Novosedly

Novosedly

Historie
Už samo jméno obce, které zní německy Neusiedel, naznačuje, že se jedná o typickou kolonizační vesnici, založenou pravděpodobně v první půli 13. století. Poprvé se v písemných pramenech připomíná v roce 1276, kdy ji staroboleslavská kapitula předává dolnokounickému klášteru. Úřední český název Novosedly získala ves v roce 1921.

Půdorys vesnice je dán silnicí, která vsí prochází a vede z Nového Přerova do Drnholce. V místě odklonu z původního jihovýchodního směru k severu se ulice rozšířila v trojúhelníkovou náves s kostelem sv. Oldřicha a dominantní budovou radnice z roku 1913.

Vesnice se v polovině 14. století dostala k drnholeckému statku, u něhož setrvala až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Se vznikem nové organizace státní správy v roce 1850 byla začleněna do soudního i politického okresu Mikulov a od roku 1960 je součástí okresu Břeclav.

Dne 8. října 1938 byly Novosedly jako pohraniční obec připojeny k Dolnodunajské župě. Dobyty byly Sovětskou armádou až na samém konci války 8. května 1945. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 1 472 občanů, z toho bylo plných 90 % Němců. Proto poválečným konfiskacím propadlo z 1 756 ha půdy 1 735 ha a z 362 popisných čísel 325 zemědělských usedlostí.

Do roku 1950 se do obce přistěhovala řada nových dosídlenců, nejvíce z Valašska z obce Hovězí (51 rodin), dále sem směřovalo 40 rodin z Hodonínska z Lidéřovic a Dolních Bojanovic 139 rodin. Do vsi přibylo i 21 osob ze Slovenska a 121 reemigrantů především z Bulharska a Jugoslávie. Blízkost zemské hranice a četné válečné události způsobovaly Novosedlům značné útrapy.

Za třicetileté války sice počet usedlých poklesl jen o 15 % (ze 62 na 53), jejich zbídačení neúměrnými daněmi na vydržování válčících armád však bylo značné. Úbytek usedlých byl po válce rychle nahrazen a při sčítání lidu v roce 1763 zde žilo 103 rodin se 468 obyvateli. Nejvíce obyvatel měly Novosedly v roce 1930 - plných 1 472 mužů, žen a dětí ve 332 domech.

Po druhé světové válce sice počet obyvatel až do roku 1980 mírně stoupal, od té doby se však projevuje trvalé snižování počtu lidí bydlících v obci. Při sčítání lidu v roce 1991 zde žilo 1 188 obyvatel ve 309 trvale obydlených domech.

Památky
Fara byla v Novosedlech zřejmě již od vzniku vsi a připomíná se už v roce 1276. V 15. století se však obyvatelstvo přiklonilo k nekatolickému vyznání a v roce 1565 tady působil luterský farář. Za třicetileté války fara zanikla a obec byla přifařena do sídla panství v Drnholci. V sedmdesátých letech 18. století tu byla církevní správa obnovena a v roce 1859 byla lokálie povýšena na faru. Dnes je farnost součástí děkanství mikulovského a je spravována opět z Drnholce.

Vedle toho je v obci kazatelská stanice českobratrské církve evangelické, kde se scházejí čienové této církve ze širokého okolí, nebot' podle sčítání lidu v roce 1991 se k ní hlásilo v Novosedlech 45, v Novém Přerově 74, v Jevišovce 42 a v Drnholci 41 osob. Kazatelské místo je spravováno z Břeclavi.

Na novosedelské návsi stojí kostel, který je zasvěcen patronu strádajících a nemocných sv. Oldřichovi. Je to jedna z mála původních románských církevních staveb na okrese Břeclav. Původní románská fáze je sice skryta pod pozdějšími úpravami gotickými i mladšími, přesto je možno v půdním prostoru spatřit románská okna, která zde byla odkryta při památkové obnově chrámu v roce 1946. Ve stěnách kostela jsou dochovány románské kvádříky a další stavební prvky jak v původní poloze tak sekundárně použité při pozdějších přestavbách.

K dalším památkově chráněným objektům v obci patří zajímavý toskánský sloup s Madonou z konce 17. století na návsi, který byl restaurován v roce 1992, a dále dvě kapličky pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století a dvoje boží muka.

Škola je v obci doložena již v době předhusitské. Pak však o jejích osudech nemáme žádné zprávy až do roku 1771, kdy snad byla obnovena. Nová školní budova byla postavena v roce 1856 a vedle ní byla v roce 1920 postavena další budova české menšinové školy.

