Okrouhlice

Okrouhlice

Historie
Z nejdávnějších dějin naší obce toho mnoho nevíme. Prvé písemné zmínky existují z r.1207 v písemnostech benediktinského mnišského rádu ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Úkolem tohoto řádu založeného v r.1120 byla kolonizace pustých prostor v rozsáhlém hvozdu směrem k moravské hranici. V oblasti horního toku Sázavy navazovala činnost vilémovských mnichu na obdobný zájem cisterciáckého řádu založeného později v dnešním Žďáře nad Sázavou. Vilémovský klášter ve vymezeném prostoru zakládal nové osady, z nichž některé později pronajímal nebo odprodával. Jednou z nich byla i "Wokrauhlice" zaznamenaná v této souvislosti v r.1207 v "Berní rule čáslavského kraje".

Název nově založené osady byl zřejmě odvozen od okrouhlého tvaru celkem rovinatého údolí řeky Sázavy v jejím okolí a rozhodně nevyplývá z názvu osad kruhového uspořádání stavení čelem do návsi, tzv. " okrouhlic ", známých z jiných míst.

Zcela konkrétní údaj o Okrouhlici najdeme v pamětní knize vilémovského kláštera k r.1388, kdy jeho opat Petr prodal ves " Wokrauhlici " a nedaleký Chlístov vladykovi Bernardovi , který se pak psal " z Okrouhlice " /arch. č. II 463/. Ten nebo některý z jeho předků či nástupců vybudovali na ostrohu u Sázavy tvrz se zděnou, pravděpodobně v patře jako obytnou stavěnou věží s několika tehdy obvyklými dřevěnými přístavbami. Z taktických důvodů stála bezesporu v blízkostí brodu přes řeku, jehož stopy jsou dodnes patrné vedle severního konce starého mostu. Z východu chránila tvrz dostatečně řeka. Proti plochému předpolí na západě a od severu, kde byly rozmístěny chalupy poddaných, bylo asi nutno vybudovat nějaké hradby či alespoň dřevěné palisády, které asi byly těsněji přimknuty k vlastní tvrzi než někdejší zeď později postaveného zámku.

Silnice procházející brodem se těsně za ním dělila, cesta vpravo vedla do mlýna a k věži tvrze, jak naznačuje její dodnes zachovalý portálek, a odtud po hraně návrší nad pozdějšími "Klenicemi" sestupovala k "Ovčínu" a podle řeky po jejím pravém břehu k Chlístovu. Od brodu přímo do kopce stoupala pak mírnou serpentinou druhá cesta procházející k severu na Pelestrov a Habry. Od jižní části brodu se rozbíhaly cesty podél levého břehu Sázavy na Klanečnou a Vadín a vpravo na Babice s odbočkou na Krásnou Horu a Lipnici. Z Babic určitě vedla na Okrouhlici i přímo, od brodu u Rathauzova statku další cesta, stejně jako určitě fungovala i cesta z Veselého Žďáru od severu.

Z dalších držitelů Okrouhlice uvádějí desky zemské (DZ, či DD.14, f. 271) k r.1400 syna Mikuláše Petra z Okrouhlice akr. 1415 významného Ruprechta z Okrouhlice jehož podpis nalezneme na stížném listu české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa v Kostnici (arch.č.III. 188). Tento list, vyhotovený 2. září 1415 v pěti exemplářích na zvlášť svolaném sjezdu české a moravské šlechty v Praze, podepsalo a "visutými pečetěmi opatřilo" 452 jejích představitelů a je-li zmíněný Ruprecht z Okrouhlice podepsán 77. v pořadí, bezesporu to naznačuje, že v té době už nemohlo jít o bezvýznamného zemana či vladyku.

Další známý záznam vztahující se k Okrouhlici k r.1418 je zmínka v břevnovském archivu o Mikuláši (či Mikši) Hřebci z Okrouhlice, který rozhodně neměl nic společného s vesnicí téhož názvu u Benešova, která v té době neexistovala.

Konečně je v r.1442 připomínán Hroznata z Okrouhlice, o němž se dovídáme, že byl od srpna ve vojsku tehdejšího vůdce východočeského " landfrídu " (dohody o krajském míru) a pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad. Zúčastnil se zřejmě i nočního obsazení Prahy v noci na 3. září 1442 a je jako držitel Okrouhlice uváděn ještě v r.1450 (archiv c.k. dvorský, CCM, rel Tab.II 201, archiv v Něm. Brodě).

Hroznata ale Okrouhlici krátce potom prodal, protože už v r.1454 je jako držitel uváděn Tomek ze Kněnic , předek často pak vzpomínaných vladyků Okrouhlických ze Kněnic (archiv.č.II 403, Sedláček A., " Hrady, zámky a tvrze ", Čáslavsko, díl XII. s.288, Praha 1936).

Z nich je například v r.1528 připomínán Václav Okrouhlický ze Kněnic , který současně držel i zboží Tuchotice západně od Malešova , koupil v r.1514 od Všeslava Vyšehněvského ze Šolče Třebešice a v r.1535 prodal panu Václavu Popelovi z Vesce vsi Tuchotice, Vitice a Mezholezy. V držení okrouhlického zboží nastaly asi určité nesrovnalosti, protože staré záznamy k r. 1527 uvádějí, že jej držela panna Lidmila z Libodršic a ve stejném roce, zřejmě jen velmi krátce, i Mikuláš mladší z Dobřenic . Konečně v r.1539 je jako držitel zapsán Jan Okrouhlický ze Kněnic , který byl purkrabím v Poděbradech a v r.1532 dostal odbytné od komory (Reg.kom. soudu). Časté změny vlastníků Okrouhlice zavinilo asi neplnění platebních povinností. Vyplývá to i z dalšího záznamu, dle kterého Okrouhlici v r.1542 zastavil Adam z Dobřenic (archiv roudnický a DZ 17, B20). Zavázali se tehdy "berníci zemští", tj. výběrčí daní, kteří zboží převzali, protože Adam z Dobřenic berně neplatil.

Na rozdíl od většiny ostatních drobných a středních šlechticů, kteří v husitských válkách většinou zbohatli a získali i vyšší postavení, držitelé pravděpodobně málo výnosného okrouhlického zboží chudli, nakonec ztratili o Okrouhlici zájem a ta postupně upadala.

Kolem roku 1590 získal zanedbanou Okrouhlici spolu se Světlou zakladatel slavného trčkovského rodu Mikuláš Trčka z Lípy, který se stal po husitských válkách z bezvýznamného zemana z Královéhradecka jedním z nejbohatších mužů v království. Okrouhlici převzal ve velmi zchátralém stavu, jak vyplývá z Trčkovského urbáře světelského panství, kde se k r.1591 výslovně o Okrouhlici praví:" Býwala tu Wes a Wes Chlistow, užjwal toho wssecko geden. A platil z toho wsseho Dwor Panský a Mleyn se wssjm k tomu náležitým příslussenstwjm. Rybnici Rybnik Welký, Nadymacz, Dlouhá Hráz, w Polých a Strženj ". Trčkové zpustošené okrouhlické zboží vyplatili a připojili je ke svému světelskému zboží a to tak, že tvrz, v té době už asi na spadnutí, zůstala, vlastní ves byla svedena na dvůr. V držení Trčků zůstala pak Okrouhlice až do zániku rodu a sdílela s ním jeho vzestup a pád.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-okrouhlice.cz, kde najdete další informace.