Dlouhá Ves

Dlouhá Ves

Z historie obce
Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy řádem německých rytířů v roce 1256. Zachovalé listiny pocházející ze začátku 14. století nazývájí Dlouhou Ves latinsky Longa Villa. O jejím německém původu svědčí kostel sv. Mikuláše, který byl patronem kolonistů, i „dlouhý“ protáhlý tvar, typický právě pro vsi zakládané purkrechtím způsobem. Takové tvary vesnic se četně vyskytují v německých oblastech od Porýní až ke Středohoří  severní Moravy a označují se jako „řadové“ nebo „řetězové“ vesnice. Tento tvar vesnice je vyslověně německý. Podle svého tvaru dostala roku 1308 jméno Langendorf.

Český překlad německého názvu, Dlouhá Ves, se užívá již od středověku,od roku 1437. Obě jména existovala vedle sebe současně, protože původní německé obyvatelstvo zde žilo až do zániku Jihlavského německého ostrova roku 1945. Dialekt této části ostrova zachovával nejvíce starobylých prvků a odrážel tak nejvíce původ předků zdejších němců.

Na začátku 14. století náležela Dlouhá Ves vilémovskému klášteru u Golčova Jeníkova založeném Vilémem ze Sulzbachu. Výměnou statků přešla Dlouhá Ves 16. října 1307 do majetků Lichtenburků. Již v roce 1308 zastavil Raimund z Lichtenburku Dlouhou Ves cisterciáckému klášteru v Sedlci založeném roku 1143 německými mnichy z Waldsassenu. V roce 1316 koupil Dlouhou Ves arcidiakon a magister Ropoto, který za Dlouhou Ves složil částku 225 kop grošů. Tento církevní hodnostář pak věnoval obec ženskému kláštěru v Pohledu. Obec byla poddanská a povinna svému panství robotou.

V Dlouhé Vsi je starý kostel sv. Mikuláše, původně filiální kostel šlapanovský. V roce 1335 byl osamostatněn a postaven pod patronát pohledské abatyše. Tehdejší farář se jmenoval Walter a musel po oddělení platit šlapanovskému faráři půl marky ročně.  Ve 14 století se uvádějí dlouhoveští faráři Jan, Jakub, Mikuláš a Konrád. Od kdy není v Dlouhé Vsi farář není známo, dle jedné pověsti prý opustil obec během morové epidemie. Od roku 1643 spravuje kostel pohledská farnost. Ještě dnes existuje v Dlouhé Vsi „Plairhöfer“(farský dvorek) v č. 54, který sloužil po nějakou dobu i jako škola. V určitých dnech slouží v místním kostele bohoslužby duchovní z Pohledu. Po zrušení pohledského kláštera přešel kostel roku 1782 k náboženskému fondu.

Dlouhá Ves byla dříve přiškolena ke klášterní škole v Pohledu. Po zrušení kláštera v roce 1782 byla zřízena veřejná škola, která sloužila také sousedním obcím. 22. listopadu 1792 byla v Dlouhé Vsi zřízena filiální škola, která sloužila dětem z Dlouhé Vsi, Bartošova a Utína. Nacházela se v „Plairhöflu“ – farním dvoře  prvním učitelem byl dlouhoveský Václav Hart z č. 55. V roce 1838 chodilo celotýdně do školy 86 žáků a 41 žáků, kteří využívali jen nedělní opakovací vyučování. V roce 1831 byla zbudována škola – školní budova č. 63. po zřízení školy v Bartošově roku 1875 odešli žáci z Bartošova, v roce 1877 z Utína, kteří byli přiškoleni škole ve Stříbrných Horách. Počet žáků byl však stále vysoký a školní budova tak špatná, takže v roce 1895 byla vybudována nová školní budova ( č. 69) proti kostelu. Když zde bylo 93 žáků, byla zřízena druhá třída a v roce 1914 vybudováno poschodí. Na přestavbu věnoval německý Schulverein 17 000 K. V roce 1920 byla v budově německé školy umístěna česká menšinová škola.

Čerpáno z oificiálních stránek obce http://www.dlouhaves.cz/index.asp, na kterých najdete další informace.