Horní Paseka

Horní Paseka

Historie 
První písemná zpráva o vsi je z doby panování českého krále Přemysla Otakara II. z roku 1265. Ves pravděpodobně vznikla při mýcení zdejších hlubokých lesů, které zde v té době byly. Na velkých mýtinách začali první osadníci zúrodňovat půdu.

Před rokem 1457 se zde uvádí Petr z Paseky. Tomu patřil i blízký Rejčkov. Není však známo, zda sídlil v Rejčkově nebo v Pasekách. Dalšími majiteli byli sourozenci Pelhřim a Eliška z Paseky. Horní Paseku koupili jako odúmrť od pražské dvorské kavceláře 28. prosince 1457.

Začátkem 17. století však byla Horní Paseka už v držení Trčků z Lípy. Po konfiskaci jejich majetku v roce 1636 připadla Horní Paseka spolu s Pejčkovem pod statek Chotěboř. Tento statek spolu s ostatními vesnicemi obdržel Jaroslav Sezima Rašín od císaře Ferdinanda II. Pod tímto panstvím se ves připomíná ještě v roce 1654. Ves v roce 1707 koupil spolu se Zahrádkou a Kalištěm Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, majitel dolnokralovického panství. Horní Paseka se v roce 1843 uvádí pod panství Dolní Kralovice.

Po zřízení politického a soudního okresu ledečského patřila ves pod tento okres. Do té doby spadala Horní Paseka pod Zahrádku.

Do roku 1870 učil zdejší děti myslivecký mládenec Relich. Po zákazu jeho vyučování museli děti docházet do školy v Kališti. Po vzniku školy v Rejčkově měli děti docházet tam. Ty ale raději docházeli do zahradecké školy. Rodiče proto požádoli o zřízení školní expozitury přímo ve vsi. Žádost byla zamítnuta. Expozitura zde vznikla až v roce 1918. Pro tento účel byla pronajata místnost v domě č.p. 13 u Kluchů. Později pak děti docházely do školy v Rejčkově. Zdejší školní obec se skládala převážně ze samot. Děti museli chodit do rejčkovské školy přes velikou roklinu a potok, který když se rozvodnil, znemožňoval docházku do školy. Po zániku školy v Rejčkově docházeli do školy v Zahrádce. Po zrušení této školy, když byla Zahrádka zatopena, dojíždí děti do ledečských škol.

Zdejší lidé bývali velmi chudí. Políčka málo rodila, muži pomáhali v kamenolomech, lesích a dojížděli za sezónní prací na chmel a do cukrovarů.

Ke zdejší obci patří i samoty Ve Studénkách a V Chalupách. Ve Studénkách je několik stavení, převažnou část dnes tvoří chalupy pro rekreační účely. Známý zde byl rod Rojků. Jejich předchudce se vrátil z napoleanských válek a chvíli učil i v Kališti. Později dostal od vrchnosti kousek pozemku a postavil si zde hospodářské stavení. Měl dva syny. Jeden zde později hospodařil a druhý si postavil stavení v sousedství. V roce 1930 se sem přiženil František Vrána z Horních Pasek. Jeho otec tam dělal dlouhá léta starostu a tento rod zde žije dodnes. Blízko se nachází i velmi známé poutní místo Křižná studánka. Je vždy hojně navštěvována, zvláště o pouti.

Elektrický proud byl do obce zaveden až v roce 1962. Pro všechny to byl velký pokrok.

Pod obcí je známý lom u Jirsů. Lom otevřel v roce 1920 kameník z Ledče nad Sázavou Jaroslav Kranda. Jednalo se o jámový lom dlouhý dvacet metrů a hleboky pět metrů. Těžila se zde dvojslídná lipnická žula. Těžba ustala pouze za druhé světové války. Stabilně zde pracovali čtyři lidé, příležitostně i víc. Lom později odkoupil kameník František Jirsa ( 1913-1986 ). Postavil si po roce 1945 blízko lomu rodinný domek a založil si kamenickou živnost. Ta mu však byla po roce 1948 znárodněna. Sám musel pracovat v lomu u Kamenné Lhoty. Jednalo se o velmi zdatného kameníka s uměleckými sklony. Začal opět pracovat pro sebe, když to podmínky dovolily. Vytvořil řadu kamenných děl, mimo jiné i nahrubo opracoval sochu Jaroslava Haška v blízké Lipnici. Dnes v jeho práci pokračují dva vnukové.

