Pouzdřany

Pouzdřany

Pouzdřany leží v jihovýchodním cípu České republiky, 13 km od města Hustopeče u Brna, kde je umístěn sjezd z dálnice Brno - Bratislava. Obcí prochází železniční trať ve směru Brno - Břeclav, je zde zřízena zastávka.

Pouzdřany jsou zemědělskou, vinařskou obcí, leží na levém břehu řeky Svratky, nad soutokem Svratky s Jihlavkou, v nadmořské výšce 176 m. Nejvyšším vrcholem v katastru obce jsou Kolby (308 m). Severní a jižní okraj obce je položen výše, střed leží v kotlině mezi Kolbami a Starou horou na severním okraji obce a Leitnami, táhlým hřbetem stoupajícím v jižní části vsi.

Obec má 789 obyvatel, přitom nejvíce jich měla v roce 1850 - více než dvanáct set. Od té doby ale počet obyvatel Pouzdřan klesá. Katastrální výměra je 1 350 ha, počet domů pak 270. V novodobé historii obce se začíná znovu rozvíjet společenský a spolkový život. O ten pečují zejména myslivci, dobrovolní hasiči a TJ Sokol. Sbor pro občanské záležitosti pořádá výstavy a varhanní koncerty v kostele sv. Mikuláše.

Historie
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1244, kdy 12. února vydává český král Václav I. listinu, v níž potvrzuje, že nově založený herburský klášter v Brně dostává z majetku Ondřeje Černého vinici v Pouzdřanech. Obec několikrát měnila svůj název: rok 1244 Pauzrams, 1252 Puzdram, 1291 Pausram, 1374-1382 Pausrams, 1414 Pawsrams, 1587 Pausram, Pouzdřani, 1900 Pouzdřany.

V polovině 13. století ves náležela Bočkovi z Obřan, později dolnokounickému klášteru, který ji roku 1291 prodal Jindřichovi z Lichtenštejna. Počátkem 14. století ji vlastnili páni z Lipé a od roku 1368 ji přejal Mikuláš Dítě, jenž se psal z Pouzdřan. Dále byla ves rozdělena mezi dva držitele z Lichtenštejna. Na Pouzdřanech pak páni Lichtenštejna seděli do roku 1556, kdy je koupil Ambrož z Ottersdorfa a ten obci udělil práva na vysazování vinohradu, zavedení vody potrubím do obecní kašny, právo na obecní dům aj.

V roce 1575 udělil císař Maxmilián manský statek pouzdřanský Fridrichu z Žerotína na Židlochovicích. Na jeho žádost byla obec roku 1581 povýšena císařem Rudolfem II. na městečko. V letech 1597-1608 trpěly Pouzdřany průchody vojsk. Za třicetileté války městečko doznalo velkých škod, zvláště v roce 1663, kdy bylo mnoho obyvatel pobito a městečko téměř zničeno ohněm.

Od roku 1538 zde žili novokřtěnci, kteří měli dům se zahradami, valchu, brusírnu, koželužnu a lázeň, již rádi užívali šlechtici. Roku 1601 císař Rudolf II., rozkázal stavům, kterým hrozil nemilostí, aby novokřtěnce vypudily. Po bitvě na Bílé hoře, v roce 1621, se na mikulovské panství dostali Ditrichschteini, což mělo za následek odchod části české šlechty.

V pozdější době byla přestavěna fara, barokizován interiér kostela, instalovány dvě sochy sv. Jana Nepomuckého a postavena kaple sv. Rozálie.

V obci žila převážná většina obyvatel německého původu a byla zde německá i česká škola. Okupace v roce 1939 pak smíšenému obyvatelstvu přinesla nemalé problémy. Od fašismu byla obec osvobozena 16. dubna 1945.

Podle písemných záznamů existovala v městečku škola už na konci 16. století. Dnešní školní budova byla postavena v roce 1865. Je zde umístěn nižší stupeň základní školy, kam chodí také děti z okolních obcí. V letech 1928-1938 zde byla péčí české menšiny otevřena také česká menšinová škola.

Dne 22. září 1991 byl v Pouzdřanech odhalen památník amerického pilota Freda Clifgarda, který zde tragicky zahynul v roce 1945.

Vinohradnictví
Pěstění a výroba vína se v obci traduje už od počátku. Většina vinohradů je nyní vysázena na jihozápadním svahu kopce Kolby. V katastru obce se na devětatřiceti hektarech vinic pěstují zejména odrůdy Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau a Vavřinecké.

Pouzdřanská step
Pouzdřanská step - národní přírodní rezervace. Ojedinělý biotop drnové stepi se vyvinul na strmých travnatých stráních. Je domovem řady teplomilných druhů květeny, jako například kavylu vláskovitého, kavylu sličného, koniklece velkokvětého, kosatce nízkého či katránu tatarského. Flóru doplňuje řada chráněných a ohrožených stepních živočichů.

Památky

Kostel sv. Mikuláše a sv. Václava
Pouzdřanský kostel je trojlodní stavbou s kněžištěm, ukončeným pěti stranami osmiúhelníku, obdélníkovou sakristií při severní straně kněžiště, zděnou kruchtou a konvexně zprohýbanou jehlancovou věží v západním průčelí. Nad sakristií je situována oratoř. Kněžiště je zaklenuto valenou klenbou s vytaženými hřebínky, loď dvěma poli valené osazení plastik sv. Mikuláše, Ivana, Václava, Gertrudy a po stranách obrazu sv. Kateřiny a Barbory v nástavci jsou dílem I. Lengelachera z let 1748-49.

Oltářní obraz Madony s dítětem je od malíře Sterna z roku 1748. Na vnější zdi presbyteře je mramorový náhrobek Kryštofa Lichtenštejna se znakem rodu ve spodní části z roku 1553. V blízkosti kostela je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století, další socha tohoto světce s chronogramem 1751 je postavena u hřbitova. Autorem je patrně rovněž I. Lengelacher.

Měšťanské domy
Významnou epochu historie Pouzdřan, tedy povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1581, dokládají stavebně zajímavé měšťanské domy. Pouzdřanským bylo uděleno právo na tři výroční a jeden týdenní trh a bylo potvrzeno, že pekaři, řezníci, soukeníci, kráječi sukna, krejčí, zámečníci, šenci a kováři se v městečku mohou bez překážky usazovat a provozovat řemeslo. Nejzachovalejší renesanční dům je soukromě restaurován, včetně interiéru a dobového vybavení a je nyní užíván ke kulturním účelům.

Kaple sv. Rozálie
Malá sakrální stavba, umístěná u cesty směrem do Popic. Byla postavena koncem 18. století, v roce 1993 pak restaurována a o rok později znovu vysvěcena.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pouzdrany.cz/, na kterých najdete další informace.