Svídnice

Svídnice

Historie
Svídnice dostala jméno od pobřežního porostu „svíd" - voda tekoucí mezi svídami.

Poprvé se uvádí ve starém archivu v roce 1349 ves „SWIDNICZE". Patřila k podlažickému klášteru minoritského řádu sv. Jakuba, který byl založen Jarošem Lacembokem z Chlumu, jak uvádí archiv z roku 1472. Roku 1564 byla Svídnice přičleněna k panství sečskému.

Na sklonku 17. století zřídil pod Práčovem Josef František Schoenfeld rybník. V roce 1714 byla zřízena při rybníce papírna. Prvním papírníkem byl Petr Seifert. Roku 1739 papírna vyhořela. V roce 1754 získal papírnu ve veřejné dražbě Antonín Ritschel z lužického Budyšína. V papírně pracovalo 6 vyučenců a 3 učni. Vyráběl se zde kancelářský, obalový a poštovský papír. Hlavní surovinou byly hadry, které sbírali po vesnicích „hadrníci". Ritschel provozoval papírnickou výrobu do roku 1838. Po jeho smrti odkoupil objekt za 23 tisíc zlatých svídnický mlynář Josef Jeřábek. Výrobu zlepšil a předal ji synovi, který byl vyučen papírníkem. Později výroba zaostávala, a proto byl při papírně zřízen mlýn. V roce 1854 objekt vyhořel a za sedm let nato papírnická výroba zanikla. Horní svídnický mlýn, který byl po zániku papírny v provozu, byl i nadále nazýván „Papírna". Po druhé světové válce rybník i mlýn zanikly v souvislosti s budováním práčovské retenční nádrže.

Osada Práčov leží na levém břehu Chrudimky, 3 km severně od Nasavrk. V letech 1364 - 1366 založil strádovský vladyka Jaroš Lacembok z Chlumu na Práčově klášter sv. Jakuba, který patřil k řádu Linorytů. V únoru 1421 byl klášter Chrudimskými, kteří se přidali k Husitům, vypálen. Později, rok vzniku není znám, byl při klášteře postaven kostel sv. Jakuba. Roku 1604 věnoval Karel Záruba z Hustířan kostelu stříbrný, pozlacený kalich. V roce 1674 byl kostel obnoven a roku 1787 při něm ustanoven první lokalista. Později zde byla zřízena škola pod patronátem církevního fondu.

Kulturní památky
Nejstarší dochovaná stavba naší obce je kostel Sv. Jakuba na Práčově. Uvedený kostel je památkou III. kat. č. 992, jehož část je původní stavbou z let 1364 - 1369. Vnitřní prostor činí téměř 2000 m³. Kostel má jeden zvon o hmotnosti cca 250 kg. Během husitských válek byla jižní část kostela s přilehlým kláštercem zcela zničena. Kostel byl obnoven v barokním stylu, poslední zajištění stavby je z let 1856. Havarijní stav této památky vytváří věž a západní čelo kostela, kde vlivem přistavení masivní věže na původní gotický základ do výše 15 m dochází k překročení únosnosti původního zdiva. Věž se těmito tlaky bortí a vlivem jejího přikotvení k západní stěně kostela dochází též i k destrukci.

Další památkou III. kat. č. 991 je prehistorické hradiště na Práčově. Hradiště se nachází prakticky v celé zastavěné části Práčova na soukromých pozemcích. Jsou zde stále patrny zbytky pevnostního systému, nejzřetelněji při cestě do Trpišova, pokračují po hraně práčovské plošiny k faře, kde zanikají.

Zvonička na návsi ve Svídnici je památkou III. kat. č. 993, jedná se o původní lidovou památku s klasicizujícím osmibokým podstavcem a stříškou. Po statickém zajištění ztratila podstatnou složku původní kompozice a výrazové působnosti celku, odstraněním podstavce. Pískovcový kříž stojící vedle byl ošetřen od zvětralého povrchu a uchycené flóry.

Na území obce Svídnice se dále nachází pískovcový kříž na p. p. č. 378/3, jedná se o památku III. kat. č. 4709. Pískovcový pomník Ukřižovaného s podstavcem s reliéfem Sv. Jana Nepomuckého je pololidová pozdněbarokní sochařská práce z roku 1759 postavená nákladem svídnického papírníka Ritschela, který později tento pozemek věnoval na stavbu školy.

