Boleradice

Boleradice

Historie
Obec leží v údolí potoka Haraska, jehož svahy jsou z větší částí pokryty lesy. V nich se prolínají teplomilné doubravy a panonskě dubohabřiny. K jejich ochraně byla zřízena přírodní rezervace Velký Kuntinov. Na mezích v polích a na okrajích lesa se setkáme i se zbytky stepní vegetace.

Podle archeologických nálezů slovanského pohřebiště z 9. století patří Boleradice k nejstarším slovanským sídlištím na brněnském Kloboucku. Další archeologické nálezy pochází i ze starší doby kamenné. Jejich psaná historie je poněkud mladšího data, ale í v písemných pramenech patří k nejstarším osadám na okrese Břeclav, jejichž jméno je uváděno v tzv. "moravské topografii" - listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, která vypočítává majetek olomouckého biskupství a v jeho rámci majetek břeclavského krstného kostela.

Před třicetiletou válkou zde žilo 106 osedlých obyvatel. Po válce bylo napočítáno pouze 30 obsazených gruntů, což znamená, že zde zůstalo pouze 28,3 % obyvatelstva. Obyvatelstva přibývalo pomalu. V roce 1716 žilo v Boleradicích 40 rodin sedláků (12 půlláníků a 28 čtvrtláníků). V roce 1763 to sice bylo jíž 91 rodin se 463 obyvateli, přesto však ani v této době, tedy po půldruhém století od počátku třicetileté války, nebyl úbytek poddaných ještě zcela nahrazen. V roce 1991 bylo v obci napočítáno 884 osob, žijících ve 254 bytech.

Nad obcí v trati na Pasekách jsou pozůstatky boleradického hradu pánů z Klobouk s doposud patrnými příkopy a valy. Škola se v městečku připomíná již v roce 1607. Dnešní budova pochází z roku 1884 a je v ní první stupeň základní školy, kam chodí také děti ze sousedních Horních Bojanovic, a škola mateřská. Vyšší stupeň navštěvují děti v Kloboukách, Hustopečích a v Šitbořicích.

Současnost
V současnosti pracuje v obci Divadelní spolek bratří Mrštíků Boleradice, který získal čelná umístění na celé řadě přehlídek amatérských divadelních souborů (v letech 1991 a 1992 se jeho členové vítězně zúčastnili divadelních přehlídek amatérských vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou, v roce 1993 byli pozvání na turné do Švédska a v roce 1994 do Velké Británie a v roce 1997 soubor zvítězil na 67. ročníku Jiráskova Hronova.

V obci je stále živá tradice hodů, které se konají na svátek sv. lana (kolem 24. června), s typickým obřadním tancem zvaným zavádka. Pravidelně se pořádají í druhé hody, a to na sv. Martina (kolem 11. listopadu).

Dne 1. prosince 2006 byl Boleradicím rozhodnutím Parlamentu České republiky navrácen titul městys.

Zajímavosti
Jižní Moravu prostupuje všudypřítomné fluidum vyzařující z vinné révy, rostliny, kterou hýčká lidstvo od zrození jednoho ze symbolů lidského žití - vína. Pravidelnými řadami keřů v hustém závoji zdobí moravské vinice krajinu a přitahují oko poutníka. Dávají tušit, že tu sídlí lidé, jejichž duši formovalo víno, které otevírá srdce a bystří mysl.

Pojďme a vydejme se po cestách spojujících vinařské obce moravských vinařských oblastí, abychom na sebe nechali působit objetí místní přírody, horký dech viničních svahů, vůni jejich půdy - a rozpáleni žárem i únavou z cestování se nakonec ochladili příjemnou a trochu záhadnou atmosférou vinných sklípků a lákavými doušky vína doprovázenými rozjímáním vinařů nad vůní a chutí místních vín.

Jednou z deseti tras, které Nadace Partnerství na jihu Moravy vyznačila, je Velkopavlovická vinařská stezka. Na žlutých kovových tabulkách, běžně lemujících tuzemské cyklistické trasy, jsou ty vinařské doplněny navíc vlastním logem. Velkopavlovická je značena modře. Velkopavlovický cyklistický okruh měří sto devět kilometrů, je druhý nejdelší v celé síti vinařských stezek. Je určen pro mírně zdatné cyklisty, nabízí krátké i delší trasy a středně náročná stoupání.

Ze severu je stezka lehce dostupná ze Židlochovic a její nejjižnější část prochází až k okraji zámeckého parku v Lednici, u Janova hradu. V severní části vede trasa prudce zvlněnou krajinou kolem Klobouk u Brna, prochází vinicemi ve svazích na Hustopečsku a kolem Novomlýnských nádrží vede dál až do klidné krajiny Podyjí, k památkám a zahradám Lednicko-valtického areálu.

"Stezka nabízí nádherné výhledy do malebné vinařské krajiny. Nabízí cyklistům opravdu to nejlepší na jih od Brna," řekl Juraj Flamik z Nadace Partnerství, která projekt stezek spolu s vinařskými obcemi uvádí do života. Výhledy do kraje musí ale cyklisté zaplatit stoupáním do mnoha krátkých kopců." Za odměnu se budete kochat vinicemi v jižních svazích Ždánického lesa a obrazy vinařských vesnic pod nimi," namítá Juraj Flamik.

