Bulhary

Bulhary

Historie
Archeologické nálezy z katastru obce potvrzují pohyb lovců mamutů na zdejším území. Od mladší doby kamenné pak intenzita osídlení přibývá. V trati Pustý zámek se nachází zajímavé hradisko, jehož zatím nejisté datování umisťuje lokalitu někde do středověku.

Vlastní osada však byla založena ve 13. století německými kolonisty. Nesla název Bulgarn a patřila k Lednici. Ve 14. století získali celou obec Lichtenštejnové a obec spadala pod Lednici až do roku 1848. Na počátku 20. století stihl obec stejný osud jako ostatní příhraniční obce. Po odsunu německého obyvatelstva po válce obec osídlili přistěhovalci z Břeclavska a Hodonínska. Nyní spadá obec pod okres Břeclav.

Do katastru Bulhar zasahuje chráněná krajinná oblast Pálava. Východní svahy členité Milovické pahorkatiny, pokryté sprašemi, porůstají druhově bohaté panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy. Dnes jsou využity k odbornému chovu zvěře. V nivě Dyje, zejména v mezihrází, se dochovaly lužní lesy a zbytky nivních luk.

Památky
Fara byla v obci asi už v době předhusitské. O jejich osudech nemáme přesných zpráv. V roce 1582 byl v místě nynějšího hřbitova konsekrován zdejší kostel sv. Jiljí. Památkovou ochranu požívá v obci několik selských gruntů s barokní úpravou štítů zdejšího kostela a vedle také barokní hřbitovní brána a márnice. U mostu přes Dyji stojí plastika Jana Nepomuckého a při cestě do Lednice dvoje chráněná boží muka.

Škola se v Bulharech připomíná po třicetileté válce. V 19. století byla postavena nová školní budova uprostřed návsi v místě dosavadní radnice. Dnes je v obci mateřská škola a základní školu navštěvují děti v Lednici.

Představitelé obce v minulosti používali k pečetění důležitých písemností pečetidlo, na němž byly zkříženy dvě ryby. Znamení symbolizovalo význam rybolovu v řece Dyji.

Zajímavost

Pustý zámek
Reliéfní pozůstatky opevnění, na mapách označovaného jako Pustý zámek, leží mezi silnicí z Bulharů do Milovic a řekou Dyjí, na výběžku do jednoho z jejich záhybů. Místo je v období vegetace dokonale ukryto pod vzrostlými stromy a zarostlé vysokou trávou a keři a při pohledu ze silnice nic nenasvědčuje tomu, že zde lidé sídlili už v době bronzové.

Ukryta nám prozatím zůstává i psaná historie tohoto opevnění, prameny o sídle mlčí. Pouze archeologický výzkum potvrdil již zmiňované osídlení v době bronzové i pozdější středověké využití. Podle utváření místa můžeme předpokládat spíše vojenský charakter místa, sloužilo tedy patrně jako tábořiště vojenských oddílů.

Od mírně klesajícího pole je místo vyděleno zachovaným příkopem, dnes asi 3 m hlubokým a přes dvacet a více metrů širokým. Samotná příkopem vydělená plošina má potom rozměry přibližně 68 x 48 m. Na severní a západní straně příkop chybí, protože zde svah padá strmě k řece. Důležitou roli při obraně hrál nasypaný val klínovitého tvaru v čele opevnění, tedy na jižní a východní straně. Při pohledu z jádra dosahuje stále výšky asi tří metrů oproti příkopu pak dvojnásobek. Na východní straně se předpokládá přístup, protože zde val končí dřív než dosáhne prudšího svahu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bulhary.cz/index.php , kde najdete další informace.