Horní Paseka byla spolu se samotami Studénky a Hory připojena v roce 1971 pod Místní národní výbor v Rejčkově.

V roce 1957 bylo založeno ve vsi jednotné zemědělské družstvo. Do něho vstoupila velká část zemědělců. Po osmiletém živoření bylo družstvo v roce 1966 zrušeno. Část půdy byla vrácena původním majitelům, zbylá část předána Státnímu statku v Zahrádce. Podle rozhodnutí Okresního národního výboru v Havlíčkově Brodě byla veškerá půda v roce 1975 převedena pod Státní statek v Ledči nad Sázavou a tím zaniklo ve vsi soukromé hospodaření.

V roce 1976 došlo k připojení Rejčkova pod Obecní úřad v Dolním Městě. Spojení s okolním světem se uskutečnilo až stavbou silnice přes ves v roce 1984. Ta vedla z Koutů přes Horní Paseku do Rejčkova, s odbočkou kolem nového hřbitova ( postaven 1972 ) do Hor. Pro zdejší občany začal jezdit i autobusový spoj z Ledče nad Sázavou do Dolního Města. V akci „Z” byla postavena i autobusová čekárna.

Po nově nastalé situaci v roce 1990 se Horní Paseka osamostatnila a v lednu 1997 byla otevřena nově postavená budova obecního úřadu. Na tom měl velkou zásluhu bývalý starosta Adolf Janeček i dnešní starosta obce Josef Blažek.

Velký požár vznikl úderem blesku v červenci 1995. Uhodilo do stodoly u Zlatů, která přes rychlý zásah hasičů shořela do základů.

Součástí obce jsou také samoty - Zahrádka, Hory, Studénky, V Sukdolí a V Chalupách, ke kterým vedou částečně zpevněné komuninace.

Turistické zajímavosti

Křižná studánka
Na úbočí vrchu Šafranice (624 m n. m.), nedaleko bývalé Zahrádky, leží poutní místo Křižná studánka, někdy také nazývaná Husitská. Hlubokými lesy tudy dříve procházel misionář Čáslavského kraje P. Václav Hanzeli. Chodíval upevňovat katolickou víru v těchto tehdy Bohem zapomenutých místech Čech. Často se zastavoval u lesní studánky a omýval si bolavé oči. Po jejich omytí se mu vždy značně ulevilo a později i bolest úplně zmizela. Z vděčnosti nad tímto nečekaným uzdravením nechal v roce 1741 zřídit nad studánkou dřevěný kříž a po jeho stranách sochy Panny Marie a sv. Víta z dubového dřeva. Svatý Vít byl patronem kostela v Zahrádce a P. Václav Hanzeli zde byl v letech 1730 - 1736 kaplanem. Kříž se sochami stál mezi dvěma lipami. Ta po levé straně se zde dochovala dodnes a její stáří lze odhadovat na tři sta let. Nad studánkou byla postavena dřevěná kaplička. Na jejích vnějších stěnách namaloval malíř Josef Svoboda z Lukavce v roce 1742 dvanáct obrázků svatých. Kolem celé kapličky byly zhotoveny dřevěné lavice pro poutníky. Těch ke kapličce přicházel stále větší a větší počet. Omývali se ve studánce, modlili se k Bohu a odnášeli si vodu v lahvích domů. V roce 1845 nechala Kateřina Daňková postavit na místě dřevěného kříže, kříž kamenný s litinovým Kristem.

Dřevo snadno pohléhá zkáze, a tak se zahrádecká obec rozhodla postavit na místě dřevěných soch v roce 1868 kamennou kapli. Stavbu prováděl zahrádecký zednický mistr V.H. Křišta. Bylo to potřebné pro stále větší počet věřících, kteří na toto místo přicházeli. Až do dnešních dnů se tu konají dvě slavné poutě. V červenci ji pořádá Československá církev husitská a v srpnu církev katolická.
V roce 1912 byla kaple na náklady zahrádecké obce opravena a vnitřek vyzdoben. Za druhé světové války přišla kaple o svůj 30 kg těžký zvon. Nový zde byl zavěšen po válce. V roce 1932 byla část zdejších pramenů stažena do vodojemu a veden odtud veřejný vodovod do Zahrádky. Poutní místo Křižná studánka je oblíbeným místem nejen nábožensky založených poutníků, ale i velkého množství turistů, kteří do těchto hezkých míst rádi zavítají.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.sweb.cz/hornipaseka/index.html, kde najdete další informace.