Uherčice

Uherčice

Obec Uherčice leží v severní části Dyjsko-svrateckého úvalu, převážně na levém břehu řeky Svratky, 8 km severozápadně od města Hustopeče v nadmořské výšce 180 m. Uherčice byly typickou zemědělskou obcí, proslulou zejména svým vinařstvím. Již na nejstarší dochované pečeti z r. 1555 se objevuje vinařský nůž jako symbol pěstování vinné révy.

Historie
První doložená písemná zpráva o Uherčicích je z r. 1220, kdy král Přemysl Otakar I. daroval obec hraběti Konrádu z Hardeggu. V té době zde již byl farní kostel náležející vilémovskému klášteru benediktinské řehole v Čechách. Za husitských válek přesídlili vilémovští mniši do Uherčic, založili zde proboštství a sídlo opata. Poslední uherčický opat Petr byl donucen evangelíky uprchnout do Rajhradu, kde r. 1541 zemřel.

S historií se měnil i název obce:
V r. 1220 Uhricic, 1267 Hursit, 1340 Aurcicz, 1459 Určice a od r. 1496 Uherčice.

V současnosti má katastr Uherčic rozlohu 1 361 ha, k 1. 1. 1999 měla obec 1 027 obyvatel.

Památky
Zastavěné území obce má podlouhlý tvar ve směru západ - východ. Historické jádro tvoří náves s dominantou novogotického kostela sv. Jana Křtitele vysvěceného r. 1896. Naproti kostela stojí nejstarší budova v obci, pozdně renesanční radnice - obecní dům, postavený v r. 1602 za rychtáře Tomáše Poczara. Tento památkově chráněný objekt byl v letech 1995-97 rekonstruován a od r. 1998 slouží svému původnímu účelu. V přízemí je obecní hostinec s restaurací (Hostinec "Na Radnici"), v prvním patře obecní úřad a společenská místnost.

Současnost
V obci pod TJ Sokol působí oddíl kopané a od roku 1962 i jezdecký oddíl. V roce 1991 založila parta mladých nadšenců oddíl stolního hokeje pod názvem SHC Bizoni. Uherčice se staly jednou z prvních obcí, kde se začal stolní hokej, známější spíše jako šprtec, hrát. Od svého vzniku dosahuje oddíl výborných výsledků.

K přírodním zajímavostem obce zcela určitě patří lesní pahorkatina Kolby, do jejíž jihovýchodní strany zasahuje známá Pouzdřanská lesostep patřící k nejlépe dochovaným lesostepním útvarům na Jižní Moravě. Zajímavým krajinným prvkem je i část původního meandrového koryta Svratky, tzv. Hakle, kde v korunách pobřežního vrbového porostu hnízdí značné množství ptactva a voda poskytuje možnost rybolovu.

Turistické zajímavosti

Lednice
Lednicko-Valtický areál patří k unikátním turistickým oblastem s abnormální koncentrací přírodních, kulturních, historických i technických památek. Celkový dojem je umocněn významem místa jako významné moravské vinařské oblasti.

Historický význam oblasti je dán její polohou. Již v době kamenné zde sídlily mnohé kmeny, místo navštívily římské legie, v oblasti leželo centrum Velkomoravské říše. Díky své teplé poloze a krajinné unikátnosti si oblast Lednice a Valtic vybrali Lichtenštějnové pro svůj záměr, kterým byla realizace „Zahrady Evropy“ a unikátními přírodními i stavebně technickými prvky.

Oblast podél řeky Dyje a rakouských hranic nabízí takové skvosty, jakými jsou například Lednicko-Valtický areál (zámek, zahrada, komponovaná krajina – zapsáno do seznamu UNESCO), archeologické naleziště Dolní Věstonice (místo nálezu proslulé Věstonické Venuše), Mikulov (zámek, gotické památky, židovské ghetto), Pavlov (vinařská obec s rezervací objektů lidové architektury), Valtice (barokní zámek a unikátní krajinné prvky). Z ryze přírodních zajímavostí jmenujme alespoň Pálavu (CHKO a biosferická rezervace zapsaná do seznamu UNESCO), Lednické rybníky (NPR).

K poznávání přírody, ale i k vodním sportům a k aktivnímu odpočinku lákají Novomlýnské nádrže na řece Dyji a řada peších i cyklistických tras. (více info na www.turistika.cz).

Pálava
Na území České republiky nenalezneme snad jiné území, které by se podobalo Pálavě. Území, kde by s takovou intenzitou kráčela prehistorie, kde se zachovaly suché stepi společně s mokřady a lužními lesy a dalšími těžko opakovatelnými krajinářskými prvky. Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena již v roce 1976 na rozloze asi 7500 hektarů. Jejím centrem je hřeben Pavlovských vrchů s délkou 12 kilometrů a nejvyšším vrcholem Děvín (554 m). (Správa CHKO sídlí na Náměstí 32 v Mikulově, chko@palava.cz ).

