Kobylí

Kobylí

Kobylí je malebně rozloženo v mírně zvlněné krajině. Na upravených svazích se pěstuje hlavně vinná réva, meruňky a broskve. Město je daleko, zato příroda je na dosah ruky. Dědina bohatá líbezným folklórem Vás zve k pozastavení u skleničky vína i k zamyšlení nad stále rychlejším během života. Žije se tu klidněji, skromněji, zkrátka jinak než ve městě. Možná právě proto stojí zato Kobylí a jeho okolí navštívit.

Historie
Území obce bylo osídleno již v období neolitu, což dokládají pozůstatky rondelu - prehistorické kultovní stavby. První písemná zmínka o Kobylí je datována z roku 1252 v darovací listině pána Bočka z Obřan pro cisterciácký klášter ve Žďáru, potvrzené tehdejším markrabětem Přemyslem Otakarem II.
V 2. polovině 16. století se v Kobylí usídlili novokřtěnci - habáni. Měli zde silnou komunitu a společně užívali dům, školu, sklep, pivovar, kovárnu, hrnčířskou dílnu a hřbitov. Byli tvůrci keramiky zvané fajáns.

V 2. polovině 19. století bylo Kobylí díky obrozenecké rodině Bezděkově považováno za národně nejuvědomělejší obec v celém okolí. Z této rodiny pochází i sběratelka lidových zvyků a obyčejů Augusta Šebestová, autorka Lidských dokumentů.

Příroda
Na slunných stráních obklopujících obec se nachází pozoruhodná flóra a fauna. Kdysi mořské dno, pak jezerní kotlina, spolu s příznivými klimatickými podmínkami umožnily existenci chráněných stepních společenstev, jako je kavyl Ivanův, orchidej střevičník pantoflíček, hlaváček jarní či plicník lékařský. Najdete zde vzácného roháče obecného či ještěrku zelenou. Můžete obdivovat kvetoucí ovocné sady ve Žlebech a objevíte i vzácného otakárka fenyklového. Entomologickou raritou je výskyt motýla Pyrrhia purpurina esper.

Při toulkách okolím se můžete procházet polními cestami mezi vinohrady, ukrýt do stínu doubravy Ždánického lesa, navštívit výletní místo Korouhvičku nad Panským lesem, procházet Ochozy, zastavit se u Němčičské búdy či pobýt u Lovecké chaty. Z kopce Lácary uvidíte krajinu od Buchlova po Pálavu s Kobylím jako na dlani. Zvolíte-li k výletu kolo, můžete projíždět Kobylí a okolí cykloturistickou stezkou Velkopavlovickou vinařskou oblastí.

Pamětihodnosti
Významnou a dominantní památkou obce je kostel sv. Jiří s věží. Gotický presbytář kostela pochází z 15. století. Unikátní je věž - kampanila, umístěná mimo loď kostela. Projdete-li kampanilou kolem kostela, otevře se Vám nezapomenutelný výhled na siluetu Pálavy a okolní vesnice obklopené vinorodými stráněmi. Je to jedinečné vyhlídkové místo.

Zajímavostí jsou dřevěné vyřezávané kříže, se kterými se setkáte v polích, lese i v obci.

Až budete procházet obcí, povšimněte si i starodávných sklepů, z nichž některé patří k památkově chráněným objektům. V ulici Baráky najdete Křižákův sklep, v ulici Augusty Šebestové pak Svobodův sklep. Architektonicky původní je Pekaříkův sklep V kútku.

Současnost
Dnešní život v Kobylí je úzce spojen s vinohradnictvím a vinařstvím, bohatý je i život kulturní a sportovní. Veřejné dění obohacuje aktivní činnost mnoha spolků. Sportovní areál "Za mlýnem" v dolní části obce je dějištěm různých sportovních klání. Vždy druhou sobotu v srpnu se zde tradičně koná věhlasný turnaj ve volejbale Memoriál Petra Zemánka a Antonína Kani.

Kobylí, patřící do národopisné oblasti hanáckého Slovácka, udržuje lidovou tradici v písni, tanci, nářečí i lidových zvycích. Ještě dnes zde potkáte starší ženy ve všedním kroji a při slavnostních příležitostech jako jsou hody, církevní svátky či kulturní vystoupení v muzeu, můžete obdivovat krásu slavnostního mužského, ženského i dětského kroje. Především hody, vždy třetí víkend v červnu, jsou nejen živou tradicí, ale i setkáním "místních a přespolních".

