Klentnice

Klentnice

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.

Celé území má z hlediska dějinného civilizačního procesu odedávna optimální podmínky pro život člověka, což dokazuje řada archeologických nálezů - v k. ú. byl prováděn systematický výzkum otevřené osady a žárového pohřebiště (93 hrobů) z pozdní doby bronzové (kultura velatická), po obou stranách silnice u severního okraje obce - přitom byly zaznamenány i památky kultury s moravskou malovanou keramikou, nálezy kultury únětické, mohylové a horákovské. Výzkum byl proveden rovněž na Tabulové hoře, která byla v témže období velaticko-podolské kultury opevněnou osadou - i tam byly zachyceny stopy po osídlení z mladší doby kamenné, kultury únětické, mohylové a z období staroslovanského.

Výzkum prováděný pod Kotlem jižně od silnice do Pavlova odhalil i památky kultury s volutovou keramikou, kultury horákovské a nálezy z doby římské. Pod růžovým hradem byl nalezen při zemních pracích depot bronzových předmětů z doby bronzové. V okolí hřbitova a vodojemu pod Růžovým vrchem se nacházejí kostrované hroby kultury mohylové a sídliště s moravskou malovanou keramikou.

Zájmové území patřilo do jádra Velkomaravské říše, po jejímž pádu bylo původní slovanské osídlení postupně nahrazováno převážně německými přistěhovalci. Jméno obce Klentnitz, je odvozeno od osobního jména Klement. Půdorys obce je silniční ve směru S-J.

Obec náležel v roce 1322 k panství mikulovskému. Dle urbáře z roku 1414 tu byl rad - Sirotčí hrad, rychta, lázeň, rybník 35 podsedků různé velikosti obdělaných a 7 pustých. R. 1645 a následně 1663 dolehl na Klentnici tatarský nájezd, kdy zpustla téměř polovina rolí a vinic. Farou příslušela obec do Mikulova; v 16 stol. převládal v obci protestantismus a novokřtěnci. lokálie byla zřízena v roce 1785, na faru byla povýšena r. 1869. V obci se připomíná kostel v r. 1582.

Období raného středověku bylo území rozdrobené feudální držby, když mezi nejvýznamnější zeměpanské hrady patřily m. j. i Děvičky. Sjednocování širšího území regionu v roce 1249 pod vedením rodu pánů z Lichtenštejna. Tito drželi Mikulovské panství do roku 1560, kdy jej prodali Kerecsenymu. Za panování Lichtejštejnů došlo v zájmové oblasti k významnému etnickému a hlavně kulturnímu obohacení nemecko-českého obyvatelstva usazením židů a habánů. V roce 1575 získal panství darem od císaře rakouský rod knížat z Dietrichsteina, za jejichž vlády kraj v 2. polovině 17. a v celém 18. stol. dosáhlo dalšího rozkvětu hospodářského i kulturního.

Tehdy dostala konečnou podobu i většina stavebních i jiných kulturních památek a byl vytvořen základní krajinný skelet území. V 18. stol. došlo i k osídlení oblasti chorvatskými uprchlíky z tureckých válek. Po 2. světové válce bylo v souladu s mezinárodními dohodami německé obyvatelstvo odsunuto a nahrazeno nově přistěhovalým českým obyvatelstvem převážně pocházejícím z hlavně kulturně příbuzné oblasti Slovácka.

Dnešní kostel sv. Jiří pochází z let 1783 - 1785. Je to jednolodní orientovaná stavba s půlkruhově ukončeným kněžištěm se sakristií při evang. straně a věží s dvojitou bání v západním průčelí kostela. Kněžiště je zaklenuto konchou a valenou klenbou, loď českou plackou. Hlavní oltář spolu s plastikami Cyrila a Metoděje je dílem Ondřeje Schweigla z 90. let 18. století, autorem oltářního obrazu sv. Jiří je Josef Winterhalter z r, 1702. Z téže doby pochází i kazatelna od J. Lechleitnera spolu s křtitelnicí - ze Schweiglovy dílny. Boční oltář sv. Peregrina s plastikami Frant. Xavera a sv. Ignáce pochází z kaple sv. Mikuláše ze Sirotčího hradu, barokní bohatě členěné varhany byly přeneseny v r. 1799 ze zrušeného minoritského kostela v Olomouci; na věži je zvon z hradní kaple hradu Děviček, přenesení v r. 1782, pocházející z 15. stol.

