Hlohovec

Hlohovec

Do katastru obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník). Ochraně hnízdících a protahujících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků. Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí rybníků, byla parkově upravena a byly zde vysázeny četné exotické dřeviny. Územím obce probíhá i krajinářsky hodnotná Bezručova alej.

Historie
Vesnice, která leží nedaleko Valtic, je v písemných pramenech poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako ves kolonizační, založená pasovským biskupstvím. Od této lokace odvozujeme také její německé jméno - Bischofswarth, tj biskupská stráž, neboť jejím katastrem vedla původní moravsko-rakouská hranice.

Tu dodnes připomíná klasicistní Hraniční zámeček, postavený v roce 1826, v jehož průčelí můžeme číst nápis "Zwischen Österreich und Mähren" a jehož osou tato hranice až do roku 1920 procházela. Po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 1996, je v něm umístěna příjemná restaurace, z jejíž terasy je vidět na Hlohovecký rybník, plný chráněného vodního ptactva. Rybník je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky, vyhlášené již v roce 1953.

Ves ve válkách 15. století zanikla a byla nově osazena charvátským obyvatelstvem v roce 1570. Noví usedlíci byli na pět let zbaveni veškerých dávek a robot své vrchnosti z rodu Lichtenštejnů, která seděla na Valticích. K valtickému panství také obec patřila až do zániku patrimoniální správy v roce 1848.

Od roku 1850 administrativně přináležela k soudnímu okresu valtickému a politickému okresu Poysdorf. Za existence tzv. politicko-soudních okresů v letech 1855 - 1868 náležel Hlohovec k Valticím a po jejich zrušení v letech 1868 - 1920 zase k politickému okresu Mistelbach a soudnímu okresu Valtice. Po připojení k Československé republice připadl od roku 1920 k soudnímu okresu břeclavskému.

Po 8. říjnu 1938 byla ves přičleněna k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě, přestože při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti hlásilo 1 403 osob z 1 425 obyvatel, z nichž jen několik jednotlivců se za války přihlásilo k německé národnosti. Proto zde po válce nedošlo k tak rozsáhlým konfiskacím a výměně obyvatelstva jako v jiných místech německy mluvícího pohraničí.

Těm, kteří se za okupace přihlásili k německé národnosti, bylo konfiskováno 265 ha půdy a 63 popisných čísel. Vzhledem k tomu, že původní charvátské obyvatelstvo již v průběhu 19. století přebíralo obyčeje okolního slováckého prostředí, nedošlo zde ani na sklonku čtyřicátých let k odsunu obyvatelstva do vnitrozemí jako v charvátském ostrůvku na Drnholecku. Po osvobození 21. dubna 1945 a po obnovení předválečné politické a soudní správy připadl Hlohovec opět k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav. Od vzniku okresu Břeclav v roce 1949 je jeho součástí.

O vývoji počtu obyvatelstva v minulosti nejsme příliš zpraveni. V polovině 18. století zde bylo asi 58 usedlostí. Při sčítání lidu v roce 1869 tu žilo 734 obyvatel. Údaje posledního sčítání lidu z roku 1991 uvádějí v Hlohovci 1347 osob, žijících ve 409 domech. I zde je tedy zaznamenán pokles počtu obyvatel, i když oproti jiným místům okresu Břeclav je to pokles velmi malý.

Památky

Kostel sv. Jana Nepomuckého
Byl vystavěn až v letech 1832 - 1835. Po přestavbě roku 1912 bylo změněno také jeho patrocinium a dnes je zasvěcen sv. Bartoloměji. Do roku 1959 byla farnost filiální do Valtic, od té doby přísluší pod faru lednickou.

Památkově chráněná je i plastika sv. Floriána na návsi a boží muka u silnice do Valtic.

Nejpozoruhodnější stavbou je pak nepochybně Hraniční zámeček, postavený v letech 1826 - 1827 v klasicistním stylu na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem.

Škola byla ve vsi zřízena v roce 1812 s vyučovacím jazykem českým, v roce 1875 však bylo i zde nařízeno německé vyučování. Stejná situace se opakovala i ve 20. století, neboť po připojení Hlohovce k Velkoněmecké říši 8. října 1938 museli učitelé na konci října téhož roku začít vyučovat německy. Současná školní budova pochází z roku 1912. Dnes je zde pouze neúplná základní škola a na druhý stupeň školy jezdí děti do Lednice.

Současnost
Obec žije dodnes čilým národopisným ruchem. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody, které se konají ve svátky jak bývalého, tak současného patrona zdejšího kostela. Tzv. májové hodky probíhají v neděli po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna). Cimbálová muzika zaznívá o přehlídce vín, pravidelně konané na velikonoční neděli v místním kulturním domě. Za podívanou jistě stojí i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, který bývá zpravidla začátkem listopadu.

Obci Hlohovec byl na její návrh 9. 1. 2003 udělen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR znak a prapor. Hlavním motivem znaku zůstal původní námět obrazu historického pečetidla. Ve zlatém štítě vyrůstají z červeného srdce na dvou zelených stoncích, z nichž levý je rozdvojený a každý má dva lístky, tři červené šestilisté květy se zlatými středy. Vše přeloženo položenou, doleva obrácenou modrou radlicí se zlatým šestilistým květem uprostřed.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://hlohovec.cz/, na kterých najdete další informace.