Dnes je zde mateřská škola a nižší stupeň školy základní. Vyšší stupeň základní školy navštěvují děti v Drnholci. Obec doposud nemá udělen znak ani prapor. V minulosti však užívala obecní pečeť, v jejímž poli je na trávníku postaven kostel. Z toho je patrno, že místní obyvatele si výlučnost zdejší církevní stavby uvědomovali a její symbol vložili do pečetního pole.

Vinné sklepy
Lidové tradice jižní Moravy jsou pestré a bohaté a jejich projevy jsou patrné na každém kroku. Sklepy tvoří samostatnou kapitolu v historii vinařství. Pro jihomoravské sklepy jsou typické velké stavby lisoven s kamenným zdivem a skoseným štítem.

Podzemní vinné sklepy i nadzemní "búdy" čili lisovny patří k jižní Moravě stejně jako kroje, zvyky a lidová muzika. Stabilní teplota ve sklepích je výhodná nejen pro uchování ovoce a zeleniny, ale zde na jižní Moravě zejména pro výrobu a uchování vín. Jinde v Evropě, ale ani v Čechách takové stavby nenajdete, moravské vinařství má svůj specifický charakter.

Původně byly vinné sklepy účelově hospodářské a nereprezentativní, nebyl důvod je zdobit. S jejich výzdobou se setkáváme až od poloviny 20. století. Na sklepních průčelích dnes můžete najít sgrafita, nástěnné malby a místní lidové ornamenty. Sklepy vznikaly dvojím způsobem. Pro klenuté sklepy se nejprve vykopaly hluboké jámy do země a v nich se vybudovaly cihlové nebo kamenné klenby s větracími šachtami. Pak byla klenba opět zahrnuta hlínou. Jiné typy vinných sklepů vznikaly jako chodby v pískovci, které byly kopány pro těžbu mořského pískovce na štukové omítky.

Sudy na víno jsou uloženy po stranách sklepa na dlouhých trámech a jsou podloženy z obou stran klínky. Tyto trámy jsou podloženy kameny nebo cihlami, aby neležely přímo na vlhké podlaze. Nad sklepy vinaři budovaly nadzemní lisovny, kde je uloženo nářadí pro výrobu vína a kde se posbírané a z vinohradu svezené hrozny zpracovávají.

Obvyklým zařízením lisoven je hlavně vinařský lis a mlýnek a také mnoho dalšího vinohradnického i vinařského nářadí – kádě, putny, nálevky a džbány. Na stěně visí poličky se sklenicemi na ochutnávání vína a koštýř. Často zde najdeme také sošku sv. Urbana, patrona vinařů. Sklepy i lisovny vznikaly co nejblíže vinic a postupně se vytvářely celé sklepní řady zpravidla na jednom místě nedaleko obce.

Naučná stezka Stará Hora
Terénní vinařská naučná stezka je přístupná celoročně od dubna 2005 ve vinicích vinařství Marcinčák v Novosedlech. Vinařská naučná stezka, která je součástí cykloturistického okruhu „Stará Hora“ byla vybudována vinařstvím Marcinčák a stala se novým vinařským turistickým cílem v mikulovském regionu.

Vinařská naučná stezka Stará Hora je součástí cyklistického okruhu, jehož trasa začíná v Mikulově a vede přes Bavory, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí do vinic na Staré Hoře v Novosedlech a odtud pokračuje do vinařství Marcinčák a dále do Dobrého Pole, Březí a zpět do Mikulova.

Tuto cyklotrasu o délce 37 km vybudovala obec Novosedly společně s vinařstvím Marcinčák, za podpory Nadace Partnerství. Na trase si turisté prohlédnou vinice pod Pálavou a blíže seznámí s malebnou vinařskou krajinou Mikulovska.

V Novosedlech je čeká prohlídka naučné stezky Stará Hora a prohlídka vinařství Marcinčák, kde mohou vidět výrobu vína a celoročně ochutnat znamenitá vína z tohoto vinařství. Pro organizované skupiny lze dohodnout i posezení v degustačním sklepě s občerstvením nebo celý moravský vinařský večer, třeba i s cimbálovou muzikou a řízenou degustací vín.

Trasa naučné stezky vede vinicemi ve viniční lokalitě Stará Hora, což je vrch nedaleko Novosedel, z jehož vrcholku je výjimečný rozhled do krajiny pod Pálavou. Celková délka okruhu naučné stezky je 3,5 kilometru. Ve vinicích je umístěno celkem 11 informačních panelů, které obsahují informace a zajímavosti o historii a současnosti pěstování révy v tradiční vinařské obci Novosedly, popis odrůd rostoucích ve zdejších vinicích, podrobnosti o vinařství, vinohradnictví, vinařském zákoně a také o správné degustaci vína.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.novosedlynamorave.cz/obecniurad.php, na kterých najdete další informace.