Socha sv. Floriana z konce 18. stol. stojí u kostela a socha Jana Nepomuckého z r. 1791 poblíž hájovny; při silnici směrem na Pavlov boží muka z téže doby; na faře se nachází obraz Jana Nepomuckého z r. 1729. Kaple sv Mikuláše na Sirotčím hradě zrušená v r. 1782, byla vybudována v r. 1446. Škola vznikla v obci dle všech známek současně s lokálií; byla přízemní a stála stranou obce. Dnešní jednopatrová budova pochází z roku 1904 a bývala dvoutřídní.

Současnost
V dosavadní struktuře osídlení byla Klentnice považována za nestřediskovou obec trvalého významu, spádující ke střediskovému sídlu Mikulovu, který je přirozeným spádovým centrem tohoto regionu a s nímž byla po určitou dobu integrována. Od roku 1990 je Klentnice samosprávnou obcí. V současném samosprávném systému řízení obcí má Klentnice velmi příznivé podmínky pro další vývoj i stabilizaci.

Významné jsou možnosti pro plošný rozvoj funkcí (dostatek rezerv pro novou obytnou zástavbu), občanské vybavenosti i výrobně-podnikatelských aktivit zemědělských (na souč. farmě). Obec se svým katastrálním územím skýtá velmi příznivé podmínky pro bydlení a rekreaci, a to zejména díky exponované poloze na úpatí Pálavských kopců, kulturně-historickým tradicím a významným přírodně-ekologickým hodnotám biosférického významu.

Zájmové území se nachází na centrální části okresu Břeclav a tvoří část úpatí V okraje masivu Pavlovských vrchů v povodí Dyje.

Celé katastrální území obce je součástí CHKO BR Pálava. Z hlediska ekologického má část kat. území s nadregionálním biocentrem Děvín (národní přírodní rezervace) význam biosférický.

Klentnice je vzdálena asi 3 km od města Mikulova a 24 km od okresního města Břeclavi. Krajské město Brno je vzdáleno asi 55 km. Obec má z hlediska významu místní charakter, má však zančný potenciál zejnéna s ohledem na rekreační funkci území.

Zajímavosti

Přírodní podmínky, ochrana přírody, útes
Zájmové území má mírný členitý reliéf, tvořený zbrázděnými sníženinami od vápencových bradel Děvína, Růžového vrchu a tabulové hory k nivám pravostranných přítoků řeky Dyje. Reliéf je značně změněn lidskou činností (kultivační terasy, úvozy polních cest, lomy, hliníky).

Území je tvořeno střední částí zájmového území, tvořené Milovickou oborou. Geologická stavba území je poměrně složitá, podkladem jsou starší třetihorní sedimenty. Výšková členitost je v rozmezí 210 az 480 m n. m, nejvyšším bodem je v lokalitě Kotel - Obora, nejnižší bod se nachází v SV cípu kat. území obce. Z hladiska podnebí se jedná o oblast velmi teplou.

Zájmové území se zcela nachází na CHKO a BR Pálava.

Funkční zonace krajiny s regulačními parametry byla převzata z ÚPN-VÚC CHKO a BR Pálava, reg. zásady - definice jednotlivých zón je uvedena v příloze č. 2 této dokumentace. Dle názoru MŽP Praha má být z podmínek zonace vypuštěn zákaz holosečného způsobu hospodaření z definice zón s poukazem na skutečnost, že ÚPN VÚC CHKO BR Pálava schválen.

Rekreace a cestovní ruch
Rekreace tvoří jednu ze základních funkčních složek řešeného území. Zájmové území kat. území Klentnice je součástí oblasti cestovního ruchu č. 43 - Pavlovské vrchy, podoblasti 43a - Pálava - Nové mlýny s hlavní funkcí Kkrátkodobé rekreace, pěší turistiky s přírodní návštěvou pozoruhodností mezinárodního významu a kulturních památek.

Ostatní rekreační funkce jsou vodní sporty, rybolov a myslivost. S dobudováním vodního díla souvisí rozvoj dlouhodobé pobytové rekreace, perspektivní je cykloturistika a mototuristika. Území má vysoké krajinářsko-estetické hodnoty. Rekreace v zájmovém území vyžaduje regulaci za účelem ochrany přírody, v oblasti NPR Děvín, Růžový vrch a Tabulová hora je povolen pohyb pouze po vymezených cestách, výhledově budenutné zavedení průvodcovské služby, popř. další operativní regulace návštěvnost ve vybraných lokalitách podle pokynů Správy CHKO BR Pálava.

