Popice

Popice

Popice jsou jihomoravskou obcí, která leží 30 km jižně od Brna a 7 km od města Hustopečí, kde je sjezd z dálnice D2 Brno – Bratislava. Podél obce vede železniční trať Břeclav – Brno a zastávka v Popicích se od jara do podzimu stává výchozím místem turistů při cestách na Palavu, případně k Novomlýnským nádržím.

Popice jsou typickou ulicovou obcí vzniklou ve středověku podél tzv. honácké stezky z Pešti do Prahy. Obcí protéká Popický potok, který pramení 3 km severozápadně nad obcí a ústí do spodní Novomlýnské nádrže. Severně nad obcí se zvedají protáhlé svahy Hustopečské pahorkatiny, na kterých jsou vinařské tratě oceňované již ve středověku. Tato typická nížinná jihomoravská obec má svůj katastr překvapivě zvlněný, nejnižší místo je v nadmořské výšce 175 m a naopak nejvyšší ve 308 m nad mořem.

Historie
Popice se v písemných pramenech poprvé připomínají v roce 1291, kdy byly prodány dolnokounickému klášteru. Jejich název v německé podobě Popicz naznačuje, že se původně jednalo o ves příslušející některému kostelu nebo knězi. Již dávno předtím však poblíž dnešní vsi východním směrem stálo několik starých slovanských osad.

Slovanský živel byl někdy v první půli 13. století nahrazen německými kolonisty, kteří založili novou osadu podél cesty vedoucí od Hustopečí k Vranovicím. V roce 1249 získal Popice s celým mikulovským zbožím Jindřich z Lichtenštejna. Rod je však nedržel dlouho a už v roce 1291 je prodal zmíněnému dolnokounickému klášteru.

V 15. století přešla část obce zpět do držení Lichtenštejnů a po zrušení kláštera v Dolních Kounicích se majiteli zbytku obce stali páni z Lomnice. Z té doby také pochází tvrz nad obcí na návrší zvaném Mohyla, která sloužila jako ochrana před různými nájezdníky. Ve své původní podobě to byla srubovitá patrová stavba o rozměrech 6 x 6 m. Zanikla někdy po roce 1420.

První polovina 17. století přinesla několikerou změnu majitelů obce a to hlavně v důsledku pohrom třicetileté války. Od r. 1648 až do poloviny 19. století obec vlastnili Dietrichsteinové z Mikulova. Po roku 1850 byla obec začleněna k soudnímu okresu Hustopeče. Dne 8. října 1938 byla obec od Československa odtržena a připojena k landrátu mikulovskému. Popice patřily k poměrně bohatým vsím, neboť značnou část poddanské půdy zabíraly vinice. O jejich kvalitě svědčí i to, že víno z popických vinic bylo dodáváno i na český královský stůl.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.popice.iol.cz/, na kterých najdete další informace.