčí cesty, na křižovatce dnešních ulic Mlýnské a Růžové, a byla otočena směrem k Břeclavi; když však začala překážet rozvíjejícímu se dopravnímu ruchu, byla roku 1974 přemístěna na okraj parčíku.

Sv. Vendelín byl patronem pastevců a jeho sochy se nachází při starých cestách, po nichž se hnal uherský dobytek do střední a západní Evropy.

Boží muka u nádraží
Čtyřboká boží muka stojí u nadjezdu poblíž železniční zastávky. Patka čtvercového půdorysu je několikrát odstupňovaná a ukončená soklovou římsou. Na ní stojí čtyřboká lucerna, prolomená do dvou stran půlkruhově zaklenutými nikami, v nichž je obraz Krista a P. Marie. Podstřešní profilovaná římsa nese čtyřbokou jehlancovou střechu s kovovým křížem ve vrcholu.

Boží muka pochází z přelomu 18. a 19. století.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ladna.cz/, na kterých najdete další informace.