Přestavlky

Přestavlky

Na obec Přestavlky je pěkný pohled ze strany západní, ze silnice z Trojovic ku Hrochovu Týnci vedoucí. V údolí protéká potok Ležák ladně svými zákruty, s břehy obrostlými olšemi, topoly a vrbovím ohraničuje pohled ze strany západní. Na straně jižní nalézají se od samého potoka rozestavěné chaloupky, které pokračují směrem jižním po mírném navrší, směrem do středu obce.

Části této obce se říká na ''Benátkách''. Nazváno podle močálů a hlavních příkopů mezi baráčky. Na návrší rozkládá se obec původní. Na straně severní ve stínu stromoví stojí mlýn č. p. 4. V bezprostřední blízkosti mlýna na stráni rozkládá se zámecký park, z jehož zeleně vyčnívá věž zámku.

Obec má nyní 100 čísel popisných. V roce 1876 přistěhovali se Židi do obce. Proto byly postaveny pro ně domky. Domky tyto postaveny jednak kde jaké místo mezi dosud stávajícími staveními bylo o též i celá náves nimi zastavena byla. Od té doby nemá obec žádné návsi. Židovské domky nepřidaly pěkného vzhledu obci, neb byly jeden na druhém přímo vmáčknuty, takže u mnohých ani místa volného nebylo pro osobní potřebu obývajících. Židé postavili si též svoji modlitebnu. V č. p. 65 měli též svoji školu.

V roce 1861, kdy přešel velkostatek do majetku p. Josefa Kellera, továrníka na sukna z Brna, bylo mnoho restaurováno na jeho budovách, čímž obec dostala podstatných změn. Postavena byla budova pro ředitele panství, nové kravírny s konírnami a bytem pro šafáře. Dále téhož roku byl postaven špýchar pro obilí. Roku 1864 postaven byl nový zámek, jelikož starý zámek nevyhovoval. Je to jednoposchoďová budova krytá břidlicí, s věžičkou, na níž jsou hodiny. Kolem zámku byl park, v kterém jest mnoho okrasných stromů a keřů. V parku byl postaven také byt pro zahradníka a skleníky.

Poloha
Obec Přestavlky rozkládá se na mírném návrší na pravém břehu potoka Ležáku. Potok ten pramení u Holetína (tam se nazývá tento potok Holetínka) a vlévá se za Hrochovem Týncem do řeky Novohradky. Kdy povstala obec a jméno dostala, není známo. Známo však jest, že v r. 1318 byl majitelem torze Přestavlky rytíř Jan Ctibor a tudíž i obce, která se asi v blízkosti rozkládala. Že místo kde nyní obec se rozkládá, bylo již i v dobách pohanských obývalo, nasvědčují vykopávky pohanských pohřebních popelnic, které při dobývání písku byly nalezeny. Neznalostí a i neopatrností byly prastaré památky našich předků skoro všechny zničeny až na jednu, která v neporušeném stavu byla z písku vyjmuta. Popelnice tato byla darována do obecné školy v Trojovicích, kde se dosud nachází.

Katastr obce Přestavlky hraničí severně s katastrem hrochovotýneckým a bližňovickým (nyní blanecko - skalickým), východně s katastrem rosickým, jižně se zájezdeckým a západně s katastrem trojovickým, zde tvoří až na malou výjimku hranici potok Ležák. Bonita půdy jest v katastru dobrá. Jest zařazena z větší částí od 1-3 třídy. V lukách jest až 3 ha zaké půdy chudé, do 6. třídy patřící. (Jsou to stráně, kde se dobýval písek.) Seje se zde pšenice, žito, ječmen a z větší části cukrovka. I chmel byl zde pěstován.

Tak jako jinde, kde je velkostatek, i u nás má tento nejlepší scelené pozemky, kdežto rolníci mají pozemky v malých kusech a po celém katastru. Katastrem vedou různé cesty. Hlavní jest silnice, vedoucí od Hrochova Týnce k Rosicům. Na jihovýchodní straně obce od této odbočuje směrem východním cesta, zvaná průhon. Místy je 15 až 20 m široká. Tato cesta mimo dojížďku na pole sloužívala k tomu, že tudy byl vyháněn dobytek na pastvu, dokud "Obce'' byly nerozděleny a jako obecní pastviště byly používány.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.prestavlky.cz, na kterých najdete další informace.