Dominantou hřebene je určitě zřícenina Dívčí hrady a nebo Sirotčího hrádku. K nim přiléhá pahorkatina Milovického lesa. Navíc bylo celé území v roce 1986 vyhlášeno biosférickou rezervací pod patronátem UNESCO. Patří tak do stejné kategorie chráněných území jako např. NP Bukovské vrchy, Coto d´Doňana v deltě řeky Guadalquivir ve Španělsku či Yellowstonský národní park.

Přestože velká část území je hospodářsky využívána, nalezneme tady množství chráněných rostlin. Uveďme si jen kosatce sibiřské, ladoňky, stulíky, bledule, lekníny či řezan pilolistý. Nejrozmanitější je fauna i flóra mokřadních ekosystémů, hned za nimi se drží oblasti stepního charakteru. Na četných vodních jezerech, z nichž největší jsou nádrže Nové Mlýny, se zdržují vodní ptáci, jako jsou kormoráni, volavky, rybáci, husy, objevuje se i orel mořský s rozpětím křídel až 240 cm.

Z turisticky nejvděčnějších cílů jsou to Pavlovské vrchy, oblast Lednicko-valtického areálu se známým zámkem Lednice a Valtice či Lednickými rybníky. Nesmíme však zapomenout ani na světově proslulé Dolní Věstonice, které prosluly nálezem Věstonické venuše, malé sošky z pálené hlíny, která je výtvorem lovců mamutů z doby před 27 tisíci léty.

Zajímavá místa Mikulovské vinařské stezky

Dolní Věstonice
Známé archeologické naleziště lovců mamutů z doby před 30 až 25 000 lety. Karel Absolon zde v roce 1925 našel světoznámou sošku Věstonické Venuše. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky (Dowina), připomínaného roku 1222. Farní kostel sv. Michala v jádru gotický, věž přistavěna 1581.

Lednice
Původně kolonizační ves dosáhla největšího rozvoje v 17. století, kdy se stala sídlem Liechtensteinů. Byl vystavěn rozsáhlý komplex zámku a hospodářských budov a založen park. Na přelomu 18. a 19. století byl zámek rozšířen a zámecký park byl upraven do tvaru hvězdy s množstvím průhledů na drobnou romantickou architekturu, zakomponovanou do krajiny. V polovině 19. století vznikl zámecký skleník a byla uskutečněna přestavba zámku ve stylu anglické novogotiky.

Valtice
Zásadní stavební činnost začala podobně jako v Lednici za Liechtensteinů v 17. století. Jejich stavitel Giovanni G. Tencalla vybudoval severně od renesančního zámku novou barokní rezidenci. Podle Tencallova projektu vznikl také jednolodní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Koncem 20. let 18. století byla postavena jízdárna a brána spojující komplex zámku s náměstím. Okolí zámku získalo podobu barokní zahrady s barokním divadlem koncem 18. století. Stejně jako zámek bylo přebudováno i město.

Mikulov
Městská památková rezervace. Původně románský zeměpanský hrad, vystavěný Přemyslem Otakarem I., získal svou dnešní podobu barokního komplexu po požáru v roce 1719, kdy byl za Dietrichsteinů přestavěn a rozšířen. Podhradí se v první čtvrtině 14. století proměnilo v gotické město, obehnané kamennou hradbou, jejíž úseky s dvěma půlkruhovými baštami se dochovaly do současnosti. Existenci jedné z největších židovských obcí v českých zemí, připomíná naučná stezka vedoucí zbytky mikulovského gheta. Hrobka Dietrichsteinů je v sezoně přístupná. Na zámku sídlí regionální muzeum s velkou vinařskou expozicí, jejíž součástí je i zámecký vinný sklep a takzvaný desátkový sud o obsahu 1010 hl z roku 1643.

Nový Přerov
Obec byla kolem roku 1570 osídlena Charváty, kteří zde sídlili až do konce 2. světové války, kdy byli spolu s Němci násilně vystěhováni. Křižovatka cykloturistických tras.

Pasohlávky
Na Římském vrchu nad obcí byly objeveny pozůstatky římské vojenské stanice, která je nejsevernějším římským vojenským ležením (v roce 2002 otevřeno muzeum). Na ostrůvku Střední Novomlýnské nádrže stojí kostel sv. Linharta se základy z poloviny 13. století - jediný pozůstatek zatopené obce Mušov. Středisko vodních sportů.

Mušovská jezera
Příroda, sport, soustava tří přehradních vodních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská). Největší vodní plocha na Moravě, budováno v letech 1982 - 1988. Horní nádrž slouží pro závlahy a rekreaci (Pasohlávky), střední je vyhlášena přírodní rezervací s umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků, na jednom zachován románsko gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozůstatkem zatopené vsi Mušov. Dolní nádrž slouží pro rekreaci, závlahy a výrobu elektřiny. Vodní sporty, rybaření.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://uhercice.cz/, na kterých najdete další informace.