Kameničky

Kameničky

Historie a zajímavosti
Nejstarší zprávy o obci Kameničky pocházejí ze 14. století. Původně gotický kostel je datován před rok 1350, nejzachovalejšími stavbami širšího okolí jsou zde Zdražilova usedlost a památkově chráněný statek u Brázdů a dům č. p. 97.

Obec vešla do podvědomí národa jako „ Slavíčkovy Kameničky „ – obraz krajiny kolem roku 1904. Antonín Slavíček na mnoha obrazech spodobil krásu Vysočiny. Mezi nejznámější patří U nás v Kameničkách, Volákův kopec, a další.

Typický charakter malebné horské obce, která nebyla v této oblasti Českomoravské vrchoviny výjimkou, lákal svou rázovitostí a charaktery lidu nejen malíře, ale i spisovatele.

Nejznámějším autorem, který v této krajině hledal náměty, byl Karel Václav Rais, jehož román „ Západ „ byl inspirován touto obcí. Na bývalém hřbitově u kostela lze nalézt hrob hlavní postavy tohoto románu - faráře P. Parduse – Kalouse.

Jádro Českomoravské vrchoviny je vyrovnanou kulturní krajinou s mnoha přírodními, krajinářskými a památkovými hodnotami. K péči o ně vyhlásilo Ministerstvo kultury v roce 1970 Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy o rozloze 715 km2. Posláním oblasti je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků tak, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí. Platné zákony stanoví základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí. Správa CHKO Žďárské vrchy, zajišťující péči o území a jeho přírodní hodnoty, sídlí ve Žďáru nad Sázavou. Osídlení plochého úvalu Chrudimky doplňují horské obce a osady Jeníkov, Dědová, Chlumětín a místní části obce Kameniček – Filipov, Ovčín a Lány.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

Slavíčkův domek
V dubnu roku 1903 se sešel Antonín Slavíček s Karlem Václavem Raisem a požádal ho, aby mu našel v Kameničkách ubytování. Slavíčkovi, jakožto velkému čtenáři, byl inspirací Raisův román Západ. Krajina a osudy lidí, popisované v díle, Slavíčka zaujala a chtěl je poznat. Rais mu zprostředkoval ubytování ještě na podzim téhož roku. Našel mu domek – výměnkářské stavení na Volákově gruntu. Slavíček zde bydlel tři roky se svou rodinou. Domek chtěl později koupit, ale neúspěšné prodeje jeho pláten mu způsobovaly existenční problémy.

Za účasti rodiny, přátel a známých osobností byla na domku odhalena dne 18. června 1961 pamětní deska, kterou navrhl a zhotovil Josef Přibyl z Hlinska.

Po roce 1907 do Kameniček často zajížděl – jak říkal – „ zamalovat si sněhy a větry „. Ubytovával se na faře u P. Selichara – nástupce P. J. Parduse.

V Kameničkách Slavíček vytvořil na 70 obrazů, které jsou jeho vrcholným dílem. Severovýchodní pohled od tohoto domku se stal námětem pro Slavíčkovo nejznámější dílo -–obraz U nás v Kameničkách.

Areál kostela Nejsvětější Trojice v Kameničkách
První zprávy v obecní kronice o dřevěném kostelíku s kamenným presbytářem se datují kolem roku 1250. Obec je zmiňována prvně k roku 1350, kdy zdejší kostel, jako farní, je uváděn ve výčtu biskupství litomyšlského.

V roce 1830 bývalá věž, krytá šindelem s dvěma báněmi, lucernou a kohoutem na vrcholu, byla přestavěna do nynější podoby.

Farní budova prodělala v letech 1997 – 2000 zásadní rekonstrukci, na které se podílela farnost, obec Kameničky, OkÚ Chrudim a další sponzoři. V budově fary je umístěna Galerie Antonína Slavíčka, farní a obecní knihovna.

Zdejší kostel je hojně navštěvován, zvláště o nedělích, kdy jsou zde konány dvě bohoslužby. Kolem kostela býval starý hřbitov. Přestalo se na něm pohřbívat začátkem dvacátého století. Z původních hrobů je zachován pouze hrob P. Josefa Parduse.

Kameničovský hřbitov
Na místním hřbitově se pohřbívá od počátku dvacátého století. Původně se hřbitov nacházel okolo kostela Nejsvětější Trojice. Odpočívají zde kameničovští rodáci i lidé z okolních obcí.

Ze známých osobností má zde svůj hrob:
P. Jindřich Pešek – biskup, misionář Jižní Ameriky, profesor univerzity v Barceloně
malíř Josef Dvořák – žák Antonína Slavíčka
malíř Jaroslav Sodomka
malíř Karel Wagner
paní Kristina Polanská – hospodská zvaná „babička Polanských", v jejíž hospůdce „V malé chýši" se scházela malířská družina v čele s Antonínem Slavíčkem
pan František Vosmík – kostelník Vejpálka – postava z Raisova Západu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kamenicky.com/, na kterých najdete další informace.