Chotěboř

Chotěboř

Historie
Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky (Žďár n.S. -Čáslav) na Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod). První dochovaná písemná zpráva z r. 1265 hovoří o zdejší těžbě stříbra (což potvrzuje dochovaný místní název Na stříbrném dolci i nedávná těžba uranové rudy). Chotěboř byla v té době jedním z hornických míst Smila z Lichtenburka. Na město byla Chotěboř povýšena v r. 1278. Královským městem se stala r. 1331 zásluhou Jana Lucemburského. Karel IV. dovolil město ohradit. To se poté stalo věnným městem českých královen.

Za husitských bouří v r. 1421 dobyl město táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice a stal se městským hejtmanem do doby, než proti němu vytáhlo panské vojsko. Tehdy došlo k tragedii: ačkoli se husité vzdali, nebyl jim dovolen odchod z města a na 300 zajatců bylo upáleno ve třech chotěbořských stodolách. Petr Hromádka byl popraven v Chrudimi. Za to se husité pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

Roku 1499 přešla Chotěboř do majetku mocného rodu Trčků z Lípy. Po Bílé hoře upadli Trčkové v nemilost a jejich majetek byl konfiskován. Císař Ferdinand II. věnoval Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka, jehož povýšil do šlechtického stavu. Poté střídalo město majitele. V místním zámku, který dal postavit na místě staré tvrze v létech 1701 - 1702 hrabě Kinský v barokním stylu, se vystřídala řada šlechtických rodů. Poslední z nich, Dobrzenští z Dobrzenic získali zámek v r. 1847 a v nedávné době jim byl vrácen.

Vedle zámku Dobrzenských s anglickým parkem patří k významným stavebním památkám města také kostel sv. Jakuba, mariánský sloup z r. 1700 v ulici Trčků z Lípy (druhý z r. 1890 je na náměstí), kaple Povýšení sv. Kříže a kaple sv. Anny.

Chotěboř je rodištěm několika významných osobností: spisovatele Ignáta Herrmanna (jenž má zde pomník), žurnalisty Karla Ningera (rodný dům označen pamětní deskou), slezského buditele Františka Slámy, malíře Zdeňka Rykra.

Současnost
Město Chotěboř leží v západní oblasti Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 515m. Krajina na úpatí Źelezných hor se vyznačuje zejména čistým životním prostředím a je vhodná pro turistiku, cykloturistiku a rekreaci. Zejména část údolí řeky Doubravy mezi Chotěboří a Bílkem se svým kaňonovitým údolím je vyhledávanou turistickou oblastí. Chotěboř má dobré železniční spojení (trať 238 Havlíčkův Brod - Pardubice) i spojení autobusové (s Prahou,Hradcem Králové, Českými Budějovicemi a dalšími městy).

Současná Chotěboř má necelých 10 000 obyvatel. V Chotěboři sídlí městský úřad, který je úřadem tzv. III. stupně ( v Chotěboři jsou vykonávány některé agendy státní správy pro 31 obcí).
Převažujícím výrobním odvětvím v Chotěboři je strojírenský průmysl se zaměřením na výrobu potravinářských strojů (zařízení pro mlékárny, pivovary apod.) a průmyslových robotů. Zastoupen je též průmysl dřevozpracující. Ve městě působí řada stavebních a obchodních firem a také živnostníků.

Turistické zajímavosti
Nedaleko Chotěboře vytvořila řeka Doubrava kaňonovité údolí, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem. Turistická naučná stezka o délce 4,5 km vede romantickými místy i nalezišti chráněných rostlin a živočichů. Dramatické skalní útvary jsou cílem horolezců. Dravá říčka zajatá v úzkém korytu vytváří nezapomenutelnou podívanou. Na stezku můžete nastoupit u Horního Mlýna a po hodině putování kamenitými lesními stezkami, v prostředí jakoby stvořeném pro fantazii, se ocitnete opět v klidné krajině obce Bílek s železničním i autobusovým spojením.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.chotebor.cz, kde najdete další informace.