Proseč

Proseč

Historie
Území dnešního Prosečska bylo v prvních stoletích tohoto tisíciletí pokryto neobydleným pohraničním hvozdem, patřícím čeSkému knížeti. Ve dvanáctém století začaly v procesu kolonizace vznikat postupně osady a vesnice, panovník předával některé oblasti do držby šlechticům nebo klášterům.

Naše oblast, ještě téměř liduprázdná, patřila tehdy patrně benediktinskému klášteru v Litomyšli a potom nejpozději od r. 1159 podlažickému klášteru, který krátce předtím vznikl založením vladykou Vrbatou pro litomyšlské benediktiny, kteří museli ustoupit novému řádu premonstrátů, ale část jejich majetku - právě naše oblast - jim byla ponechána.

Třicetiletá válka přináší poddanému lidu strádání, několik usedlostí je pustých. Hejtman panství Cyril Hein z Heinberka, vlastnící dvůr ve Vysokém Mýtě a pochovaný v chrudimském hlavním chrámu, vydává r. 1636 jménem pána velmi přísný poddanský řád. Jména poddaných z této doby známe, v r. 1651 se ještě hodně z nich hlásí k podobojí. Pro nedostatek kněží není však fara v Proseči obsazena a patří nejprve k Luži do r. 1638, pak pod novohradskou faru.

R. 1639 je doložena existence sklárny v Záboří, jež se nacházela nedaleko rybníka směrem k jihu. Pracovali v ní odborníci Němci nekatolíci (Preusler, Reinisch aj.). Proseč byla sídlem rychty s rychtářem, patřili pod ní i obyvatelé Záboří, Podměstí, Boru a Zderaze. Paseky, Martinice a Františky postupně vznikaly v 17. a 18. století na vykácených plochách, na nichž bylo vytěženo dříví pro provoz sklárny.

V posledních desíti letech dochází k zásadním a základním změnám politickým a společenským. Občané Proseče vidí svou budoucnost v usilovné práci, a proto v obci vzniká celá řada soukromých podniků, obchodů a služeb. Nový trend má ovšem i negativní dopad - z obce mizí n. p. Kara, ruší se zdejší zemědělské družstvo a dochází k uzavření Elektropragy n. p., kde pracovala část populace z obce i z okolí, a jen část nachází nové zaměstnání. Ale i to patří k životu i to je část historie, která se neopakuje, je stále nová a je bohatá na změny.

Turistické zajímavosti

Toulavcovy Maštale
Sdružení obcí Toulovcovy Maštale vzniklo v únoru roku 1999. Cílem sdružení je zajištění rozvoje regionu, především s důrazem na zaměstnanost a ochranu přírody.

Celková plocha mikroregionu je 9639,77 hektarů. Mikroregion sdružuje jedenáct obcí a rozkládá se na jedenadvaceti katastrálních územích: Bor u Skutče, Budislav, Hluboká, Střítež, Jarošov, Leština, Doubravice, Dvořiště, Podhořany u Nových Hradů, Nová Ves u Jarošova, Nové Hrady, Mokrá Lhota, Perálec, Poříčí, Mladočov, Proseč, Paseky, Martinice, Záboří, Podměstí, Česká Rybná a Mířetín, Zderaz. Tyto obce jsou spolu od nepaměti úzce provázány. Občané jednotlivých obcí chodili do jedné školy, společně dojíždějí do zaměstnání, mají mezi sebou příbuzenské vztahy.

Většina obyvatel mikroregionu bydlí v sídlech do 1000 obyvatel, jedná se především o typické rodinné bydlení v rodinných domech nebo zemědělských usedlostech. Počet obyvatel k roku 1999 je 4840.

Venkovský prostor mikroregionu je zvýrazněn velkým podílem lesních pozemků. Zemědělská půda je ve velké většině ve vlastnictví velkého množství soukromých osob a obhospodařují ho zemědělská družstva nebo soukromě hospodařící rolníci.

Ve zmíněném mikroregionu se nacházejí přírodní rezervace Maštale, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památka Pivnice.

Příroda, nacházející se na území obcí Maštale je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.prosec.cz, na kterých najdete další informace.