Přítluky

Přítluky

Památky
Na katastru obce jsou doloženy nálezy pravěké kultury od pozdní doby kamenné. Nedaleko dnešní vsi byl zkoumán nejstarší staroslovanský mohylník na jižní Moravě, kam byli pochováni v 5. až 6. století staří Slované. Ves sama byla založena v 13. století podél komunikace směřující od brodu na Dyji do vnitrozemí.

Na sklonku 16. století získali obec Lichtenštejnové. V pozdější době patřily Přítluky chvíli pod Hustopeče, chvíli pod mikulovský landrát. Po válce se do obce nastěhovali noví přistěhovalci z Rakvic, Ladné.

V roce 1960 byly připojeny k Přítlukám Nové Mlýny. Na jižním svahu obce jsou na mezích zachovány pozůstatky teplomilné stepní vegetace. Podél samotného toku Dyje se rozkládají porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a na jejich okraji tůně a mrtvá ramena (např. Mahenovo jezero).

Nejcennější oblastí je národní přírodní rezervace Křivé jezero. Hostí řadu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

Nad vsí ve svahu říční terasy byl postaven kostel, který je zmiňován již v roce 1222. Dnešní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. Kostel je zasvěcen sv. Markétě. U kostela jsou umístěny památkově chráněné plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Vendelína, nejsvětější trojice a sv. Floriána, které původně stávaly v obci.

Chráněná jsou i troje boží muka u cesty k Novým Mlýnům a Rakvicím.

Vesnice byla už ve 14. a 15. století proslavená svými vinicemi a kvalitním vínem. Před třicetiletou válkou bylo 47% poddanské půdy osázeno vinnou révou.Škola se připomíná již v 16. století.

Dnešní školní budova pochází z roku 1884. Vlastní škola byla pro nedostatek dětí zrušena a v současnosti děti dojíždí do školy v Rakvicích. Obec doposud nemá znak ani prapor. V minulosti se pečetilo pečetidlem, v jehož obraze byl vinný keř s dvěma hrozny a vinařským nožem.

Historie
Obec leží na okraji nivy Dyje na úpatí Přítlucké hory. Na jejím jižním svahu jsou na mezích zachovány pozůstatky teplomilné stepní vegetace. Rozsáhlé zaplavované louky byly po regulaci řeky vesměs rozorány. Podél samotného toku se rozkládají porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým na jejich okraji tůně a mrtvá ramena (např. Mahenovo jezero – Bannwasser).

Nejcennějším zbytkem nivy je národní přírodní rezervace Křivé jezero, ležící už na novomlýnském katastru, s porosty tvrdého i měkkého luhu, nivní loukou a odstaveným říčním ramenem. Hostí řadu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů a stalo se cílem transferu vzácných rostlin., přenášených z rozestavěného dna Novomlýnských nádrží.

Nedaleko dnešní vsi byl zkoumán nejstarší staroslovanský mohylník na jižní Moravě, kam byli v 5. – 7. století pod mohyly pochováni staří Slované. Na katastru však jsou doloženy i další pravěké kultury od pozdní doby kamenné. Ves sama byla založena na počátku 13. století poděl komunikace směřující od brodu na Dyji u Nových Mlýnů přes Rakvice do vnitrozemí. Její půdorys je zajímavý, neboť se rozšiřovala od zmiňované komunikace v několika ulicích kolmo na ni navazujících a svažujících se do dyjské nivy. První písemná zmínka o Přibicích pochází ze dvou listin z roku 1220, ve kterých se píše o vsi Pritluc a Pritluk.

Nad návsí ve svahu řícní terasy byl postaven kostel, který je zmiňován jako farní již v roce 1222. V té době ves patřila velehradskému klášteru. Na samém sklonku 16. století ji získali Lichtenštejnové a roku 1617 ji připojili ke svému lednickému panství. Od té doby s ním sdílela osudy až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. V roce 1850 byla začleněna do soudního okresu hustopečského. 8. října 1938 byla okupována německou armádou a připojena k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě.