Žluté tabulky s modrým logem tvoří na území Velkopavlovické vinařské oblasti dva okruhy. Od Brna se na stezku dá napojit v Židlochovicích. Pod svahy Židlochovického výhonu souběžně s řekou Svratkou míří stezka do Nosislavi a v Křepicích se již rozdvojuje na malý severní a velký jižní okruh. Malý okruh začíná u Křepic výškovým rekordem celé trasy: mezi Křepicemi a Nikolčicemi vystoupá trasa až na 381 metrů nad mořem. Stejně prudce s mírným zvlněním pak klesá do Šitbořic a po stoupání o 50 metrů výše dorazí do Borkovan.

Terén se dalších patnáct kilometrů svažuje přes obce Velké Hostěrádky, Bohumilice a Krumvíř až do Brumovic. Malý okruh po modré pak pokračuje mírným stoupáním přes Morkůvky a Boleradice do Divák.

Velký okruh Velkopavlovické vinařské oblasti vede z Křepic na jih, přes stometrové převýšení a dvakrát takové klesání do Velkých Němčic a Uherčic. "Dál pokračuje opět nahoru, kolem jedné z mnoha krásných vyhlídek na kopci Žebrák do Starovic a Hustopečí," popisuje trasu Flamik. Do jižně položených Šakvic pak vede stezka po nezpevněné polní cestě.

Z Šakvic dál pokračuje pohodlnou asfaltovou cestou až do obce Zaječí, s farním kamenným kostelem sv. Jana Křtitele z roku 1508 na kopci. Ze Zaječí pokračuje velký okruh do Přítluk a Rakvic a dvacetikilometrovým ideálním úsekem po rovině do Podivína a Velkých Bílovic.

Odtud se potom trasa vine zpátky do kopečků, aby přes Vrbici a Kobylí zamířila k společnému bodu s malým okruhem mezi Brumovicemi a Krumvíří.

Parametry
Velkopavlovická vinařská stezka je dlouhá 109 km. Nejnižší bod (160 m n. m.) je v Rakvicích a nejvyšší (380 m n. m.) nad Nikolčicemi. Stezka vede do jednatřiceti vinařských obcí.

Nástupní místa
Z Brna mohou zdatní cyklisté využít cyklistickou stezku Brno - Vídeň, která vede z velké části po vyčleněných cyklostezkách až do Židlochovic. Odtud zadní ulicí do Křepic (tato spojující trasa, dlouhá 14 km, zatím není vyznačena tabulkami s logem vinařských stezek). ~ Ideálním nástupním místem na železniční trati Brno Břeclav jsou Šakvice, Rakvice a Podivín. Pro obdivovatele místních železničních tratí je výhodné vystoupit v Zaječí a přestoupit na lokálku směr Hodonín. Trať se klikatí zvlněnou krajinou a na několika místech míjí řady malých sklepů. Vystoupit lze na místech Velké Pavlovice zastávka, Bořetice, Kobylí nebo Brumovice.

Na co dát pozor
Kvůli vyšší frekvenci dopravy je potřebné zvýšit pozornost na modré značce na silnici 422 z Podivína směrem do Lednice a při průjezdu Velkými Bílovicemi, na silnici 421 z Kobylí směrem na Terezín a na silnici 380 v úseku Krumvíř-Kašnice.

Obtížně sjízdný povrch je mezi Hustopečemi a Šakvicemi, z Hustopečí na Starovičky a mezi Borkovany a Šitbořicemi.

Značení
Velkopavlovická trasa je značena žlutými kovovými tabulkami s modrým logem vinařské stezky. V případě souběhu se značenou cyklotrasou je uvedeno její číslo. Informační směrovky s piktogramy upozorní na zajímavosti a služby v blízkosti trasy.

Zajímavá místa Velkopavlovické vinařské stezky

Hustopeče
Jsou regionálním centrem s řadou zachovalých objektů ze 17. až 19. století, historicky jedno z nejvýznamnějších vinařských měst na Moravě. Dominantou je moderní stavba římskokatolického kostela na náměstí. Hustopeče nabízí řadu stravovacích i ubytovacích možností. Několik vinařských rodin nabízí své sklípky k posezení u dobrých vín.

Vrbice
Kopec Stráž, z kterého je za jasných nocí vidět až do vídeňského Prátru, je z moravských slepenců. Je místem v minulosti využívaným ke stavbě obydlí, podzemních úkrytů a chodeb (lochů), z kterých jsou dnes vinné sklepy. Jsou uspořádány ve třech patrech nad sebou, malebně působí i jejich fasády z lomového kamene.

Velké Bílovice
Je to největší vinařská obec, připomínaná od roku 1306. V místě je vinotéka a habánské sklepy. Možnost ochutnávky vína ve velkém množství malých sklípků místních vinařů. Na kopci Hradištěk nad obcí je zbudována kaplička odkud je krásná vyhlídka do kraje pod Pálavou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.boleradice.cz/index_1.htm, na kterých najdete další informace.