V roce 1997 bylo založeno Muzeum obce kobylí, v jehož sbírkách jsou historicky cenné předměty vypovídající o životě kobylských občanů v minulosti.

Kobylí je čtvrtou největší obcí Velkopavlovické vinařské oblasti se 168 ha registrovaných vinic a 500 vinaři. Svahy kolem bývalého Kobylského jezera svědčí mnohým odrůdám pro výrobu vín bílých i červených. Vinaři každoročně porovnávají a hodnotí svá vína začátkem března na Besedě o víně.

Chléb a víno
jsou mystickými symboly lidského žití a doprovázejí člověka od doby, kdy se stal z nespoutaného lovce pečlivým hospodářem. Působení desáté římské legie a příchod křesťanství v období Velkomoravské říše znamenalo rozšíření vinic.

Výjimečnost vína tkví v tom, že jeho konečná podoba odráží vlastnosti odrůdy za současného působení půdních a polohopisných podmínek, jakož i ročníkový průběh počasí. Víno je uměleckým výtvorem přírody i vinaře samotného.

Prací na vinici a následným vinobraním však činnost vinaře nekončí. Následuje dlouhá procedura začínající lisováním hroznů a končící sklenkou skvělého moku, ve kterém se odráží nejen práce rukou vinaře, ale i jeho duše, protože pokud vinař nevloží do výroby vína celé své srdce a nepečuje o ně s láskou, na výsledku se to jistě projeví.

Řady vinných sklepů jsou tradičním architektonickým prvkem v Kobylí. Najdete v nich několik zbývajících původních dřevěných lisů. Patří k tradici mít svůj vlastní vinný sklep a sem tam se sejít s přáteli na sklenku dobrého vína.

O víně se říká, na rozdíl od piva, že nás musí mít rádo, abychom si na něm pochutnali. Poctivé pití vína znamená navázat s ním partnerský vztah. Chceme-li plně vychutnat dary vína, musíme se tomu naučit stejně, jako kdybychom se učili cizí řeči. Pít víno bez správného pochopení je jako slyšet cizí jazyk jímž nemluvíme. Mohou nás sice potěšit lahodné zvuky a tóny, ale obsahu plně neporozumíme.

Víno je nejen nápoj vhodný k lahodnému pokrmu, ale i potravou duše. Vínu je nejlépe, když se o něj podělíte s přítelem či přítelkyní. Proto vám přejeme mnoho krásných chvil při sklence dobrého vína v Kobylí.

Zajímavá místa
Kobylí - to slovo, kdo slyšel, možná zapamatoval si. Kdo jím projížděl, možná jen obočí pozvednul. Kdo však poznal slunné stráně a okusil zde žít, toho srdce je poznamenáno vzpomínkou pro vždy. Něžná krajina kolem kobylského jezera šeptá svůj příběh, příběh o poctivé práci generací našich předků. Předků, kteří pracovali pro své děti a děti jejich dětí, aby mohli žít v lepší zemi a lepší době. Kobylí je místem, které neodmítá své děti ztracené ve světě. Je místem, které dokáže duši pohladit svými líbeznými zákoutími, svou tradicí i skutečnou přítomností.

Kobylí je v krajině, která je darem nade všechny. Úrodná pole střídají romantické vinohrady, kvetoucí ovocné sady, lesy a stráně se vzácnými stepními rostlinami. Každá píď země by mohla vyprávět svůj příběh o hospodáři, který jí obětoval celý svůj život. Kobylí je místem k zamyšlení, místem poznání pravdy, pravdy o lidech a krásné zemi...

Přijměte pozvánku na procházku po zajímavých místech v Kobylí a okolí a vydejte se po nové Turistické stezce obcí Kobylí.

Zastavení první - U radnice
Vážení návštěvníci, nacházíte se v Kobylí, obci náležející do Mikroregionu Hustopečska a národopisné oblasti hanáckého Slovácka. Vítejte u nás, jsme velmi rádi, že jste k nám našli cestu.
Kobylí je malebně rozloženo v mírně zvlněné krajině. Na upravených svazích se pěstuje hlavně vinná réva, meruňky a broskve. Město je daleko, zato příroda je na dosah ruky. Dědina bohatá líbezným folklórem Vás zve k pozastavení u skleničky vína i k zamyšlení nad stále rychlejším během života. Žije se tu klidněji, skromněji, zkrátka jinak než ve městě. Možná právě proto stojí zato Kobylí navštívit.