Ve třicátých letech i zde německé obyvatelstvo strhla na svoji stranu Henleinova Sudetoněmecká strana. A tak po dobytí vsi Sovětskou armádou 16. dubna 1945 byl majetek Němců konfiskován. Konfiskací propadlo 979 ha půdy a 131 zemědělských usedlostí z 219. Německý název Prittlach byl nahrazen českým jménem Přítluky, které je poprvé doloženo v roce 1496 („ve vsi Příklukách“) a bylo používáno jako úřední název vedle německé varianty i za první republiky.

Po odsunu německého obyvatelstva přišli do vsi noví dosídlenci. Přistěhovalo se sem 578 osob, z nichž 329 přišlo ze sousedních Rakvic, 41 z Ladné, 23 z Bořetic atd., tedy v podstatě z nejbližšího okolí Přítluk. Do roku 1950 bylo obsazeno 194 domů 745 obyvateli. Po válce byla obec opět připojena k okresu Hustopeče, od něhož byla zase odloučena po vzniku okresu Břeclav v roce 1949, kdy byla začleněna do tohoto nového politického okresu. Jemu je správně podřízena dodnes. V roce 1960 došlo k připojení sousední obce Nové Mlýny, která tak administrativně zanikla a stala se místní částí Přítluk.

Vesnice byla už ve 14. a 15. století proslavená svými vinicemi a kvalitním vínem. Před třicetiletou válkou bylo 47 % poddanské půdy osázeno vinnou révou. Válečné události první půle 17. století však znamenaly pro ves nejen pokles počtu osedlých (ze 60 selských gruntů jich 19 zpustlo), ale především byly zničeny vinice, neboť podle lánových rejstříků z roku 1673 jich zůstalo obděláváno jen 35 % předválečného stavu. V roce 1716 žilo v Přítlukách jen 50 chalupníků. Až teprve při sčítání lidu v roce 1763 bylo ve vsi napočítáno 58 selských a 33 podružských rodin s 388 osobami. Vysoký počet podruhů naznačuje obnovu přítluckých vinic, při jejichž obdělávání bylo potřeba mnoho námezdné práce.

Největší počet obyvatel byl v Přítlukách zjištěn v roce 1900. Tehdy tu žilo 1 137 osob ve 191 domech. Při posledním sčítání lidu v roce 1991 bylo v Přítlukách napočítáno i s obyvateli Nových Mlýnů dohromady 823 osob, žijících ve 220 trvale osídlených domech. V roce 1998 žilo v samotných Přítlukách 620 obyvatel.

Již od počátku existence obce zde vedle kostela byla pravděpodobně i fara, která náležela pod patronát velehradského kostela. V době náboženské tolerance v 16. století se tady rozmohlo protestanství a usadili se tu i novokřtěnci, kteří museli svůj domov opustit v roce 1622. Fara však byla po celou dobu své existence katolická. Dnes je spravována ze sousedních Rakvic a patří do děkanství břeclavského.

Románskou fázi přítluckého kostela neznáme. Dnešní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. Kostel je zasvěcen sv. Markétě. Chrámová věž, stojící o samotě pochází z roku 1765. Dnes jsou u kostela umístěny památkové chráněné plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Vendelína nejsvětější Trojice a sv. Floriána, které původně stávaly ve vsi. Jedná se o pozoruhodná díla v tomto vesnickém prostředí. Chráněna jsou i troje boží muka u cesty k Novým Mlýnům a Rakvicím.

Škola se připomíná již v 16. století. Vlastní škola byla pro nedostatek dětí zrušena. Děti z Přítluk navštěvují školu v sousední obci Rakvice.

Obec doposud nemá znak ani prapor. V minulosti obecní představitelé pečetili důležité listiny pečetidlem, v jehož obraze byl vinný keř se dvěma hrozny a vinařským nožem, symbolizujícím zcela po právu význam vinařství v této jihomoravské vsi.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pritluky.cz/, na kterých najdete další informace.