Rekreace nadmístního významu
V současné době se Klentnice uplatňuje jako cílová i průchozí obec pro pěší turistiku do oblasti Pálavských vrchů. Na rekreační využívání území je vzhledem k široké nabídce aktivit veden soustředěný tlak. Nabídku služeb pro cestovní ruch je vhodné zapojit do mezinárodního informačního systému za účelem efektivního využití vložených investic i pokud možno časově rovnoměrnější využití kapacit.

Katastrálním územím obce pochází značené turistické cesty, spojující Klentnici s významnými východiskovými body pěší turistiky:
• červená - v trase Popice - Strachotín - Dolní Věstonice - Děvín - Klentnice, Stolová hora - Mikulov
• modrá - v trase Pouzdřany - Strachotín - Dolní Věstonice - Děvín - Kotel - Klentnice - Mikulov - Sedlec
• zelená - v trase Pavlov - přístav - obec - Děvín - Soutěska - Horní Věstonice

Území má příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Výhledově se předpokládá vybudování systému cyklistických tras v území CHKO, po obvodu Novomlýnských nádrží a dále směrem k Lednicko - Valtickému areálu a do bývalé pohraniční zóny se zapojením do nadregionálního systému. Navrhujeme začlenění trasy, vedoucí Mokrým žlebem do tohoto systému. Po využívání zastavěného území obce je nutno dodržet principy, vytyčené v zonaci a regulačních zásadách.

V obci se nachází asi 11 objektů (dle terénního průzkumu) individuální rekreace mimo obytné domy. Hotel Blanky cca 25 lůžek a cca 30 míst u stolu. V obci je dle údajů obecního úřadu k dispozici asi 15 lůžek pro ubytování. Hostinec má kapacitu 40 míst u stolu a má sál pro 120 osob.

Rekreace nadmístního významu, jako potencionálně jedna z nejvýznamnějších aktivit obce si zasluhuje zvýšenou pozornost i zodpovědnost při rozhodování o umístění jednotlivých aktivit tak, aby nejen zabezpečovaly ekonomickou prosperitu, ale zároveň citlivě kultivovaly tuto nesmírně historicky a přírodně cennou kulturní krajinu i charakter.

Pro sport a rekreaci je vymezena rezerva R a T, přičemž rez. R může sloužit pro vybudování sportovně - rekreačního areálu, rezerva T pak pro realizaci záměru atrakce se zázemím zahrady či výběhem koní.

Rekreace místního významu
Úroveň podmínek pro místní rekreaci (obyvatel obce) je jedním z měřítek kultury bydlení a významným stabilizujícím činitelem. Klentnice má velmi dobré podmínky pro místní rekreaci, dostupnost rekreační krajiny je v izochroně 5 minut. Místní rekreace v Klentnici má tyto formy:
• drobnou vinařskou výrobu
• sportovní hry - hřiště na kopanou
• cykloturistika
• vycházky a pobyt v přírodě

Výhledově je nutno vybudovat sportovně-rekreační areál, sloužící převážně pro rekreaci místního obyvatelstva, který navrhujeme v prostoru hřiště na kopanou pod Sirotčím hrádkem.

Je nutno provést drobné terénní úpravy, kultivaci vybraných ploch a přesné vymezení areálu v souladu s požadavky a podmínkami správy CHKO BR Pálava. V areálu navrhujeme vybudovat hřiště pro míčové hry a přírodní amfiteátr pro pořádání příležitostných kulturně-společenských akcí i běžných her dětí. Navrhujeme obnovení přístupu přes zahrádku pod Sirotčím hrádkem.

Pro možnost výstavby vinných sklepů pro drobnou vinařskou výrobu (t.zn. sklepy zásadně bez obytných nadstaveb) je navržena lokalita S na S okraji obce, kde je možnost výstavby asi 12 a 15 sklepů, nadkrytých zeminou a vegetačním krytem, popř. přízemních objektů s lisovnami, zastřešenými sedlovými střechami, orientovanými štítem ke komunikaci.

Vznikne tak ucelená lokalita drobné vinařské výroby.

Lokalita T - je určena pro turistickou atrakci - účelové zařízení pro rekreační chov koní dle záměru majitele.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.klentnice.cz/, na kterých najdete další zajímavosti.