Území obce je osídleno již v období neolitu, což dokládají pozůstatky rondelu prehistorické kultovní stavby. První písemná zmínka o Kobylí je datována z roku 1252 v darovací listině pána Bočka z Obřan pro cisterciácký klášter ve Žďáru, potvrzené tehdejším markrabětem Přemyslem Otakarem II.

V 2. polovině 16. století se v Kobylí usídlili novokřtěnci habáni. Měli zde silnou komunitu a společně užívali dům, školu, sklep, pivovar, kovárnu, hrnčířskou dílnu a hřbitov. Byli tvůrci keramiky zvané fajáns.

V 2. polovině 19. století bylo Kobylí díky obrozenecké rodině Bezděkově považováno za národně nejuvědomělejší obec v celém okolí. Z této rodiny pochází i sběratelka lidových zvyků a obyčejů Augusta Šebestová, autorka Lidských dokumentů. Pamětní deska této významné osobnosti je umístěna na protějším domě č. p. 2.

Dnešní život v Kobylí je úzce spojen s vinohradnictvím, vinařstvím, historií, přírodou a tradicemi. Ostatně, až budete procházet či projíždět touto turistickou stezkou, jistě se o tom přesvědčíte. Přejeme Vám příjemné a nezapomenutelné zážitky v naší obci.

Zastavení druhé - Sklepy - Suchořádská Zmola
Vážení návštěvníci, nacházíte se v lokalitě zvané Suchořádská Zmola. Kdysi tu byla "zmola" tedy rokle. A dnes je to sklepní ulička, místo, kde vinaři nejen pracují, ale také se schází kvůli pokoštování typických kobylských vín. V dolní části areálu se nachází starý dřevěný lis, dar Obci Kobylí od místního občana Ludvíka Vrbase. V roce 2002 prošel rekonstrukcí a konzervací.

Kobylí je čtvrtou největší vinařskou obcí Velkopavlovické vinařské podoblasti. Svahy kolem bývalého Kobylského jezera svědčí mnohým odrůdám pro výrobu bílých i červených vín.

S vinařstvím a vinohradnictvím jsou spojeny také tradice. V této lokalitě se vždy poslední sobotu v srpnu koná zarážení hory, slavnost vinařů spojená s ukázkou starodávného zvyku. Kobylští občané ochotníci předvedou, jak se zarážela hora v minulém století, písař přečte přísné artikule, hotaři naparádijú hatinu a vinaři poklučů kolí jako symbol celoroční práce na vinici. Nechybí ani starosta, policajt, zloděj, klevetivé tetičky, všudypřítomné děcka, krásné zpěvy za zvuku cimbálu a hlavně dobré víno a pohostinnost kobylských.

Místní vinaři se scházejí také při svěcení vína na svátek sv. Jana 27. prosince. No a na jaře přístího roku již tradičně hodnotí vína na Besedě při víně o víně.

Suchořádská zmola není jedinou lokalitou se sklepy. Až budete procházet nebo projíždět obcí, povšimněte si starodávných sklepů, z nichž některé patří mezi památkově chráněné. V ulici Baráky najdete Křižákův sklep, v ulici Augusty Šebestové pak Svobodův sklep. Architektonicky původní je Pekaříkův sklep "V kútku".

Dnešní život v Kobylí je úzce spojen s vinařstvím a vinohradnictvím, historií, přírodou a tradicemi. Ostatně, až budete procházet či projíždět touto turistickou stezkou, jistě se o tom přesvědčíte.

Zastavení třetí - Muzeum obce Kobylí
Muzeum obce Kobylí bylo slavnostně otevřeno v červnu roku 1997. Zakladatelem je Klub přátel historie Kobylí, který do roku 2000 zajišťoval i jeho provoz a správu. Od začátku roku 2001 muzeum spadá pod správu obce Kobylí.

Původní snahy Klubu přátel historie o zachování lidových tradic, krojů, zvyků, písní, vyústili v přímý sběr starých fotografií, listin, knih, nábytku, součástí lidových krojů a nářadí za účelem vybudování muzea, které by sloužilo jako pamětní kniha života obce a jejího okolí. Pro muzeum byly uvolněny prostory v budově bývalé měšťanské školy, která byla postavena v letech 1910 - 1911. Výstavní část muzea se postupem času začala utěšeně rozrůstat.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kobyli.cz/, na kterých najdete další informace.