Ronov nad Doubravou

Ronov nad Doubravou

Historie
Město Ronov nad Doubravou, nazývané "Městečko na dlani" podle stejnojmenného filmu, jehož část zde byla natáčena, se nachází na úpatí Železných hor. Má velmi dlouhou historii. Vzniklo poměrně brzy po první písemné zprávě o osídlení Železných hor, která pochází z roku 1137.

V blízkosti budoucího města Ronova existovalo románské osídlení již v polovině 12. století, kdy vznikla ves Protivany s dosavadním kostelem Sv. Kříže, který je zmíněn dle některých pramenů již kolem r. 1180. Na protilehlém břehu řeky Doubravy existovala osada Stusyně s kostelem sv. Martina, jehož vznik je datován do první třetiny 13. století.

Obě osady později, asi vlivem založení Ronova zanikly a zůstaly po nich jen kostely se hřbitovy. Samotný Ronov nad Doubravou založil Oldřich, třetí syn Smila z Lichtemburka, který se rozhodl pro úplně nové místo t. zv. "na zeleném drnu". V listině z 22. ledna 1307 Oldřich konstatuje, že bylo založeno město. Tomuto městu dal 39 lánů půdy, z nichž se mělo platit po jedné a půl hřivně ročně. Ve městě dostal dědičné rychtářství Gottfried, bývalý rychtář z Podolí, který darovanou půdu osadil na 24 lánech lidmi, zřejmě německými kolonisty, které si přivedl. Zakladatel dále v listině stanovuje termíny placení daní na sv. Michala a sv. Jiří a plat měl jít zároveň i z krčmy.

Obyvatelé si pro svůj užitek mohli stavět pivovary, pekárny a zahrady, aniž by z nich byli zdaňováni. O tehdejším významu sídliště svědčí i skutečnost, že v privilegiu Jana Lucemburského z 3. srpna 1331, jímž král daruje městu 1 lán půdy se uvádí, že král vidí potřebu města a kaple atd. V roce 1488 král Ladislav povolil Ronovu dva výroční trhy a až roku 1674 obdrželo město od Leopolda I. právo třetího trhu. Cechovní privilegia máme dochována pro polovinu 16. století (1559 - cech tkalcovský, 1584 - cech ševcovský atd.). Město pravděpodobně nikdy nemělo hradby a Ronov se také nikdy nevyvinul ve výraznou aglomeraci, teprve roku 1908 byl znovu povýšen na městys privilegiem Františka Josefa I. a dne 29. dubna 1909 bylo císařem "Městské obci Ronovu" povoleno užívati městského znaku.

Turistické zajímavosti

Chittussiho náměstí
Náměstí je nazváno jménem zdejšího slavného rodáka, českého malíře - krajináře Antonína Chittussiho. Rozměry náměstí jsou 120 m x 100 m. Jeho plocha je vymezena 27 domy s jednou prolukou po demolici dvou domů. Pravoúhlý tvar svědčí o tom, že bylo založeno se záměrem městského osídlení. Centrální budovou je kostel sv. Vavřince. V dolní části náměstí, v parku, stojí Pomník padlým z 1. světové války a kašna, při jižní straně kostela pak Mariánský sloup. Park byl zřízen na náklady Občanské záložny v Ronově nad Doubravou v roce 1885. Stromy a keře z něj činily až do roku 1933 tzv. anglický park. Po architektonické úpravě byly zachovány původně vysázené lípy, javory a dva vzácné stromy, líska turecká a dub svazčitý.

Kostel sv. Vavřince
Původní podoba kostela, o němž je zmínka již roku 1358, není známa. Sloužil až do roku 1847, kdy byl zbourán, a na jeho místě se ještě v témže roce započalo se stavbou kostela nového. Ten byl v letech 1849-1852 uveden do současné podoby a uvnitř postupně zařizován. Kostel je postaven ze smíšeného zdiva (kámen, cihly) ve slohu pseudobarokním. Má jednu loď a presbytář. Sakristie se nachází ve východním přístavku kostela. Za zmínku stojí fresky na stropě kostela, které maloval bývalý člen benediktinského řádu v Emauzích v Praze Jaroslav Major, architekt, sochař a malíř, žák Dona Desideria Lenze. Jedná se o kopie originálů italských malířů Frankassiniho a Grandiho, kteří namalovali výjevy ze života sv. Vavřince technikou fresky na strop stejnojmenného chrámu za hradbami v Římě.

Zámecká budova
Jedná se o třípodlažní stavbu podélného tvaru s centrálním klenutým vchodem. Historie tohoto panského sídla se připomíná písemně poprvé v kupní smlouvě z roku 1664, která se zmiňuje o zámečku s kaplí sv. Barbory. Budova dřívějšího zámku byla stržena v roce 1823 a roku 1825 postavena nová, tzv. úřednická. Důkladná přestavba byla provedena až ke konci 19. století, kdy se stal zámek kromě hlavní zdi pseudogotickou budovou. V současné době zde sídlí Lesy České republiky, a. s.

Pomník padlým
Pomník padlým z první světové války je umístěn, jak už bylo uvedeno, v jižní polovině náměstí. Dominantní je hranatý pylon vysoký 1,95 m. Na přední straně nahoře čteme nápis: Z krve jejich květ svobody vzešel. Jména padlých jsou vytesána do obou postranních stěn. Jižní strana pylonu nese nápis: 13. 5. 26 zřízeno obětavostí občanstva. Součástí pomníku je pískovcová socha napolo sedící a napolo klečící dívky s rukama přiloženýma dlaněmi k obličeji. Pomník byl odhalen v roce 1926. Jako autor se uvádí A. Drajer, kamenický mistr z Chrudimi.

Socha Panny Marie
Původně stála na dolním konci náměstí, roku 1870 byla přemístěna do horní části Zámecké ulice. Od roku 1908 je její místo před jižním vchodem kostela sv. Vavřince. Socha je vytesána do pískovce. Panna Maria stojí na kouli - planetě Zemi, kterou obepíná tělo hada, a má ruce sepjaté k modlitbě. Socha má kolem hlavy 12 pozlacených hvězd. Náboženská funkce a barokní původ jsou zřejmé.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.ronovnd.cz, na kterých najdete další informace.