Dále se na území naší obce nachází památky místního významu. Jsou to „Pomník obětem I. světové války" s podstavcem a sochou „Plačící", postavený roku 1926 z prostředků obce a darů spolků. Svídnická papírna, budova č. p. 9 (u přehrady), tzv. Horní mlýn, soukromá stavba z 18. století, s níž je spojeno nejvýznamnější období hospodářské prosperity obce.

Vápenné pece, drobné zbytky staveb 2 vápenných pecí v lesíku nad Okrouhlíkem, kde pálil svídnický vápeník vápno pro potřeby papírny a stavební účely. Poslední památkou místního významu jsou osamělé kříže na pozemcích obce a to dřevěný kříž nahrazen kovovým při cestě u Vyškova, zřejmě mezný, poničený kříž při cestě do Skrovádu s drobným reliéfem u podstavy a pískovcový podstavec v poli na dolní Svídnici z roku 1859 na bývalém rozcestí.

Přírodní památky a rezervace
Památný strom Jalovec obecný (Juniperus communis) se nachází na zahradě, k. ú. Svídnice u Slatiňan, č. p. parcely 18/3, majitel parcely pan Martin Procházka, Svídnice č. p. 65.

Obvod kmene v 1 m = 105 cm, výška asi 8 m, jedná se o tzv. dvoják, stáří přibližně 100 let. Důvodem ochrany je stáří stromu, velikost, tvar a vzácnost druhu.

Památný strom Smrk ztepilý byl ve Slavické oboře pro svůj věk a tvar dne 21. 11. 1990 prohlášen za Památný strom. Mohutnost stromu dokládají základní míry, jako je výška 32 metrů, obvod koruny 42 metrů a stáří 150 let. Nejzajímavější je však utváření kmene, jehož obvod je 220 centimetrů a při svém růstu vytvořil pětikmen.

Smrk stojí u silnice od Trpišova ke hřebčínu v oboře. Nedaleko od něj je přírodní památka Boušovka, rybník s krásnou, ohroženou vodní květenou. Slavická obora byla založena roku 1776 a je proslavena chovem jelení zvěře.

Strádovské Peklo
- bylo vyhlášeno SCHKO Nasavrky dne 1. 12. 1994 přírodní rezervací.  Rozkládá se v okrese Chrudim, v katastrálním území Svídnice u Slatiňan, Výsonín, Ochoz, Nasavrky, Licibořice, v obvodu lesního závodu Nasavrky, lesní správy Slatiňany a na lesních porostech. Celková výměra rezervace je 87,32 ha.

Posláním rezervace je ochrana komplexu přirozených suťových lesů s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Celý ekosystém je typickou ukázkou přirozených společenstev daného území.

Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky
- byla budována v letech 1972 až 1973. Největší zásluhu o otevření této stezky má pan Vlastimil Bálek jeho velkými pomocníky mu byly mnozí dobrovolní ochranáři, především však Jakub Bažant. Znaky jednotlivých zastávek nakreslil akademický malíř Jan Hlína z Heřmanova Městce. Rekonstrukce stezky byla provedena v roce 1997. Tato stezka leží v úseku mezi Křižanovickou přehradou a vyrovnávací přehradou Práčov vytvořila řeka Chrudimka hluboké kaňonovité inverzní údolí.

V řece s kamenitým řečištěm lze nalézt množství zajímavých vodních organismů. Na svazích jsou vidět skalní výchozy, mrazové sruby, sutě a strmé stráně. Na těchto svazích a svahových expozicích závisí i typ lesního společenstva, které zde roste. Nalezneme tak kyselé bučiny, zbytky jedlin a olšin, dokonce dubiny a reliktní bory. Na tyto porosty je vázán bohatý výskyt rostlin a živočichů.

První chaty na tomto území  pocházejí z dvacátého století a patří k nejstarším chatám v historii trampingu Chrudimska. Pestrost tohoto území byla důvodem pro postupné vyhlášení přírodních rezervací Krkanka (1991) a Strádovské Peklo (1994). Údolí zvané Peklo je začleněno do Slavické obory, kterou založil roku 1776 kníže Ausperg. V ní je nad řekou zřícenina bývalého hradu Strádova, který byl do poloviny 15. století středem panství. V roce 1457 se již připomíná jako zpustlý a neobydlený. Vstup do obory je z důvodu ochrany lesa a zvěře značně omezen a v přírodních rezervacích je usměrněn po značených cestách.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecsvidnice.cz, na kterých najdete další informace.